Next Door |One Direction cz|

-part 6-

Vím, že jsem se teď strašně dlouho flákala a nenapsala ani písmeno, doufám, že vám to touhle kapitolou aspoň trochu vynahradím :) 

Zažila jsem už spousty večírků, kluby jsem vymetala prakticky každý den, ale nikdy jsem se neprobudila s tak děsivou kocovinou a ještě k tomu bez vzpomínek... 

Dvě hodiny, třicet osm minut a několik bezvýznamných vteřin k tomu. Přesně tak dlouho hledal zoufalý Liam svoje oblečení, bezúspěšně. Nakonec to vzdal, půjčil si věci od Harryho, což byl vzhledem k jejich rozdílným velikostem nezapomenutelný pohled a odjel k sobě domů pro nové oblečení. Louis za dobu Liamovi nepřítomnosti zvládl ukuchtit mrkvové koláčky a to i bez toho, aniž by zničil jakékoli další vybavení mojí kuchyně, za což jsem mu byla vděčná. Bohužel, co nezvládl Louis, Niall udělal za něj a při přetahování se s Harrym o poslední koláček shodil ze stolu sklenici, z které zbyla jen hromádka střepů. Mé sebeovládání v tu chvíli procházelo opravdu těžkou zkouškou. Zayn celý den nemluvil o ničem jiném, než o plánech na večer, v kterých bylo, na můj vkus, až příliš alkoholu...

Bolest. Měla jsem pocit, že můj mozek se rozhodl jako vodou nasáklá houba nabobtnat do nevídaných rozměrů a rozpůlit moji lebku. V puse jsem měla sucho, škrábalo mě v krku a každý sebemenší pohyb mi působil závrať. Žaludek jsem měla jako na vodě a hrozilo, že se v nejbližší době shledám se svým posledním jídlem. Marně jsem se snažila vzpomenout na události minulé noci. Má poslední vzpomínka patřila rozzuřenému Liamovi, který se přiřítil do kuchyně a požadoval, abych mu vrátila jeho oblečení. Proti své vůli jsem se při vzpomínce na jeho výraz pobaveně ušklíbla a pomalu se posadila, čehož jsem okamžitě zalitovala. Všechno se se mnou zatočilo, na okamžik se mi zatmělo před očima a temenem hlavy mi projela ostrá, bodavá bolest, která se usídlila na zátylku a nezdálo se, že by mě v nejbližší době hodlala opustit. Žuchla jsem zpět na postel a zalapala po dechu, co jsem to zase provedla? "Můžeš sebou přestat mrskat? Kradeš mi peřinu." Postěžoval si známý, chraplavý hlas. Tlumeně jsem vyjekla a odkulila se na opačnou stranu postele, čímž jsem si moc nepomohla. "Au!" Ozvalo se z pod peřiny. "Ha-Harry?!" Zašeptala jsem s krapet vyděšeně. "Ne, tady Niall." Opravila mě osoba, do které jsem narazila při pokusu dostat se z postele co nejdál od Harryho. "Co se děje?" Vykoukl z pod peřiny Harry, promnul si oči a zamžoural do šera, které v ložnici vládlo. "Mohli by jste laskavě zmlknout a spát?" Zavrčel Niall a přitáhl si peřinu blíž k sobě, čímž odkryl polovinu Harryho těla. Neuniklo mi, že jediné oblečení, které na sobě má, jsou boxerky. Paráda, co víc si přát, že? "Dej sem tu peřinu!" Prskl Harry, uchopil cíp deky a zatáhl. "Trhni si." Odsekl Niall, pevně svírající peřinu. "Dost!" Křikla jsem a prudce se vymrštila do sedu. Špatný nápad, velmi špatný. Chytla jsem se za hlavu a snažila se rozdýchat bolest. "V pořádku?" Ujistil se Harry, pozorující mě pohledem dravce, hledajícího kořist. "To myslíš vážně?!" Procedila jsem skrz zuby. "Nic není v pořádku!" Zašeptala jsem a snažila se klást důraz na každé slovo. "Co sakra děláte v mojí posteli?!" Dožadovala jsem se odpovědi. "Snažíme se spát." Zamručel Niall, který se ani neobtěžoval otočit se mým směrem. Už jsem se nadechovala k velmi obsáhlému proslovu, plnému sprostých výrazů, za které by mě maminka určitě nepochválila, ale nakonec jsem své rozčílení shrnula do pouhopouhého jediného slova. "Fajn!" Vydechla jsem nasupeně, opatrně se vymotala z deky a klopýtavým krokem se vydala do kuchyně, toužící po chvilce klidu a samotě. 

Každý krok byl pro mě umučením. Všechno uvnitř mě se vzpouzelo a odmítalo fungovat tak, jak by mělo. Cítila jsem se slabá, dezorientovaná a zmatená... 

Na první pohled luxusní a drahý klub mě nijak neohromil. Bylo to místo, jako každé druhé. Taneční parket, hlasitá hudba, stovky opilých lidí a celkem sexy barman, který byl díky svým tmavě modrým vlasům a piercingu v obočí na celém klubu asi  to nejzajímavější. Kluci se ale bavili a zdáli se spokojení a šťastní, proto jsem nic neříkala a poslušně do sebe pod Harryho dohledem házela jednoho panáka za druhým. Těžko říct, jestli mě chtěl opít a užít si, opít mě  a vyzpovídat, nebo mě zkrátka jen opít...