Syn Mafiána

Part 31

Z pohledu Justina

Seděl jsem nepohodlně v sedadle u okýnka po levé straně letadla , Přítel dřímal v cestovní přepravce. Byl jsem nesvůj a měl špatný pocit vůči Katrin , rozhlížel jsem se ze strany na stranu a hledal její postavu ale nikde jsem jí neviděl. Najednou se letadlo rozjelo po dráze a začalo stoupat. Zmocnila se mě panika , už jsme byli vysoko v oblacích a já skočil do uličky za tou letuškou která se u mě držela až moc blízko ,, Proč už letíme ?! Čekám na přítelkyni je stále na letišti ! " pokřikoval jsem na ní a všemožně rozhazoval rukama až sem na sebe strhl všechnu pozornost zbylých cestujících. ,, Nebojte se pane , vše je v pořádku slečna Katharina Shansez sedí v zadní části , prosím vás aby jste se uklidnil. Posaďte se a připoutejte se prosím " ukázala na moje sedadlo paní v uniformě. ,, Chci jít za ní " trval jsem si stála na svém ,, Pane to rozhodně nepůjde , slečna sedí v třídě "econom" , posaďte se děsíte nám cestující , jestli se neposadíte budeme muset udělat jistá opatření " teď už byla ráznější. Byla to mladší paní vůbec nevypadala jako letuška ale v očích měla jistou páru. Po dalších pár minutách kdy jsem se pořád rozčiloval přišel jistý chlápek a po hlasité domluvě jsem si tedy sedl. Když jsme po nespočet hodin a nespočet turbulencí konečně přistáli , ocitl jsem se na letišti , opět spousty lidí , davy který se motali jeden přes druhého ale já hledal jen Katrin ale nikde jsem jí neviděl. Vrátil jsem se k tunelu do letadla a stála tam blondýna v uniformě usoudil jsem že o Katrin bude něco vědět ,, Promiňte , hledám hledám jednu holku , měla sedět v letadle ale nikde tu není " v očích jsem měl paniku a strach. Po delší komunikaci přišel ještě jeden pán a starší paní kteří už vypadali že by mi mohli pomoct a byli i ochotní . Šel jsem s nimi k počítači a čekal na jejich slova , něco si špitali mezi sebou po nekonečných minutách se na mě ta postarší paní podívala ,, Jste si jistí že svámi byla v letadlu ?" zkoumavně se na mě zadívala jako bych byl nějaký pašerák nebo na drogách. ,, Na letišti v Kanadě měla Katrin problém s nějakými papíry , mě poslali do letadla pak za mnou přišla letuška že už je Katrin usazená v econom třídě že to jinak nejde ale v letadla byla." zabořil jsem si ruku do vlasů a pořád se rozhlížel kolem sebe jestli jí náhodou neuvidím od někud vylézt. ,, Jste si jistí že vám tohle letuška řekla ? " dívala se pořád zkoumavě ,, Do prdele proč bych si nebyl jistý ?! Neptejte se mě na takový kraviny a radši si tu udělejte pořádek ! " vztek ve mě už přetekl ,, Nepokřikujte , snažíme se vám jen pomoci. V počítači nemáme žádné databáze o tom že by se Katharina dostavila do letadla , právě naopak do letadla vůbec nenastoupila . " koukala dál do počítače a něco ťukala do klávesnice. Byl jsem v koncích. Po dalších hádkách a řevu jsem si nechal poslat do jedné kanceláře ve které jsme už teď seděli letušky z našeho letu. Jak jsem si je všechny prohlížel ani jedna nevypadala jako ta paní v uniformě která mě utvrdila v tom že Katrin je s námi v letadla. To není možný co se to děje v panice sem vyběhl z jejich kanceláře a pobíhal po letišti jak nějaký blázen. Pak mě ale zarazil chlap v obleku s papírem s zvednutým nad hlavu se jménem Bastian šel jsem rovnou k němu ,, Jste od táti ? " ten muž si odkašlal ,, Ano , pojďte se mnou prosím a vše vám bude objasněno " s naprostým klidem se vydal s letiště ven a mávl na mě abych šel za ním , předběhl jsem ho ,, Jak jako objasněno , nemluv v hádankách ty patolízale právě jsem ztratil přítelkyni do prdele" vykřikl jsem po něm už celí vyčerpaný ,, Jste celí váš otec , to je pravda budete dobrý obchodník , co to máte v ruce pane ? " přišel mi jako by hlavou byl úplně nikde jinde než já. ,,Psa ? " uvědomil jsem si že jsem té kryse řekl pes ,, Ale to jde snad naprosto stranou ne ? Posloucháte mě co vám říkám ? " rukama jsem mu mával kolem obličeje jestli si mě všímá ,, Vše bude objasněno " otevřel mi dveře do auta abych se posadil.

