NO ONE KNOWS ME

I FOUND HAPPINESS

Oba dva mě začali tahat po různých obchodech s oblečením, jídlem, elektronikou a bůh ví čím ještě. Pořád mi nosili nějaké věci, ale i když jsem protestoval, tak to bylo stejně marné. Do konce se mi i Taehyung nabídl, že mi koupí domácího mazlíka. To mu ale Jungkook hned zakázal s tím, že se teprve uvidí, jak mi to půjde ve škole. Dozvěděl jsem se, že půjdu na stejnou školu, na kterou chodili i oni dva. Prý je to tam v pohodě říkal Tae, ale Jungkook mi zase říkal, že tam jsou i zlý lidi. Po náročných nákupech jsme šli ještě na obědovečeři. Samozřejmě, že ta restaurace nebyla levná, ale za to to jídlo bylo vynikající.

„No a Jimine, máš nějaké koníčky?" Zvedl jsem svůj ospalý pohled směrem k Taehyungovi za volantem.

„Mám, tedy měl jsem." Nevinně jsem se usmál. Měl jsem hodně koníčků, ale po smrti rodičů jsem se na ně vykašlal.

„Jakto že měl? Jaké to vůbec byly?" Taehyung nepřestával sledovat cestu před námy. Doufal jsem, že mě Jungkook zachrání skrz to jeho vyptávání, ale ten nějak usl.

„Nooo.. nechci o tom moc mluvit." Chytil jsem se skrz zármutek za loket. Se sklopeným pohledem jsem si přehrával Jihyunova slova, tak moc to bolí.

„Tancuješ nebo zpíváš?" Mírně jsem kývl hlavou. Mamka milovala můj zpěv a otec zase tanec. Společně mě tak podporovali, že jsem měl pocit, jako kdybych mohl dokázat cokoliv na světě.
„Jungkookie a já taky. Chtěl by si si s námy někdy zazpívat? Máme doma i piáno."

„Vážně?!" Pronesl jsem trochu hlasitějším tónem. Oči jsem musel mít rozzářené, tak jako to mají ty anime postavy.

„Ááááno~" Taehyung mi věnoval úsměv, a pak se znovu vrátil k řízení. Z nudy jsem se začal dívat na domy, okolo kterých jsme projížděli. Jeden byl větší než druhý. Vypadali tak draze. Velké zahrady, avšak mě nejvíc zaujal osamělý dům na konci ulice. Byl docela malý, ale vypadal krásně. Chtěl jsem se na něj koukat o něco dýl, ale Taehyung zabočil k největšímu domu tam. Nevěřícně jsem otevřel pusu. Takovou bránu jsem ještě neviděl. Podíval jsem se na Taeho. Ten si z přihrádky vzal nějaký ovladač a tu bránu otevřel.

„V-vy jste vykradli banku? Nebo jste mafiáni?" Taehyung se zasmál. Tím samozřejmě vzbudil Jungkooka.

„Nejsme. Jen tady Kookie vede dvě firmy s jeho otcem a já vedu jednu s jeho matkou." Sotva to dopověděl, tak zaparkoval u garáže. Všichni jsme vystoupili. Pohled mi zůstal stát na domě. Tak velký a krásný.

„Minie zavři pusu, když se něčemu divíš~" Pohladil mě Tae po rameni. Oba s Jungkookem šli ke dveřím.

„A-a co ten nákup?" Zeptal jsem se zmateně. Jungkook se otočil.

„Hwan a pár dalších lidí to odnesou k tobě do pokoje, kde si to ty uklidíš~" Usmál se takovým králičím úsměvem. Jungkook je docela roztomilý. Chtěl jsem vykročit k domu, ale nemohl jsem. Bál jsem se, že je to jenom nádherný sen, ze kterého se probudím.

„Jiminie~ chceš vidět to piáno nebo ne?" Zavolal od dveří Tae. Bez dalšího přemýšlení jsem se rozeběhl ke dveřím. Zastavil jsem se až u práhu.

Takže je to tady. Já Park Jimin jsem po šesti letech utrpení našel domov...

ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ•̫͡•ʕ•̫͡•ʔ•̫͡•ʔ
Annyeong~❤️

Chci vám popřát krásné svátky a spoustu toho BTS, Got7 a různého kpop merche! ❤️🙈

Šťastné a veselé~⛄️