Part 35

862 30 3
                                    


Z pohledu Justina


Ležela v mé posteli a nikdy mi nepřidala víc zranitelnější. Vlasy měla ještě mokré z koupele kterou jsi dala před tím než usnula, byla přikrytá až ke krku, dýchala potichu občas sebou škubla, při každém jejím zaškubnutím mě píchlo u srdce. Nikdy mi má postel nepřipadala větší , ležela tam jako porcelánová panenka která by se měla každou  chvíli rozsypat. Seděl jsem na proti ní v křesle a sledoval její tvář. Hned po příletu jsem jí napustil teplou vanu a poté jí uspal, táta odjel aby vyřídil věci s Noelem , nevím co sním zamýšlí ale nedovolil mi abych se na tom mohl dál podílet , bylo to příliš osobní a to mi zakalilo úmysli vůči němu, nezlobím se na něj , vlastně jsem rád že tu můžu být s Katrin a postarat se o ní. Za dlouhou dobu pro mě neskutečně dlouhou dobu byl náš dům prázdný, žádný bodyguardi, táta , nikdo jen já a Katrin , to ticho mě ponořilo do hloubi myšlenek a Katrinina unavená tvář tomu jen pomohla. Když si vzpomenu jak jsem jí viděl prvně v Infernu vypadala tak bezstarostně , štastně , spokojeně ale když se na ní podívám teď vidím zraněnou holku. Znám jí pár týdnů a je nemožné co jedna osoba udělá s člověk za tak krátkou dobu , jak ho dokáže změnit. Katrin mě změnila od hlavy až k patě, nikdy sem nikoho nemiloval , jí miluji celým svým srdcem, naprosto mě zlomila v hloubi duše jsem to věděl od první chvíle kdy sem jí spatřil ale moje ego si to dokázalo pořádně připustit až poté co mi ji vzali. V hlavě jsem měl myšlenku která mi vrtala hlavou. Bude jí líp beze mě? 


Katrin spala asi hodinku tak jsem se rozhodl že jí přichystám nějaké jídlo až se vzbudí. Dobelhal jsem do kuchyně a začal připravovat tousty, když jsem postavil vodu na kafe v hlavě se mi vybavila vzpomínka jak sem otevřel černé dveře a uviděl Katrin na posteli , Noela stát nad ní, plápolající loď , její hlas plný strachu a bolesti ,, "  jako bych byl znovu na té lodi , v ruce sem držel hrnek a nevědomky mi celí rupl v ruce až stékající krev která dopadla na linku mě probrala ze vzpomínek. ,,Bude jí líp bez tebe"  moje myšlenky na mě křičeli ze všech stran.  ,,Kde je ta blbá lékárnička "  nadával jsem si sám pro sebe když jsem chodil po domě jako host. ,, Co vyvádíš ? " promluví na mě Katrin z rohu obýváku ani jsem si nevšiml že přišla dolů. ,, To víš sem kluk mnoha vlastností ale kuchtík nejsem. " zalžu a pokusím se o úsměv k mému překvapení mi ho oplatí a vypadá že je to opravdoví úsměv , upřímný. ,, Pojď , sedni se. Dáš si toust ? " Jen kývla a posadila se na barovou židli v kuchyni. Chtěl jsem být normální jako vždy ale tohle nebyla normální situace , bál jsem se toho rozhovoru který nás čekal. Věděl jsem že jestli nás nerozdělí "tohle" tak už nic.

