Nejsem Malfoy I. ✔️ | PRVNÍ DÍL SÉRIE | HARRY POTTER FANFICTION

1.kapitola | BRADAVICKÝ EXPRESS A NOVÉ TVÁŘE

|1.9.1971|

,,Luciusi, opatruj se," chytil Abraxas svého syna za rameno a s něčím, co se jen trochu podobalo úsměvu, ho obdaroval.

,,Ano, otče."

,,Jsme na tebe pyšní synu," ozvala se jeho matka, Francis Malfoyová.

,,Naviděnou," rozloučil se s nimi a odešel do vlaku i se svými věcmi.

Světlovlasý muž se poté otočil na dívku, která paralizovala pohledem špičky svých bot. ,,A co se týče tebe. Jsi starší, dávej na něj pozor, je to to nejcenější, co máme, jasné?" oznámil ji Malfoy se zdvihnutým ukazováčkem.

Jako by snad dvou minutový rozdíl mezi námi něco znamenal. Pomyslela si Gemini.

,,Ano, otče," přikývla a s hlasitým polknutím sebrala ze země své zavazadlo.

,,A nezapomeň na to, že jsi Malfoyová! Chovej se tak, jak máš," přidala se ke svému muži její matka. ,,Lidé by za krev, která proudí ve tvých žilách i vraždili.''

Jakoby se to už nedělo. Pomyslela si.

Gemini přikývla, s dalším kývnutím se rozloučila a odešla do expressu, který pískal na všechny strany, neboť nastal čas odjezdu.

V prvním kupé, které našla byl její bratr a dvě dívky ve stejném věku jako ona.

,,Gemini?" oslovila ji jedna z děvčat.

,,Ano, a ty jsi?" pozvedla lehce obočí. Bylo zbytečné se ptát, její vizáž a postoj mluvil za vše.

Rod velmi podobný tomu jejímu a přece jen jiný.

,,Bellatrix Blacková,'' představila se s pohrdavým úšklebkem na tváři, který o jejích vlastnostech lecos vypovídal. ,,Tohle je moje sestra Narcissa," ukázala na drobnou tmavovlásku za ní.

,,Těší mě," lehce stiskla Bellinu ruku.

,,Mně taky," pokusila se o úsměv, který ovšem vypadal mnohem falešněji, než čokoládový puding Francis Malfoyové.

Ano i ona občas vařila, ovšem jen proto, aby si připomněla svůj původ a svou rodnou Francii. Ne, protože by snad chtěla nakrmit hladové krky svých dětí a manžela.

,,Tak já půjdu," otočila se, ale Bellatrix ji chytila za zápěstí, čímž ji zastavila.

,,Kam bys chodila?" podivila se.

,,Hledat jiné místo," odpověděla ji.

,,Proč?" nadzvedla zmateně obočí.

,,Nic proti Bellatrix, ale s lidmi jako jsi ty se musím bavit pořád, to tě po čase omrzí," pokrčila nad tím rameny.

Než se nadála, dívka před ní zabouchla dveře od kupé takovou silou, že skla, která v nich byla, málem vypadl.

Sama Gemini se divila, kde se v ní taková odvaha brala. Možná, když jí za zády nestál její otec, byla jednoduše sebevědomější.

~

,,Ahoj, můžu si přisednout?" zeptala se čtyř chlapců.

Prvnímu z nich zdobily obličej kulaté brýle a černé vlasy, které, jak se zdálo, vedly svůj vlastní život.

Druhý měl na obličeji spoustu modřin a jizev. A i přesto vypadal velice pohledně.

Třetí ji připomínal Bellatrix, stejná vizáž, postoj, až na ten úsměv, ten byl opravdový.