Neber mi srdce! (FF Vadak - Vadim Tkačenko)

Odjezd

Pohled Vadima:

,,Kam jsi včera zmizel?" zeptá se Martin a já se na něj podívám. Jen sem pokrčil rameny. ,,Hledal jsem tě všude. V knihovně, tady u Julie" dodá a já kývnu. ,,Říkala mi to" odpovím a on bouchne pěstí. ,,Takže tě viděla?" zeptá se naštvaně a já pokývu. ,,Viděli jsme se ráno" odpovím lhostejně a on kývne. Vlastně já viděl ji. Radši jsem odešel než se probudila. Jen sem otočil stránku a dál si četl. Rozrazili se dveře. ,,Paní ředitelko!". Koukl jsem na ni. Karolína byla úplně mokrá. S Martinem jsme vstali a šli k ní.

Před půl hodinou:

Pohled Julie:

Jsem sem seděla v posteli. Povzdechla jsem si a ještě si lehla. Bude mi to tu chybět. No celý dům rozhodně ne, ale pár maličkostí. Tahle postel. Klid. Vadim. ,,Nenávidím tě!". Jen sem se zasmála. Bože to jsou blbky. Proč se pořád musí hádat? Lehla jsem si a pozorovala nálepky na stropě. 

Když jsem zase po koukání do stropu vstala slyšela jsem hrozný křik. Ani ne řvaní, ale panický řev. Vystartovala jsem ke dveřím. Vykoukla jsem ven. ,,Pomoc! Pomoc! Julie! Pojď sem!" křikne Lynn a já jdu k ní. ,,Co se děje?" zeptám se a jakmile kouknu do koupelny jenom nehybně stojím. Nina ležela ve zkrvavené vodě a nehýbala se. Červená voda byla všude po místnosti. Zase k nám přiběhla Karolína. ,,Co mám dělat?" zeptá se a já mávnu rukou. ,,Zavolej ředitelku a ty mi pomoc" řeknu a ukážu na Lynn. Obě kývly. Měla jsem strach? Jo měla. Sakra leží tady holka co se zřejmě podřezala. ,,Proč to udělala?" zeptá, se a Lynn si utře slzy. ,,Pohádaly jsme se. Řekla, že když nemůže jet s námi něco si udělá. Myslela jsem, že kecá" dodá a já se natáhnu do vody pro její nohy. ,,Tři, dva..". Zvedly jsem ji a položily na zem. ,,Bože ona nedýchá!" křikne a já si k ní kleknu. ,,Co mám dělat?" zeptám se panicky a ona si ke mně sedne. Obě úplně mokré jsme se ji snažily probrat. ,,Holky okamžitě jděte!" křikne sestra a klekne si k ní. 

Pohled Vadima:

Karolína stála u Martina. Z dálky jsem viděl Julii. Hned jsem k ní běžel. Otočila se na mě. Se slzami v očích kousek popošla. Objal sem ji a koukl do koupelny. Zem byla od krve. ,,Jsi v pořádku?" zeptám se a kouknu na ni. ,,Ona se podřezala" řekne tiše a začnou jí padat slzy. Hrklo ve mně. ,,Juli. Juli. To bude dobrý...". Zeslíkl jsem si mikinu a oblíkl jí ji. ,,Tohle nic není. určitě je v pohodě" dodám a znova ji obejmu. Trochu mi vadilo, že na nás kluci koukají. S Kubou jsem za dnešek ještě nepromluvil. Popošel jsem s ní blíž k jejímu pokoji. ,,Pojď se vysprchovat k nám...". ,,Skvělý nápad Vadime. Postarej se o ni. Julie až budeš moct přijď za mnou" řekne ředitelka a koukne na ni. Julie jen kývla. 

Pohled Julie:

Hned u dveří mě čekal Vadim. ,,Zvládnu dojít k tobě" řeknu a on se na mě usměje. ,,Já vím" odpoví a zavře za mnou dveře. Už oblečená jsem se na něj podívala. ,,Jinak dobré ráno" řekne a jde ke mně. ,,Kdykoli slyším "jinak" vzpomenu si na Martina" řeknu pobaveně a on mě chytne. Dal mi pusu. Jen sem se usmála. ,,Jestli si budeš chtít popovídat...". ,,Jsem v pohodě" řeknu a usměju se. ,,Juli?" zeptá se a já kývnu. ,,Váďo" odpovím a on kývne. ,,Dobře".

