Akatsuki, Aneb Úžasná Rodina? ✔

..už je pozdě..

-Sasuke-

Všude kolem mě se line nekonečná temnota a ticho. Žádné nebe, ani peklo. Jen nekonečná tma a ticho.

Zklamal jsem sám sebe. Ve svém bezcenném životě jsem nestihl a nedokázal nic. Přece-přece to nemůže jen tak  skončit! Musí tu být způsob jak se odsud dostat!! Nemohu být mrtvý...PROSTĚ NEMŮŽU!! 

- Co to bylo?-Znovu.. To je..HLAS! Ale komu patří? Je možné, že jsem nezemřel.. Ale vtom případě co dělám tady?! 

Ne. NEODCHÁZEJ! JÁ NEJSEM-  T-to je světlo? Ne..to nemůže být- Ten hlas..JDE OD TAM! 

Rozběhnu se ke světlu, ale jako by se po každým kroku víc a víc oddálilo. Musím..musím odsud PRYČ!! 

Prudce se nadechnu a posadím. Zhluboka oddechuji. Najednou mnou projede vlna bolesti. ,, Vítej zpět. Sasuke. " Podívám se na osobu opřenou o zeď v temné místnosti. ,, Jaké to bylo..na druhé straně? Byla tam tma a mučivé ticho, nemám pravdu? " ,, J-jak víš-" ,, Jak to vím? Možná se to jednou dozvíš. Každopádně já svou nabídku dodržel. Teď je na tobě, aby jsi se stal naší- vlastně jen a pouze mojí loutkou. " ,, K-kdo vlastně jsi? " Muž se jen uchechtne a vejde do světla. ,, Víš Sasuke..i já měl tu čest se setkat se smrtí. Já.." Odmlčí se a sundá si masku z obličeje. ,, Já jsem Uchiha Madara. " V žilách mi ztuhne krev. 

,, T-to ne-není možné..Madara je-je První ho-" ,, Zabil? Ne. Ten slaboch nebyl schopný ukončit život svého nejlepšího přítele. Ale ty. Ty Sasuke. Ty to dokáže. " ,, Co po mě chceš? " ,, Už jsem ti to říkal. Staneš se mou loutkou. " Nasadí si nazpět masku a znovu se opře o zeď. ,, Za necelé dva dny jdeš na misi. Tak se co nejrychleji vzpamatuj. " ,, Na jakou misi? " ,, Myslím, že ti bude stačit, když ti řeknu, že ta mise je dlouhá a bude na ní i Katsumi. " 

V hlavě mi probleskne den, kdy jsem ji-ublížil.. Nechci jí ublížit. Znovu už ne. 

,, Vím, co se mezi váma stalo. A vím i to, že jsi ji znásilnil. " Srdce mi vynechá několik úderů. Sklopím provinile hlavu a zadržím slzy, které se začnou drát ven pokaždé, když si vzpomenu na ten den. 

,, Ještě bys mohl vědět to, že jsem v tobě nechal nepatrný zbytek jedu.. Jako pojistku, že nezdrhneš. " Vytřeštím na něj oči. Jako by mě kůň kopl. Převalím se na bok a křečovitě se schoulím do klubíčka. ' Ten hajzl.. '  ,, D-dos-dostaň to ze-ze mě! " vyždímu ze sebe, ale nijak to nepomůže. Prostě odešel. Odešel a nechal mě tu na pospas. 

-Katsumi- 

Vyjdu z Peinova kanclu a protáhnu se. Vzhledem k tomu, že tam Hidan nebyl, tak projímadlo začlo působit. Usměji se sama LRO sebe, ale úsměv mi hned zmizí a nahradí ho otrávený výraz. Skvěle, teď se do koupelny nedostanu.. povzdechnu si a vydám se do  pokoje. 

V hlavě se mi začnou množit myšlenky ohledně té mise. Infiltrace..nijak extra záživné..teda pokud zrovna nebudem v bordelu že jo..
No a co mě dorazilo nejvíc?  Jelikož osoba, která má pro nás cenné informace, má ráda nové maso-jak to nazval Pein- tak se musím nechat zaměstnat a převléct  jako levná děva. No to není to nejhorší.. to příjde až potom. Musím se "postarat" o jistého zákazníka a ty informace z něj dostat.

Nemám slov. Tohle je nejhorší mise, kterou mi mohl kdy dát. Příště ať si tam pošle třeba..nevím koho ale mě rozhodně ne!

,, Jsi tu jediná, která to dokáže. " Řeknu a při tom napodobím Peinův hlas. ,, Jistě, že dokážu jsem totiž jediná holka tady v té bandě zatracenců. Ahhh..tohle se mi vůbec nelíbí.." povzdechnu si a čelem se opřu o zeď chodby.

