NO ONE KNOWS ME

HE'S BACK

Ten výraz. Ten vyděšený výraz, kterým mne pozoroval Hwan mi teď vrací i Taehyung. Proč při vyřčení jména mé mamky se na mě každý divá tímhle způsobem. Značnou chvíli bylo ticho. Ničilo mě to.

„Z-Zapomeň na to." Vstal jsem z křesla a chystal se odejít. Mrzí mne, že ani Taehyung mi nedá odpověď, kterou potřebuji. Stál jsem už mezi dveřmi, když se zamnou znovu ozval Tae.

„Tvá matka pomohla mě a Jungkookovi se dát dohromady." Zarazil jsem se. Otočil jsem svůj pohled k Taemu.

„V-vážně?" Přikývl.

„Možná jsme měli i tu čest poznat tvého otce." Překvapením jsem otevřel pusu dokořán. (tam by se jich vešlo xd). Otočil jsem se k Taehyungovi čelem. Ten se jen postavil. „Minie rád bych ti řekl víc, ale musím si o tom promluvit s Jungkookem." Bez dalších řečí mě obešel. Zůstal jsem tam stát. Dostalo se mi tolik informací. Došlo mi, že tu nemám co dělat, a tak jsem se odebral k sobě do pokoje, kde jsem si zapl tu obří televizi. Dávali zrovna správy, takže mám na co koukat.

„A další novinky ze světa kriminálu. Park Jihyun zaplatil nemalou částku ve výši několika statisíců, aby dostal svého otce násilníka z vazby. Jediné co momentálně víme je, že společně chtějí najít svého člena rodiny, který by měl být v adopčním centrum. Osobně doufáme, že se mu po jeho činech chlapec nedostane do rukou." Jihyun. Znovu. Vyděšeně jsem seděl na posteli a pozoroval fotografii může.

„N-ne." Slzy se mi drali do očí. Vstal jsem. „Máš být mrtvý!" Začal jsem křičet na televizi. Pomalu ale jistě jsem propadl histerii. Mám v hlavě zmatek. Šest let žiju s tím, že jsou moji rodiče mrtvý. Jakto že je můj otec na živu? Ani jsem nezaregistroval to, že mi do pokoje vletěl Taehyung s Jungkookem.

„Minie! Co se děje?" Přiběhli oba najednou. Nezmohl jsem se na nic víc, než ukázat na televizi, kde se stále mluvilo o mém otci.

„Tae.." Jungkook se začal klepat. Taehyung se díval jak na mne, tak na Jungkooka. Nevypadal dvakrát nadšeně. Chvíli jsem si myslel, že to je nějaká lež, ale pak mi přišla na mobil smska.

Neznáme číslo
- Jdu si pro tebe Jimine. Dostanu tě.

„Kdo ti napsal?" Zeptal se Taehyung rázným způsobem. Vyjeveně jsem sledoval display. Žaludek mi dělal několik otáček zasebou. Měl jsem pocit, že nemohu dýchat. Tae mi vzal mobil z ruky. Po chvíli mi ho vrátil a klekl si přede mne.

„Jimine. Nenechám nikoho a nic, aby nám tě sebral. Zařídím, aby k tobě nemohl." Usmál se a odešel. Jungkook tu vedle mě pořád seděl.

„Minie. Jednou jsem tvému otci vrazil a udělám to zas, pokud se nám tě bude snažit sebrat." S těmito slovy mne políbil do vlasů a odešel. Mlčky jsem si hrál s telefonem v mé ruce. Nádherné ticho přerušil zvuk upozornění.

@KingOfSwag
- V pořádku. Měl jsem ještě práci, proto odepisuji až teď. 😇

Nevím proč, ale správa od něj mi zvedla náladu. Alespoň o trochu.

@LilChilliPepper
- Dobře dobře. 😅

Znovu jsem si lehl do postele. Nemohu spát. Všechno se mi v hlavě plete. Nedokážu to popsat. Potkalo mě štěstí, které mizí a mizí čím dál více. Měl bych odejít. Nechci těm dvoum dělat problémy...