Next Door |One Direction cz|

-part 27-

Jen malá rada, sežeňte si papírový kapesníčky, pusťte si song v přílohách a čťete! :D Snad se bude líbit a prosím, názor na tuto důležitou kapitolu do KOMENTU! :D Další část bude, až si ji vynutíte, je to na vás ENJOY IT! :D

Ps. Podobu Mikea najdete v přílohách

Svítalo, když mě můj vyzvánějící mobil, položený na nočním stolku, vytrhl z poklidného světa snů. "Lásko vezmi to prosím, zvoní už snad po desáté." Zamručel rozespalý Liam a převalil se na druhý bok. S povzdechnutím jsem se natáhla pro onu nervy drásající, plastovou krabičku a aniž bych zkontrolovala číslo volajícího přijala příchozí hovor.  

"Andy? Jsi v pořádku?!" Vyhrkl vyděšený, dívčí hlas. Chvíli trvalo, než jsem poznala Rose. "Ano, jsem. Co se děje?" Zamračila jsem se nechápavě. "Mike včera ráno zmobilizoval ochranku, jede si pro tebe." Zašeptala naléhavě. "To-to není možný." "Poslouchej mě, musíš utéct. Ať jsi kdekoliv, sbal si věci a sedni na první letadlo směr druhý konec země!" "Rosie uklidni se, neboj, nemůže mě najít, neví kde hledat." Namítla jsem, ale nedokázala se zbavit pochybností. "Ale ví! Někdo Mikeovi volal a řekl mu přesnou adresu místa, kde právě teď jsi! Snažila jsem se tě varovat dřív, ale nešlo to, neustále s námi někdo je. Neplýtvej časem a běž!" 

Mobil mi vyklouzl z ruky. Všechno uvnitř mě se sevřelo, špatně se mi dýchalo a můj mozek odmítal spolupracovat. "Andy? Co se stalo, kdo volala?" Ucítila jsem Liamovi ruce na svém pase. "Jedou si pro mě." Špitla jsem a ucítila slzy, pálící mě v očích. Má pohádka právě skončila a nedočkala se šťastného konce. "Cože?!" Vymotal se z peřin, vylezl z postele a klekl si přede mě. Uchopil moji tvář do dlaní a donutil mě dívat se mu zpříma do očí. "To Harry." Došlo mi. "Harry?" Zamračil se Liam nechápavě. "Než jsme odjeli on-on řekl, že jsem zrádce. Ví to, ví kdo jsem a co jsem provedla, musel najít moje smlouvy. Zavolal Mikeovi a on si pro mě teď jede!" Začala jsem panikařit, slzy se mi z očí hrnuly proudem a nedokázala jsem popadnout dech. Zmocnila se mě úzkost a beznaděj, už nebylo cesty ven. "Pššt zlato, musíš se uklidnit, zhluboka se nadechni, bude to dobrý, slibuju, všechno bude dobrý. Už neplač." Konejšil mě Liam, kolébající mě ve své náruči. "Ale teď musíme pryč." Vytáhl mě na nohy a hřbetem ruky mi otřel uslzené tváři. "Běž se převléct, já zatím sbalím a promluvím si s našima, ano?" Jen jsem přikývla, na víc jsem se ve svém stavu nezmohla.  

Liam ukládal naše tašky do auta, zatímco já se loučila s jeho rodinou. "Co nejdřív zase přijeďte." Věnovala mi Karen láskyplný úsměv a znovu mě objala. "A pohlídej mi Liama, ať nevyvádí nějaké hlouposti." Zašeptala, než se ode mě odtáhla. "Pohlídám." Slíbila jsem a byla vtažena do skupinového objetí Ruth a Nicole. "Holky pohněte! Musíme s Andy jet, hned!" Křikl Liam od auta. "Ozvy se!" Zamávala mi Nicole a Ruth se k ní hned přidala. Přikývla jsem a zamířila k Liamovi, ale už bylo příliš pozdě.  

Následující slet událostí byl až příliš chaotický, než abych si ho zvládla do detailů zapamatovat. U chodníku před domemLiamových rodičů zaparkovaly tři nablýskané Land Rovery, z kterých se vyhrnula ochranka, následována Mikem. Přes všechna má očekávání se usmíval. Urovnal si sako svého ne zrovna levného obleku značky Gucci a zamířil rovnou ke mně. Mé tělo se začalo třást a mozek velel uteč, jenže už nebylo kam. Cítila jsem Liamovu přítomnost, stál těsně u mě, ruku omotanou kolem mého pasu, tisknoucí si mě k hrudi, připravený chránit mě za každou cenu. Nechtěla jsem ho ztratit, nemohla jsem ho ztratit, on byl moje všechno, bez něj, jsem postrádala kus sebe. Přála jsem si, aby tohle všechno byl jen zlý sen, z kterého se probudím do slunečného rána, s usměvavým Liamem, ležícím vedle mě. Jenže to nebyl sen, ale krutá realita.  

