Syn Mafiána

Part 32

Z pohledu Katrin

Cítila jsem jak mi škube na spáncích, hlava mě bolela jako by mě do ní někdo silně udeřil. Když jsem otevřela oči a rozhlídla se kolem sebe zjistila sem že to nebyl sen. Vzpomněla jsem si na dost velkou ránu do obličeje která mě uspala. Přes pusu jsem měla pásku která mě tahala za kůži a špatně se mi dýchalo protože u nosních dírek jsem měla zaschlou krev od úderu. Byla to moje první rána do obličeje , od mamky jsem taky dostala jednu ,,výchovnou" ale tohle s tím nemělo nic společné. Klepala jsem se zimou a strachem, už to nebyl takový strach jako když jsem se vzbudila "tady" poprvé , mozek už byl otupěn. Oči mě pálili od slz , jejich tok nešel zastavit. Pořád sem brečela a přemýšlela proč já ? Co by ode mě chtěli ? Nemáme peníze ani žádné dědictví tak proč já ? Ve skrytu duše jsem se modlila a měla naději že s tím Justin něco udělá , určitě mě teď hledá když jsem se mu ztratila rovnou na letišti , věděl že jsem u sebe neměla žádnou hotovost a nemohla jsem se jen tak sebrat a sama od sebe zmizet. Snad věděl že bych to ani neudělala. V tu chvíli jsem si uvědomila že jsem ve smradlavé místnosti, můj strach dosahoval až do Evropy a zpět , oči mě pálili jako bych v nich měla pepř ale moje myšlenky směřovali k němu. Stále jako každou noc v mým pokoji když jsem usínala s myšlenkou na něj. Jaký opravdu je pod tou maskou " Namyšleného lamače srdcí" . A poznala jsem ho . Ukázal mi kus ze sebe do kterého jsem se ta zamilovala až to bolelo. Nechtěla jsem ale přišlo to jako tma , která je nevyhnutelná. Když jsem Justina uviděla v Infernu hned mi bylo jasný že to je ten pan "populární" a že to není kluk pro mě , ale co si mě němu neskutečně táhlo. A teď ? Byl opravdu jen můj ? Bude doma jen můj ? Nebo až se vrátí mezi ,,své" bude jako dřív? Vystačím mu ? V hlavně sem měla zmatek ale aspoň nějaký jiný myšlenky než na to co se mi děje teď mě drželi nad vodou. ,, Už se probrala Šípková Růženka " uslyšela jsem hlas u kovových dveří. Byl to Noel jeho hlas jsem rozeznala od toho druhého muže. Proč je Noel můj únosce ? Tak mladý kluk , co on ode mně chce ? Ostrý světlo žárovky se mi zabodlo do očí. ,, Vydrž tady Noeli musím něco zařídit a hlídej jí je to mrcha mazaná " pohrozil mu ten vetší chlap , Noel jen kývl hlavou a otočil se ke mě , mezitím ten druhý už mizel ve dveřích a pořádně s nimi třískl když odcházel až jsem sebou škubla. ,, Sundám ti pásku , jak cekneš celou tě svážu!" výhružně se na mě podíval, v místností už jsme zůstali jen mi dva. Ucítila jsem jeho prsty na své tváři až jsem se celá ošila. Velmi opatrně mi sundal pásku kterou jsem měla přes pusu až mě to udivilo čekala jsem že mi jí prudce strhne ale to se nestalo. ,, Na to ti pomůže na to hlavu " Z kapsy vytáhl malinký zelený prášek a z druhé kapsy vytáhl malou flašku s pitím , jako by jí ke mě propašoval. Jeho světlé vlasy a blond melíry do toho jasně kontrastovali s jeho černým oblečením , černá mikina a černé tepláky působily jako by "drsně". Noel byl v celku hezký kluk , byl pohledný ,svalnatý a jeho oči byly blankytně modré. Tak působil. ,, Nic si nevezmu , jdi ode mně !" Škubala jsem sebou jak pominutá. ,, Prosím tě , vezmi jsi to a nedělej scény buď to spolkneš dobrovolně nebo tě stejně donutím " klekl si ke mě a hlavu ke mě naklonil až příliš blízko, seděla jsem na matraci namáčklá u zdi co to šlo. ,, Prosím" Proklínala jsem se za to že jsem to nevydržela a oči se mi zaplavily opět slzami , nechtěla jsem mu ukázat jak špatně na to jsem. Celou mě sjel očima , od hlavy až k patě , zvláštním pohledem hladovím , smyslným , chtivým. ,, Ach Katrin " povzdechl si ,, Bolí mě tě takhle vidět věř mi " pokračoval pak se ke mě naklonil , prsty mi otevřel pusu a strčil do ní prášek , nemohla jsem se bránit ruce a nohy jsem měla svázané , do pusy mi vložil láhev s vodou která začala plnit mojí pusu. Dávicí reflex udělal svoji práci a já ten prášek spolkla. Když jsem Noela začala vidět dvakrát a oči se mí zavírali únavou , uvědomila jsem si že to nebyl prášek na bolest. Upadala jsem na matraci ale Noel si mě hodil do rukou jako se nesou nevěsty , vše se mi motalo , viděla jsem rozmazaný stíny a slyšela v dálce nějaký rachot. Cítila jsem Noelovo tělo jak se se mnou pohybuje z místnosti do místnosti ,, Tak dlouho jsem na to čekal" to poslední jsem slyšela a pak sem upadla do uměle způsobeného spánku.