Zastavili jsem u nás doma , nikdy mi ten barák nepřišel cizí tak jako teď. Vyběhl jsem do domu Přítele jsem měl pořád na rukou nevím proč jsem ho nedal ani na zem možná proto že byl Katrin a já se bál že ztratím i to poslední co mi svěřila. ,, Justine ! Proboha jsi celí ? " přiběhl ke mě táta hned jak sem vešel do kuchyně a objal mě. Kolem kuchyně stálo asi osm chlápků zdálo se že něco řešily. ,, Do prdele a mluvte ! " odstrčil jsem tátu od sebe , ten zamrkal překvapením , takového mě ještě neviděl. ,, Justine jsem rád že jsi v pořádku " opakoval stále dokola ,, Připadám ti snad v pořádku , ztratil jsem Katrin někde v Kanadě , nikdo mi nic nechce říct , říkaly že je se mnou v letadle ale nebyla tam ta letuška nebyla ani letuška. Co se to děje ! " chodil jsem po kuchyni a koukal po každým s těch chlápků stojících jak sochy v kuchyni , pak sem se podíval na tátu. ,, Měl lidi i v letadla " řekl tvrdým hlasem jeden s těch mužů tátovi. ,, To nás mělo napadnout " odpověděl mu a sjel ho káravým pohledem. ,, Všichni zmizte ! " rozhodil rukama táta až jsem sebou škubl i já , jako ovce se všichni ty gorily rozprchly a stáli jsme v kuchyni jen já a táta ,, Pojď se mnou synku " ukázal táta na dveře jeho pracovny. Vešly jsme dovnitř a usadily se u velkého stolu jako tam vysedával se svými spolupracovníky. ,, Myslím že je čas , jsi už dost velký chtěl jsem počkat déle nebo spíš tě s toho úplně vynechat ale dané okolnosti mi tomu tak nedovolí . " pročísl si vlasy a byl dost nervozní takhle napjatého jsem ho nevyděl dlouho ,, Když jsem poznal tvojí maminku byla to neobyčejná žena kterou jsem velmi moc miloval, pak jsi přišel na svět ty , tebe jsem dostal byl to dar ale vzalo mi to tvojí matku. Zbláznil jsem se s toho a ta jsem tě dal bábi a dědovi bylo to nejlepší co jsem pro tebe mohl udělat. Byl jsem na tom velice špatně a bez tvojí matky bych se o tebe nedokázal postarat , nemohl jsem. " V jeho očích byla bolest a já mu hodlal naslouchat ,, Byl jsem slušný a pracovitý člověk ale když jsem ztratil jí , ztratil jsem i chuť do života , do života kterým jsem žil , spořádaným. Léta šli dál a já začal obchodovat s "krabičkami". " Nazdvihl jsem obočí ať mi to objasní dál ,, Krabičky - tomu se říkalo dělat pro jistého chlápka , měl sem zakalenou mysl a nevěděl jsem kam až jsem se dostala kdo to v branži byl. Dostal jsem velkou krabici plnou zbraní, drog a špinavých peněz který sem převážel dál. Byla to velmi nebezpečná práce ale byl zní obrovský obnos peněz. Ten chlap se jmenoval Marco Rodrigues jeden z italských mafiánů , velký zvíře , velmi krutý člověk ale taky byl velmi uznávaný a měl velkou moc a to se mi líbilo, záviděl jsem mu tu moc , že měl všechno , byl pánem všech a já si tu noc kdy jsme o něj dostal plnou obálku peněz uvědomil že chci být jako on a tak se taky stalo. Ušetřené peníze jsem použil a rozjel svůj byznys tady v New Yorku , pomocí prostředníků , začalo to s drogami , pak se zbraněmi a šlo to hloubky dál a dál detaily bych nechal stranou " odkašlal si ,, A najednou sem tu stál na účtě peněz tolik že je neutratí ani tvoje děti a ani jejich děti , tolik lidí pod sebou a já stojím na vrchu , když už jsi takto vysoko nějaký "prostředník" ti nepomůže si známi u všech lidí v branži a taky jich po tobě