HER NAME IS

1K 151 25
                                    

Sluneční paprsky mne začaly lechtat na tváři. Otevřel jsem jedno oko. Když jsem si všiml jiného prostředí, vystřelil jsem do sedu.

„Takže to nebyl sen." Pousmál jsem se pro sebe. Chtěl jsem si znovu lehnout, ale to už mi někdo klepal na dveře.
„D-dále" Ve dveřích se objevil Hwan.

„Jiminie~ nesu ti snídani." Otevřel dveře dokořán. Vešel dovnitř s tácem, který byl plný jídla.

„Jungkook s Taehyungem ještě spí?" Zeptal jsem se a lépe se posadil. Hwan mi mezitím ten rád donesl. Položil mi ho na nohy a usmál se.

„Ti dva museli odject do práce, takže tě dneska mám na starosti já." Smutně jsem se podíval na cereálie. Chudáci. Mají tolik práce a teď je do toho budu zatěžovat i já. „Jungkook ti vzkazuje, aby si si uklidil včerejší nákupy." Zmateně jsem se na Hwana podíval. Ten ukázal prstem doleva k šatně. Podíval jsem se tím směrem a zděsil se. Tolik tašek?!

„To mi toho vážně nakoupili tolik?!" Hwan se zasmál.

„Ještě nakoupili něco před tím, než tě adoptovali." Ti dva jsou vážně blázni. Bez dalších řečí jsem vstal. Došel jsem k mikině, co jsem měl na sobě včera. Začal jsem prohledávat kapsy. Našel jsem mamky fotku, podíval jsem se na ni a povzdechl si.

„Kdo je ta žena?" Zeptal se Hwan divným hlasem.

„Má mamka." Odpověděl jsem s třesoucím se hlasem. Vážně mi chybí.

„A-a-a j-jak se jmenovala?" Pohled jsem přesunul na Hwana. Přijde mi divné, že chce vědět, jak se jmenovala moje mamka. Co mi přijde divnější je jeho upřený pohled na ní.

„Proč se ptáš?" Zašeptal jsem Zmateně. Nemám už moc sílu mluvit. Čím víc o ní v poslední době mluvím, tím víc se mi chce plakat. Možná že má Jihyun pravdu. Je to moje vina, že jsou rodiče po smrti. Neměl jsem se narodit.

„Mám pocit, že jsem ji znal. Tedy spíš že ji Kookie s Taem znali." Překvapením jsem vykulil oči. Polkl jsem.

„J-j-jak je to m-možné?" To jako vážně? Že by se moje mamka znala s nima?

„Řekneš mi tedy to jméno? Pokud nechceš nemusíš." Hwan se na mě usmál. Podíval jsem se mu do jeho starých upřímných očí.

„P-park.." odmlčel jsem se. Dlouho jsem nevyslovil jméno jednoho ze svých rodičů. Nečekal jsem, že to bude tak obtížné. Je to jako kdyby se mi semkl žaludek.

„Park?" Zopakoval Hwan. Jemně jsem kývl a snažil se pokračovat.

„P-p-ark.. H-h-an... By-eol"...

ʕ•̫͡ʕ•̫͡ʔ•̫͡ʔ•̫͡ʕ•̫͡ʔ•̫͡ʕ•̫͡ʕ•̫͡ʔ•̫͡ʔ•̫͡ʕ•̫͡ʔ•̫͡ʔ
Annyeong~❤️

To jste nečekali co? 😏

NO ONE KNOWS MEKde žijí příběhy. Začni objevovat