Neber mi srdce! (FF Vadak - Vadim Tkačenko)

Tímhle to končí

O rok později:

Pohled Julie:

Nedočkavě jsem stepovala před dveřmi. Až když ke mně přiběhl Bark tak jsem se trochu uklidnila. (Jakože bark chápete? Pes, co se jmenuje štěkání. Někdy si říkám, že jsem vážně geniální). ,,Julie kde mám boty?" křikne a schází schody. ,,Aaa. Nemáš je u terasy?" zeptám se a on kývne. ,,No jo máš pravdu" šeptne si spíš pro sebe a ještě odejde. ,,Barku!". Pes se k němu hned rozeběhl a on ho pustil na zahradu. ,,Jsi připravená?" zeptá se mírně s úsměvem a já kývnu. ,,Upřímně... Jsem si vážně myslela, že mi z té biologie vychází pětka" odpovím a otevřu dveře. Až když jsem koukla ven jsem si uvědomila, že celý den prší. Skvělý. Můj maturitní ples a prší. To chce každý. ,,Mám deštník". Jen jsem se na něj děkovně podívala a šla k autu. ,,Můžu řídit?" zeptám se a on jen zděšeně pokýve hlavou. ,,Ani náhodou. Ještě znovu zdemoluješ zahradu nějakýho souseda" odpoví a sedne si za volant. ,,Tati.... Stalo se to jen dvakrát". Začal se smát. Jakmile nastartoval koukl na mě. ,,Julie chci ti říct, jak jsem na tebe neskutečně pyšný. Za ten rok jsi se vypracovala a to musím uznat... Máš to po mně" dodá pobaveně a já se začnu smát. ,,Díky" odpovím a on mě poplácá po noze. ,,A co ten tvůj Radim?". ,,Je to Vadim" šeptnu a on kývne. ,,Však já vím. Příjde?" zeptá se spíš posměvačně a já pokrčím rameny. ,,Víš, že ani nevím" odpovím a on se zasměje. ,,Chtěl bych, aby mi všechno bylo jedno jako tobě". Musela jsem přemýšlet. Vždyť mi to, ale není jedno. Jenom se tím netrápím. Když zastavil před školou natáhla jsem se dozadu pro věci. ,,Hned jsem tam. Jenom zaparkuju" dodá a rozhlídne se po volném místě. ,,Nespěchej. Ještě jsem domluvená s holkama" odpovím a dám mu pusu na tvář. ,,Ahoj" řeknu rychle a vyskočím z okna. Jen se zasmál a já zabouchla dveře. Běžela jsem dovnitř. ,,Bože Julie... Proč máš tolik věcí?" zeptá se Marika a já pokrčím rameny. ,,Kdyby náhodou" odpovím a ona mě pustí dovnitř. ,,Hele prosím tě našla jsi doma ty mašle?" zeptá se a já kývnu. Vytáhla jsem je z batohu a podala jí je. ,,Díky!" jekne a odběhne dozadu. Jak jsem šla chodbou postupně mě zdravili lidi. Položila jsme si věci na stůl a rozeběhla se. Skočila jsem mu na záda a nahla se mu přes rameno. ,,Dendo!" jeknu mu do ucha a ona se zasměje. ,,Julino kolikrát ti mám říkat ať na mě neskáčeš" řekne pobaveně a já kouknu na Jendu. Ten se začal smát. ,,hele Julie běž se podívat jak to holky vyzdobili" řekne a ukáže do sálu. Denda mě položil a já se tam šla podívat. Na to jak mají příšerný vkus to tu bylo krásný. Trochu jsem si poskočila a šla se podívat na stoly. Nechápu jak jsem to mohla zvládnout. Za poslední rok se toho stalo tolik, že jsem někdy přemýšlela, že to prostě vzdám a zavřu se v pokoji. A teď? Mám maturitní ples, za pár měsíců mě čeká maturita a potom... Co vlastně potom? Vysoká? Mám jít do práce? Bože nedokážu si to představit. Někdo mi dal ruce přes oči. ,,Ježiši Dendo už jsme se viděli" řeknu pobaveně a ruce mu sundám.

Pohled Vadima:

S úsměvem se na mě podívala. Úsměv jí hned spadl. S úsměvem na tváři jsme čekal, co řekne. Jen na mě koukala. ,,Bože řekni něco" jeknu a ona kývne. ,,Stihl si to" šeptne a já kývnu. ,,Ano stihl! Trochu radosti" dodám a ona vyskočí. Hned mě objala. ,,Vážně jsem si myslela, že nepřijedeš. Jak... Ne. Počkej". Dala mi pusu a ještě objala. ,,Máš sílu" řeknu pobaveně a ona se na mě s úsměvem podívá. ,,Mám pro tebe překvapení" šeptnu a ona se na mě usměje. ,,Zůstaneš u nás?" zeptá se a já kývnu. ,,To taky" odpovím napjatě a ona do mě drkne. ,,Tak to řekni".

Pohled Julie:

Přišli jsme kluci v doprovodu holek ze třídy. Začala jsem křičet. všichni tři se začali smát. Šel ke mně první Martin. ,,Bože Julie tobě to sluší" řekne a obejme mě. ,,Tobě taky. Jsem tak ráda, že tě vidím" šeptnu a on se zasměje. Stekla mi slza. ,,Ty ze mě brečíš?" zeptá se a já kývnu. Hned přišel Láďa s Kubou. Oba mě objali. ,,Vy jste blázni. Neměli jste jezdit jenom kvůli mně" dodám a oni se zasmějou. ,,Jsi až moc skromná. Maturiťák naší nejmladší si nenechám ujít. Navíc pití zdarma se neodmítá" dodá Kuba a já se zasměju. Vadim mě objal kolem krku. Dal mi pusu do vlasů. ,,Půjdu se převlíct, ale vy nikam nechoďte. Maximálně si sedněte a čekejte na mě" řeknu a všichni kývnout.