Next Door |One Direction cz|

-part 4-

Jak jsem slíbila, každý den, nová kapitola, zatím se držím! :D Snad to vydrží! Jinak, neskutečně moc děkuju za každy VOTE i komentáře :3 jste úžasní a já vás miluju!!! <3 Už se tu objevil první požadavek na to, kdo by měl vytvořit pár s Andy a měl by to být Harry, nechci nic prozradit, ale názor ostatních mě zajímá, takže, koho by jste si u Andy přáli vidět? Mě se k ní hodí každý, takže se pravděpodobně rozhodnu podle vás :D Užijte si kapitolu a zítra očekávejte další! 

Něco na nich bylo. I když mě neskutečně štvali a občas jsem měla chuť jim opravdu nehezky ublížit, už velmi brzy mi došlo, že bez nich, už to nikdy nebude takové... 

Zamračeně jsem hleděla na potemnělý obývák a přemýšlela nad tím, jak moc těch pět blbečků nesnáším! Jak to souvisí s obývákem? V jednom jsem stála a na druhý se dívala skrz díru ve zdi! Tak to souvisí s obývákem! "Bože, proč já?" Špitla jsem zoufale a stočila svůj pohled k nástěnným hodinám, které hlásily půl šesté ráno. Za normálních okolností bych touhle dobou ještě spala, ale po týdnech abstinence mě probudila neodkladná potřeba jít si zakouřit. Uznávám, hnusný zlozvyk, ale je to dobré na stres, tedy aspoň pro mě. S povzdechem jsem odtrhla pohled od díry ve zdi a pokračovala v cestě na střešní terasu.  

"Zayne?!" Zarazila jsem se ve dveřích, hledící na osobu opírající se o zábradlí. Byl ke mně otočený zády a shlížel na Londýnské ulice, skrývající se pod rouškou pozvolna ustupující noci. Polekaně sebou škubl a otočil se ke mě. "Co tu děláš?" Zamračil se nechápavě. "Co já tu dělám? Lepší otázka je, co tu děláš ty? Tohle je moje terasa." Upozornila jsem ho. "Jak jsi se sem do háje dostal?" Nadzvedla jsem obočí, zatímco Zayn se ušklíbl. "Oknem." Kývl k otevřenému, francouzskému oknu, vedoucímu do bytu kluků. "Chodil jsem sem ještě před tím, než jsi se nastěhovala. Netušil jsem, že hodláš terasu používat, tak sem chodím dál." Pokrčil rameny. "Nevadí?" Zavrtěla jsem hlavou a zamířila k němu. "Koukám, že nejsem jediný, koho z postele vytáhla jistá potřeba." Prohodil, pohled upřený na krabičku cigaret, vyčuhující mi z kapsy látkových šortek. On sám držel cigaretu, které jsem si všimla teprve, až když si ji přiložil k ústům a potáhl z ní. "Bohužel." Zašklebila jsem se a zapálila si. "Kluci o tom vědí?" Nezdálo se mi, že třeba takový Liam by Zaynovu závyslost schvaloval. "Vědí, že jsem kouřil, ale nevědí, že se k tomu občas vracím." Zamumlal. "Řekneš jim to?" Setkala jsem se s jeho provinilým pohled a věnovala mu povzbudivý úsměv. "Nic mi do toho není, takže budu mlčet, slibuju." Oplatil mi úsměv, típl nedopalek a hodil ho do květináče k chřadnoucí bonsay. "Kolik ti vůbec je?" Zajímal se Zayn a založil si ruce na hrudi. A byl tu další výslech. "Osmnáct." Odpověděla jsem, pozorující obláček kouře. "Studuješ?" Jen jsem zavrtěla hlavou a po vzoru Zayna hodila nedokouřenou cigaretu do květináče. Přešla mě na ni chuť ve chvíli, kdy se Zayn začal rýpat v mém osobním životě. "Harry říkal, že jsi z Oxfordu. Tvým rodičům nevadí, že jsi tady?" Vyptával se. "To je složitější, nech to být." S tím jsem zamířila zpátky do bytu, začínala mi být pořádná zima.  

Skočila jsem si do sprchy a vrátila se do postele, ve které jsem hodlala zůstat minimálně do té doby, než mě z ní vyžene hlad. Spánek se dostavil téměř okamžitě, ale bohužel neměl dlouhého trvání... 

