Zlé rány [Drarry] ✓

51. kapitola: EPILOG

Pohled Draca (o deset let později):

„Miluju tě, Harry Pottere. Ať se stane cokoli, chci s tebou zůstat po zbytek svého života. Chci každý den líbat tvé rty, projevovat ti lásku a milovat tě, dokud budu moci. Nedovolím nikomu a ničemu, aby nás rozdělil, ať to stojí, co to stojí. Jako dítě jsem to měl těžké a tys mi ukázal, jak snadné je mít nádherný a naplněný život plný souznění a lásky. Jak získat milující rodinu, pro kterou je nutnost se obětovat a já bych neváhal... Obětoval bych se jak pro tebe, tak i pro naše děti. Pro Terenta a Soltii. Neváhal bych, protože tě tak moc miluju a chci, abys byl v bezpečí po zbytek našich životů." Dokončil jsem svůj slib a sledoval Harryho šťastný výraz, kterým se na mě díval.

Stiskl mi ruce a se slzami na krajíčku zablikal svýma nádhernýma řasama. „Každý si ze začátku myslel, že svůj vztah jen předstíráme, že se ve skutečnosti nemilujeme a že jediné, o co se snažíme, je upoutat pozornost. Ukázal jsi mi, že na světě je jen jediná osoba, kterou chci ve svém životě navždy... pokud tedy nepočítám rodinu." Stočil pohled k plačící Lily a mé stejně uplakané mamce. Usmál jsem se na ni a ona dojatě potichu vzlykla. „Kde jsem to skončil... Ach, už vím. Vybral jsem si tě. Pouze a jen tebe a spolu se mnou si tě vybral i Awerixo uvnitř mě. Není osoba, které bych do rukou svěřil svůj život, a i když oba dobře víme, jak moc jsi občas strašpytel,..." naoko uraženě jsem ohrnul rty. „neváhal bych právě tobě darovat sám sebe, abys mě chránil, miloval mě a utěšoval v těch nejtěžších chvílích. Chci tě u sebe navždy a tak to zůstane celý můj život, dokud se navzájem nezabijeme." Usmál se a já též. Oba jsme se koukli na oddávajího pro potvrzení.

„Prohlašuji váš sňatek za uzavřený. Můžete políbit nev-och pardon, síla zvyku. Můžete políbit ženicha." Natiskl jsem špičku svého nosu k té jeho a hluboce se mu vpil do rtů za poslechu naší společné nejoblíbenější písničky a potlesku přítomných přátel a rodiny.

♥

Pohled Rema:

Siria jsem požádal o ruku pár dní po tom, co začal další školní rok a já se musel vrátit do školy učit obranu proti černé magii. Sirius dostal na zkušební dobu titul profesora lektvarů, ale... Viděli jste někdy mého manžela šaškovat s lektvary? Upřímně se sám divím, že ho na tomto postu nechal Brumbál tak dlouho – skoro dva měsíce! Dva měsíce seděl za katedrou a zadával žákům třetího ročníku látku pro první ročník – odůvodnil to takto: ‚Vzpomínám si, jak jsem neuměl na škole látku, když jsem byl ve vyšším ročníku a tak jsem se rozhodl dát studentům lehčí testy'. Komické, hlavně proto, že Brumbál nemohl najít nikoho jiného, kdo by chtěl Lektvary učit a musel tam Tichošlápka takto dlouho nechat.

Nicméně jsem odbočil. O měsíc později po mém nastoupení do práce se mi Sirius pochlubil, že je těhotný, takže jsem musel ukončit pracovní poměr a vzít si předčasný důchod, abych mohl trávit s Tichošlápkem co nejvíce času. Lily s Jamesem a dokonce i Draco s Harrym nám ochotně pomáhali – i Narcisa, ale ta nebyla moc doma kvůli práci na ministerstvu. Peníze nebyly problém, jelikož od Ministerstva kouzel dostal Sirius slušnou sumu galeonů, která by mohla vystačit nám všem (Lily, Jamesovi, Harrymu, Narcise, Dracovi) na celý život.

Teď je našemu synovi deset a za rok půjde do školy. Předčasně jsme obdrželi dopis na přijetí do Bradavic a dost jsme se divili, že ten samý obdržel i syn Draca a Harryho – Terent. Terent je úplný Draco, alespoň tedy vzhledově, ale povahově je spíše Harry. Našeho syna jsme pojmenovali Resius, ačkoli to chtělo několik oprávnění, protože to není vůbec obvyklé jméno – vlastně je Resius jediný, kdo takové jméno má. Znamená totiž spojení mého a Siriova jména – samozřejmě to napadlo mého manžela, ale já mu to odsouhlasil; ten nápad se mi dost líbil.