Musím se uklidnit a hlavně zachovat chladnou hlavu.

Z hluboká se nadechnu a vydechnu.

Je to jen mise.

Nic to  neznamená.

Neovlivní to vztah mezi mnou a Deidarou..který je už tak na spadnutí..

Nebýt Hidana vše je jinak.. Bylo-bylo by to tu lepší. Ale na druhou stranu by tu byla nuda. Jako no..s Kaprem, nebo s Tobim je taky sranda, ale..s Hisanem je to jiný.. Je to sice zm*d, však..v jeho přítomnosti mám tak zvláštní pocit.

Tehdy, když mě s Deiem zachránil před Sasukem. Cítila jsem se u něj v bezpečí. Ničeho jsem se nebála a věřila jsem mu. Jako by to  nebyl ten sadistický vůl, ale člověk s city, který mi poskytl bezpečí a ochranu.
Pak u Sasoriho v dílně. Každý jeho dotek ve mě budil  nepopsatelný pocit úžasu, ale zároveň mě užíralo svědomí, bylo to slabé, ale užíralo. A když se jeho rty dotkly mé kůže...ahh.. Nebudu si lhát. Bylo to úžasné-Katsu!

Okřiknu se. Bože na co to myslím.. Je naprosto vyloučeno, abych k němu cokoliv cítila. Ublížil Deidarovi a to mu  nemohu nikdy odpustit!!

,, Um..Katsu.."  Otočím hlavu na stranu a naskytne se mi pohled na Deidaru. Narovnám se a věnuji mu upřímný úsměv. ,, Copak potřebuješ ? " ,, Já..Víš chtě-chtěl jsem- no.." Zaryje pohled do země a nervózně přešlápne. ,, Já.." Leze to zněj jak z chlupaté deky. ,, Deii. " Chytnu ho za ruku a podívám se mu do očí. ,, V klidu. " Zavře oči a vydechne. ,, Já..Jen jsem ti chtěl popřát dobrou noc. "  Vyleze zněj a rozejde se pryč. Je mi jasné, že to není to, co mi chtěl. Bojí se to říct. Ale proč? Čeho se tak bojí?

Nad ničím  nepřemýšlím a chytnu ho za zápěstí. Hned na to sebou cukne a rukou škubne k sobě. Pustím ho a sklopím hlavu. ,, Promiň.." zašeptám ,, Ne. Je to moje vina. Poslední dobou nějak nejsem  svůj. Potřebuji-potřebuji si jen odpočnout a pořádně se vyspat. " ,, Souvisí to s tím, co ti udělal? " Zeptám se na rovinu a podívám se  na něj. Naskytne se mi pohled, který mě píchne u srdce. ,, Nestarej se o to. Můžu si za to sám. " ,, Za co. Za co si můžeš sám? Za ty modřiny?  Nebo snad za to, že se vyhýbáš všem mým dotekům a když už se tě dotknu, tak sebou škubneš, nebo cukneš?! Sakra Deii tahle přetvářka mě už nebaví. Buď mi řekni co ti je, nebo..nebo.." ,, Nebo? " ,, Prostě.. " nadechnu se ,, Jen chci, abys věděl, že tě mám pořád ráda. Vždycky měla a vždy budu, ale..jak ti mohu věřit, když nevěříš ty mě.." hlesnu  opřu se o jeho hruď a zavřu oči, abych zadržela naval slz. ,, Nemůžeš.."  zašeptá. Ruku si dám před pusu, aby neslyšel mé vzlyky. Bylo to k ničemu.

Tohle mě ranilo. ,, Tehdy..Tehdy jsem si svými city k tobě  nebyla jistá, ale.." popotáhnu ,, ..ale teď si jsem jistá. Dei. Miluji tě celým svým srdcem i duší a nechci tě ztratit. Prosím..dej-dej mi šanci to napravit. " Dei mě chytne za ruku a krok ode ně odstoupí. ,, Promiň, ale..už je pozdě. "  Řekne chladným hlasem a pustí mě. Vzdálí se odemě a odejde.

Je pryč.. Po  všem..po všem co jsem- je pryč. Zlomil mi srdce. Zlomil mi duši. Zníčil půdu pod mýma nohama. Zničil vše..

Tak je tu další díl..je trošičku kratší, ale je tu..

Psala jsem Vánoční speciál  ale nestihla jsem ho dopsat..prosím nebuďte za to naštvaní.. Hold ho vydán příští vánoce..To je za chvilku :D tady vydán pár dílů s tím mým tempem tu máte speciál hned :D no..ono je to spíš k pláči...ALE!  Řekla jsem si, že do novýho roku se polepším a díly budou vycházet častěji. No. Uvidíme, zda se mi to podaří.

Vaše Katsu ❤❤💋