Těžko říct, jestli mě probudilo pípání kávovaru, nebo vůně smažených vajíček. Obojí bylo každopádně značně znepokojující, vzhledem k tomu, že jsem bydlela sama. Šnečím tempem jsem doklopýtala do obýváku a rozhlížela se po něčem, co bych při nejhorším mohla použít jako zbraň. Do oka mi padla středně veliká, kamenná soška, dovezená z Afriky. Násilí nakonec nebylo naštěstí potřeba, v kuchni na mě nečekal žádný úchylný násilník, ale Niall, oblečený jen v šedivých teplácích, na hlavě nesourodý rozcuch. "Co tady sakra děláš?!" Zavrčela jsem. Uznávám, po ránu nebývám zrovna dvakrát příjemná. "Ahoj Anydy! Smažím vajíčka, dáš si vajíčka?" Zazubil se a pokračoval v přípravě snídaně. "Jak si se sem dostal?!" Počkat, tuhle otázku jsem to ráno položila už po druhé a stejně jako u Zayna se mi nedostalo uspokojivé odpověďi. "Vlezl jsem sem tou dírou." Pokrčil rameny. "Cože?! To je nemožný! Na to je moc malá!" Protestovala jsem. "Omyl! Byla malá." Bez dalších otázek jsem zamířila do obýváku. "No to si ze mě děláš legraci!" Zaúpěla jsem, hledící na otvor ve zdi, který se zvětšil do takové velikosti, že se jím Niall mohl bez problémů protáhnout. "Tohle za obraz v životě nechovám!" Povzdechla jsem a prokínala své rozhodnutí dovolit Harrymu, aby v mém bytě na cokoli sáhl! Rezignovaně jsem svěsila ramena a vydala se směr koupelna s pocitem, že nic horšího už mě snad ani potkat nemůže.  

"Aaa!!! Pane bože! No do háje!" Vyjekla jsem, zakryla si rukou oči a začala couvat z koupelny ven. Urputně jsem se při pohledu na nahého Liama snažila vyvarovat perverzním představám o tom, co všechno by se v takové koupelně dalo dělat. Bohužel marně, stejně jsem jim neunikla. "Ahoj Andy." Ozval se z koupelny Liam, který si z mého vyrušení očividně nic nedělal. Na jazyku mě pálila otázka typu, co dělá v mojí koupelně?! Ale nakonec jsem to nechala být. "Ahoj Liame." Povzdechla jsem a trpělivě vyčkávala, až se laskavě uráčí vypadnout. Během chvilky vyšel z koupelny ven a to pouze v osušce, kterou měl omotanou kolem pasu. "Copak nemáte svoji koupelnu?" Ušklíbl se a prohrábl si vlhké vlasy. "Obsadil ji Harry. Když si začne kulmovat vlasy, je to vždycky na dlouho." Pokrčil rameny a zamířil do kuchyně. "Cože si?" Zamračila jsem se zmateně, ale odpovědi se mi bohužel nedostalo.  

Počet členů One Direction v mém bytě se postupně navyšoval. Když jsem se vrátila z koupelny, v obýváku seděl Louis a sledoval v televizi seriál Sex ve městě, zatímco Niall, Zayn a Liam, který na sobě stále neměl nic víc než ručník, seděli u jídelního stolu a snídali. "Vysvětlí mi už konečně někdo, co tu všichni děláte?" "Sníháme." Zahuhlal Niall s plnou pusou a já jeho odpověď rozšifrovala jako snídáme. "To mi došlo, ale proč tady? Máte svůj byt!" Můj pohled sklouzl k Liamovi, nebo spíš k jeho vypracované hrudi. "Bože Liame! Mohl by ses oblíknout?" Nadzvedl obočí. "Chceš, abych se šel oblíknout?" Protočila jsem oči a věnovala mu vražedný pohled. "To by bylo fajn!" Zavrčela jsem. "Dobře, já se teda oblíknu." Přikývl. "Ale až dosnídám." Dodal a strčil si vidličku s míchanými vajíčky do pusy. "Chceš boj?! Máš ho mít!" Štěkla jsem a nakvašeně odkráčela. Byla jsem rozhodnutá Liamovi ukázat, kdo je tu pánem a jen pro ujasnění, on rozhodně ne!