Neber mi srdce! (FF Vadak - Vadim Tkačenko)

Oblečení mě brzdí!

Pohled Julie:

Seděla jsem ve třídě a četla si. Martin si ke mně sedl a nahlížel přes rameno. ,,Co zase chceš?" zeptám se a on se na mě usměje. ,,Co jste dělali?" zeptá se znovu a já naštvaně prásknu knížkou. ,,Nic" odpovím naštvaně a on se zasměje. ,,A proč se teda tak zlobíš?" zeptá se se smíchem a já protočím očima. ,,Protože mě otravuješ už dva dny" odpovím a on se utiší. ,,A tohle tě štve?" zeptá se nechápavě a rychle uteče. Ještě jsem se na něj podívala. Jen sem se na něj mračila. 

Pohled Vadima:

Hrozně jsem se musel smát. ,,Jako vážně!" křikne Kuba a vejdeme dovnitř. Láďa se hned začal smát. Otočil jsem se na ně. Julie seděla na vysoké skříni. Nechápavě jsem se na ni podívat. Martin jen seděl u stolu a koukl na nás. ,,Jé. Už ste tady" řekne nadšeně a vstane k nám. ,,Jejda. Julie co tam děláš?" zeptá se a ona si jen založí ruce. Šel sem k ní. ,,Pojď" řeknu pobaveně a mávnu na ni. ,,Já jsem tu celkem spokojená" odpoví ironicky a já se znova zasměju. Přitáhl jsem si židli a stoupl si na ni. Pomalu jsem ji sundal. Stoupla si na kousek židle a opřela o skříň. ,,Díky" šeptne a seskočí. ,,Nejprve stůl a teď skříň. Kam tě mám strčit příště?" zeptá se a já se na ni pobaveně kouknu. 

Pohled Julie:

Znuděně jsem se koukala na kluky co si povídali. Z ničeho nic se rozrazily dveře. Nakráčely jsem holky a ještě pár kluků. ,,Vypadněte!" křikne Láďa a zvedne se. Jenom na něho koukali. Do třídy vešla ředitelka a ta nová... vlastně teď už ne nová vychovatelka, přece už tu je několik měsíců. Otočila jsem se na ně. Pár kluků stálo u zdi, jinak všichni seděli. ,,Asi vám všem došlo, co se bude dít" řekne s natěšeným hlasem a koukne na ty dozadu. Otočila jsem se na Vadima. Smutně na mě koukl. Jen sem se usmála. ,,Tak... Klára, Kristýna, Kája...". Hrozně mi tlouklo srdce. 

Pohled Vadima:

Modlil jsem se ke všem svatým, aby jsi to ještě rozmyslela. ,,Pavlínka, Rozálie, Renča...". Koukal jsem po všech holkách. Jakmile slyšely svoje jméno nadšeně jely a zase akorát stály. Po přečtení skoro všech holek z místnosti jsme čekal, kdy uslyším Julčino jméno. Holky si začaly povídat. ,,Klid! Ještě pořád není konec!" křikne a všechny se utiší. Julie měla zavřené oči a dýchala hrozně zrychleně. Nedokážu si představit, být v její kůži. ,,Lynn, Jůlie a Míša" řekne s klidem a koukne na ně dozadu. Julie zvedla hlavu a se slzami v očích se na mě otočila. I když jsem to věděl, stejně mě to překvapilo. Kluci na ni koukali. ,,Myslím, že to je všechno" dodá a i s vychovatelkou, co sledovala Julii odejde. Rozezněl se radostný křik. Jenže my čtyři jsme byli ticho. Vyměňovali jsme si pohledy. Jako tsunami se vyvalili ze třídy. Místností se ozýval tikot hodin. Neopovážil jsem se nic říct. Julie se z ničeho nic zvedla. Ani jeden jsme na nic nečekal a běželi jsme za ní. ,,Julčo!" křikne Láďa a ještě zrychlí. Následovali jsme ho.

Pohled Julie:

Prorážela jsem si cestu skrz ty tupce, co stáli na chodbě. Do někoho jsem vrazila. Karolína se na mě otočila. Jenom se zasmála. ,,Ty bulíš. Co pak? Nechceš se vidět s bráškou?" zeptá se a kluci mě doběhnou. Kolem nás se rozestavěli ostatní. Jenom jsem na ně koukala. Dupla na mě. Kousek jsem odstoupila. Jenom se začala blbě smát. ,,Nech ji!" řekne naštvaně Kuba a jde k ní. ,,Co si dovoluješ?" zeptá se Karolína a on se zasměje. ,,Co mi uděláš?" zeptá se a za ni si stoupne Šimon. Za něj se postavila ta jejich partička. Za Kubu došli i kluci. Z davu se vynořil Dominik a šel k nim. Když jsem se chtěla vytratit zastavil mě Pavel. Chytl mě a usmál se. ,,Kam pak?" zeptá se tiše a já se zhluboka nadechnu. 

Pohled Vadima:

,,Klid jo?" zeptá se Karolína a blbě se usměje. Chtěl jsem vzít Julii a odejít. Otočil jsem se na místo, kde stála. Pavel jí něco říkal. Upřeně koukala do země. Odstoupil jsem od nich a šel k němu. Stoupl jsem si před ně a on ke mně zvedl hlavu. ,,Už sis toho všiml? Julčo co s ním budeme dělat?" zeptá se a já k ní natáhnu ruku. Pobídl jsem ji, aby se mě chytla. Nic neudělala. ,,Juli?" zeptám se a ona na mě koukne. Stekla jí slza. Natáhla ke mně ruku. Už sem cítil, jak jí hřeje dlaň.