spousty jde ať už kvůli penězům , jménu , nebo kšeftu je to krutý svět plný krve a nechtěl sem tě do něj nikdy zatáhnout. " Táta stál jako přibitý do křesla a koukal na mě jako by si chtěl přečíst moje myšlenky. Vždycky jsem si to o tátovi myslel ale bál jsem se to vyslovit nahlas "můj táta mafián" jak s nějakého nepovedené filmu " můj táta mafián, král drogového podsvětí " ještě lepší. ,, Zabil jsi někoho ? " nevím proč jsem zeptal rovnou na tohle když na stole stálo bylo nevyloženo milion otázek ale asi sem si na všechny odpověděl sám, všechno se mi vybarvilo zcela jasně. ,, ANO" odpověděl jako by sám chtěl abych se ho bál , abych viděl to nejhorší v něm. ,, Kolik ?" ani jeden z nám neuhnul pohledem , bylo to jako " kdo co víc snese " ,, Nespočet" teď se trochu zamračil jako by si to představoval. ,, Kde je Katrin ? " to jediný mě teď zajímalo. ,, Justine je to jen další tvoje holka. Jestli jsi si myslel že když sem byl na "cestách" nic jsem o tobě nevěděl ? Nikdy jsi tu nebyl sám , ve škole byly najatí kluci , na ulicích všude , znám každý tvůj pohyb , každý jídlo který sis dal , ať chceš nebo ne jsi můj syn a nikdy bych na tebe nedal a " odkašlal si ,, Mám tě rád synku. " dodal nakonec. ,, Koukal jsem na něj vykuleně protože jsem si nikdy nevšiml ničeho nebo spíš nikoho. ,, Tak to asi toho moc o té holce a mě nevíš , miluji jí ! " podíval jsem se na něj a v očích se mi zalesklo od slz který se snažili dostat na povrch. ,, Miluješ jí ? Za ten týden v Kanadě ? Justine za týden nepoznáš lásku. " zapálil si cigaretu ať chtěl či ne svojí nervozitu nezakryl , kord ne přede mnou. ,, Ne za týden. Miluji jí od prvního dne kdy jsem jí poprvé uviděl. Změnila mě " Podíval jsem se na tátu a s oka se prodrala jedna slza na povrch , měl sem na sebe vztek nechtěl jsem se před ním sesypat , utřel jsem jí a podíval se na prázdnou zeď po mé levé straně. Takhle důvěrně jsem si nikdy nepovídali. Nikdy. ,, To vidím , v Kanadě jsi nechal toho puberťáka a vrátil jsi se jako muž " usmál se na mě ale úsměv jsem mu neoplatil. ,, Dokázal bych kvůli ní riskovat svůj život ? " podíval se na mě zkoumavě ,, Dal bych za ní svůj život a hodlám zabít každýho kdo jí zkřiví jediný vlásek na hlavě! " Vyhoupl jsem se na nohou představa že jí někdo ubližuje ve mě vyvolala zuřivost , byl sem agresivní od své puberty často ale teď sem měl před očima tmu. ,, Kde je!" vykřikl jsem ,, Nejspíš bude na Rodriguesově lod i , povezou jí do Itálie do jeho sídla. " Táta mluvil klidně jako by jsme se bavili o úplně běžných věcech. Škole , práci . ,, To nemyslíš vážně ? A to mi říkáš jen tak ? Je to tvoje vinna ! Naprav to ! " křičel jsem na něj a chodil po místnosti jako zběsilí. ,, Vidím že ta holka má na tebe velký vliv , s tím jsem nepočítal i když mi to mohlo dojít když jsi jí vzal do Kanady. udělám vše co bude možné a dostanu jí zpět. " pak dodal ,, Slibuji " postavil jsem se před něj a opřel se pěstmi o stůl ,, Ani náhodou , jdu tam s tebou " v očích jsem měl zlo a táta ho viděl jak se dere na povrch ,, Proč ona ? Proč jsi nevzali mě když jsem tvůj syn ? " nechápal jsem ,, Protože ona je prostředník" ..

Děkuji všem za milé komentáře mám z nich vždy radost a nabudí mě k dalšímu psaní :) Děkuji za každá Vote a za každého čtenáře . Petruš :)