Sedl jsem si vedle ní a sledoval jí jak kouše do toustu.  ,, Až budeš připravená jsem tu pro tebe ." řekl jsem potichu ,tak potichu že jsem se na ní podíval jestli mě slyšela. ,, Jsi jiný " usmála se na mě a vědomě změnila téma. ,, Jiný ? " povytáhl jsem obočí ,, Dospěl jsi " Teď už se na mě dívala s vážností. ,, Já ? Není možný " zavtipkoval sem. Po chvíli jsem dodal ,, To je dobře nebo špatně ? " svaly v těle mi stuhly když jsem čekal na odpověď. ,, To ještě nevím. " ušklíbla se na mě. ,, Katarino právě si zažertovala. " Jemně , velmi jemně sem do ní šťouchl a zasmál se , smích mi oplatila ihned. ,, Co uděláme s tvojí mámou ? Jak tohle vysvětlíme ? " zeptal jsem se opatrně. ,, Noel myslel na všechno , o mámu se postaral podle něho sem se zdržela s tebou v Kanadě , máma má nabytý pracovní týden takže s tím souhlasila. Určitě si myslela že sní chatuju přes tvoje telefoní číslo. " odkašlala si ,, Musím na policii , Noel nemůže jen tak běhat po ulicích je to blázen. " V očích jí co si zablýsklo. Nemohla na policii , policie by se v tom šťourala a mohli by přijít i na jiné jména jako třeba Victor Bastian můj otec. Byl ten pravý čas říct Katrin pravdu ? Můžu jí říct pravdu ? Vtáhnu jí do toho ještě víc? Musel jsem jí říct pravdu , zasloužila si znát co jsem zač. ,, Katrin , nemůžeš jít na policii " Strnul  jsem a pokračoval ,, Musím ti něco říct , o sobě , o mém otci , sám jsem to zjistil až před pár dny a pochopím když teď odejdeš a už se nikdy nevrátíš. " Z hluboka jsem oddychoval a přemýšlel jestli není příliš brzy s tím vším co se teď odehrálo ale bude někdy na tohle téma vhodná příležitost ? ,, Katrin, jako první ti chci říct že tě miluji , miluji tě jako ještě nikoho na téhle planetě. Jako druhý že můj táta je mafián. Doslova mafián. O Noela se už postaral nemusíš se bát už ho nikdy neuvidíš. Noel tě sledoval už delší dobu, dostal se  jedné partě chlápků který dělaly pro dalšího chlápka. Unesly tě kvůli výkupnýmu protože můj táta má neskutečně mnoho peněz ale Noel se tam jen nastrčil aby tě mohl dostat. Nakonec jeden muž od nás zjistil že Noel dlouhý týdny přesvědčoval Rodriguesovi lidi aby tě unesli že s tebe budou peníze i reputace. Je toho víc a nechci to rozvíjet až do těch největších detailů. "  Zhluboka jsem se nadechl a podíval se ní, do jejích očí abych alespoň něco vyčetl, nějakou odpověď , emoci , cokoliv. ,, Katrin , opravdu jsem to zjistil až když tě unesli a moc mě to mrzí , věř mi že bych nikdy , nikdy nedovolil aby ti někdo ublížil , nikdy už se tě nikdo nedotkne to mi věř. " Chytil sem jí za ruku ale odtáhla se. ,, Počkej , počkej co mi to tu vykládáš ? " zamrkala překvapeně. ,, Katrin " vydechl jsem její jméno. ,, Mafián ? Jak jako Mafián ? Drogy, únosy lidí , vraždy ? Jak to mám chápat Justine ? Unesli mě kvůli tvoji rodině? " Mrkala pořád . ,, To nevím , opravdu. Myslím že by se k tobě stejně nějak dostal ať už ve škole nebo doma je to narušený člověk který k tobě přilnul. A o tom mafiánství toho taky nevím dost. Ani vlastně moc podrobností vědět nechce. Táta chtěl abych pracoval sním, abych převzal byznys ale myslím , tedy vím že tohle není pro mě. Vidím svojí budoucnost v podnikání a ne drogách a krve na rukou. " chytil jsem ji za ruku a dodal jsem ,, Katrin , vidím  svojí budoucnost s tebou. A ty vidíš jí se mnou? " 




Zdravím všechny :) Dneska tu máme kratší část tak snad se bude líbit :) Brzy bude další a delší. Pomalu se blížíme dokonce ale nezoufejte po téhle stori připravuji další příběh "Alfa" třeba v něm někdo najdete zalíbení. :) Petruš. 

Syn MafiánaKde žijí příběhy. Začni objevovat