"Koho pak to tu máme!" Zářivě se usmál a zastavil se jen pár kroku ode mě. "Tak jsme si užili dovolenou, upoutali na sebe pozornost a teď je nejvyšší čas se zase vrátit zpátky, nemyslíš?" Povytáhl Mike obočí a založil si ruce na hrudi. "Nikam nepůjde!" Zavrčel Liam. "My se ještě neznáme, Mike Stone příteli a byl bych ti vděčný, kdybys dal z mé holčičky ruce pryč, nepotřebujeme přeci další skandál." Napřáhl Mike k Liamovi ruku, aniž by se přestal usmívat. "Nejsem tvůj přítel a Andy není tvoje!" "To je omyl chlapče, podle smlouvy ještě čtyři roky v jistém slova smyslu moje skutečně je, stejně jako ty další dvě." Namítl Mike. "Vypadni odsud ty sráči a nech Andy být!" Zasyčel Liam výhružně, schovávající mě za sebe. "Proč ta hrubá slova pane Payne? Můžeme se přeci rozumně domluvit." "Na to zapomeň!" Mike povzdechl a zatvářil se nad míru znuděně. "A já chtěl naši konverzaci udržet v přátelském duchu, no nic." Pokrčil rameny a prohrábl si vlasy. "Diamond? Je nejvyšší čas jít, buď hodná holka a koukej pěkně nasednout do auta, než tě k tomu donutím." Vyzval mě. "Nikam s tebou nejdu." Zavrtěla jsem odmítavě hlavou, což ho pobavilo. "Ale samozřejmě, že jdeš. Nemáš na vybranou, tak honem, čas jsou peníze." Připomněl mi své oblíbené moto. "Tak bude to?" Zvýšil nepatrně hlas, což se Liamovi ani trochu nelíbilo. "Opovaž se na ni sáhnout a já ti zpřelámu všechny kosti co máš zkurvysyne!" Mike se jen ušklíbl a kývl k mužům z ochranky. "Ne!" Vykřikla jsem, vytrhla se Liamovi a postavila se před něj. Už několikrát jsem viděla jak Mikeovi hoši srovnaly neukázněné kluky, kteří si na mě a holky dovolovaly, nebyl to hezký pohled, ale zasloužili si to. Nemohla jsem dovolit, aby se něco takového stalo kvůli mně i Liamovi a byla jsem si jistá, že by se to stalo. Mikovi byl úplně jedno, jaké ztráty za sebou zanechá při své cestě na vrchol. Nezajímalo by ho, že napadl zpěváka z OneDirection, navlékl by to tak, aby to byla Liamova chyba, to jeho právníci uměli, stejně tak by zvládli zničit mě, kdyby na to přišlo. "Já-já půjdu." Přikývla jsem. "Ne!" Vykřikl Liam, ale nikdo nebral jeho námitky na vědomí. "Výborně." Usmál se Mike svým vlezlým, přeslazeným úsměvem. "Hezky se rozluč, čekám tě v autě. Rád jsem vás poznal pane Payne." Kývl Liamovým směrem a důležitě odkráčel.  

Přes slzy jsem téměř neviděla a z hrdla se mi draly zoufalé vzlyky, které otřásaly celým mým tělem. "Nedělej to Andy, prosím. Něco vymyslíme, my to zvládneme." I Liamovi po tváři stékaly slzy, pevně si mě k sobě tisknul a jemně mě hladil po zádech. "Já musím." Zašeptala jsem. "Nemám na to celý den!" Křikl Mike z auta. "Miluju tě, vždycky budu." Řekla jsem před tím, než jsem vyklouzla z Liamovi náruče a začala od něj ustupovat směrem k autu. "Ne, tohle ne." Vrtěl odmítavě hlavou. "Měl jsem tě ochránit." "To jsi udělal, udělal jsi všechno, co jsi mohl, tohle není tvá chyba." Pažemi jsem si objala hruď a snažila se tak udržet své rozpadající se srdce pohromadě. "Miluju tě." Zašeptal. "Já to takhle nenechám, bude to zase dobrý, jak jsem slíbil, já to napravím." "To nejde Liame, není jak." "Ale je, vždycky je nějaký způsob a já ho najdu." "Velmi dojemné a teď pohyb Diamond, máme nabitý program!" Naposledy jsem pohlédla do jeho oříškově hnědých očí, které jsem tolik milovala a zatoužila ještě jednou vidět jeho kouzelný úsměv, ale nedočkala jsem se ho. Se sklopenou hlavou jsem doklopýtala k autu a vklouzla k MIkeovi na zadní sedačky. Muž z ochranky za mnou zabouchl dveře a posadil se za volant.   

Auto se dalo do pohybu. Odváželo mě pryč od mého života, od lidí, na kterých mi záleželo, od kluka, kterého jsem milovala jako ještě nikoho i od mého srdce, které zůstalo u Liama a já neměla sílu doufat v to, že se mi snad někdy vrátí zpátky...