Pohled Vadima:

Neměl jsem jí věřit! Celý den sem ji neviděl. Na večeři jsem seděl sám. Sedl si ke mně Kuba. ,,Ahoj" šeptne a já kývnu. ,,Vím, že se zlobíš- Přehnal jsem to" dodá a já odložím knížku. ,,Měl si pravdu. Choval jsem se hrozně, ale po tom co Bar odjela jsem se změnil. Už žádná holka mě nenaočkuje" dodám a ona se zasměje. Ukázal na knížku. Jen sem trapně koukl. ,,Julie je fajn" řekne a já se na něj děkovně usměju. Jen sem kývl a všechny svoje věci schoval do batohu. Chvíli jsme si povídali. Do doby než se tu objevila Sára. Mávl jsem na ni. ,,Kde jsou všechny holky?" zeptám se a ona se na nás nechápavě koukne. ,,Odjely". ,,Jak jako odjely?" zeptá se Láďa a já jen koukám do rohu. ,,Ředitelka nechtěla riskovat, že si ještě někdo něco udělá, tak je poslala pryč dřív" řekne a koukne na mě. Jen sem seděl. ,,Kámo je mi to líto" řekne Kuba a já pokývu hlavou. ,,To je dobrý. Vždyť to nic není" dodám a usměju se. Starostlivě se na sebe podívali. 

Pohled Julie:

Flashback:

Všechny jsme si posedaly. ,,Děvčata... Jelikož nás dnes potkala velmi nemilá záležitost". Jen se umlčela. ,,Rozhodla jsem se. Odjedete ještě dnes" dodá a ve mně hrkne. Nemohla jsem se hnout. Asi sem si něco měla udělat já. Všechny nadšeně zakřičely. ,,Ale provedeme pár změn" řekne a vytáhne nějaký bloček. ,,Některé slečny si stěžovaly, že jsou starší než jiné a že mají přednost. Proto jsem udělala nový seznam". 

Endflashback:

Pohled Vadima:

Kluci šli vedle mě. ,,Hele. Tak my jdeme jo? Nechceš jít vážně s námi?" zeptá se Láďa a já pokývu. ,,Ne. Chci si jít lehnout" odpovím a pootevřu dveře. ,,Vážně?" zeptá se a já kývnu. ,,Dobrou" šeptnu a oni na mě jen mávnou. Dlouho jsem držel slzy. Zavřel jsem dveře a zamčel. Hned jsem se rozbrečel. Vážně jsem tu zůstal sám? Hodil jsem batohem o zem. Vešel jsem víc do místnosti. ,,Co se stalo?". Lekl jsem se. Nechápavě jsem na ni koukl. ,,Co tady děláš?" zeptám se a ona pokrčí rameny. ,,No... Neměla jsem hlad, tak jsem se převlíkla do věcí na spaní a šla jsem za tebou. Ty jsi tu nebyl, tak tu na tebe čekám" odpoví a já si sednu na židli. ,,Měla si být pryč" řeknu a hlavu si dám do dlaní. ,,Váďo. Co se stalo?" zeptá se a já si stoupnu. ,,Sára říkala, že jste všechny odjely!" křiknu a ona se na mě vyděšeně podívá. Jen tiše koukala do deky. Po chvilce vstala a šla ke mně. Utřela mi slzy. ,,Neměla to nikomu říkat" šeptne a pohladí mě po vlasech. ,,Všechny odjely. Kromě mě a pár holek co nejsou plnoleté" dodá a já vydechnu. 

Pohled Julie:

Držel mě hrozně pevně. Hladila jsem ho po vlasech. ,,Normálně nebrečím" řekne po chvíli a já se zasměju. ,,Jasně. Jsi chlap" dodám a on kývne. ,,Stačí! Už nechci být holka" řekne a stáhne mě níž. Přisunul mě k němu a chytl za zadek. ,,Brzdi jo?" zeptám se smíchem a on zavře oči. Napodobila jsem ho. Hladil mě po bocích. Pootevřela jsem oči. Koukal na mě. ,,Nekoukej" šeptnu a on hned zavře oči. Začala jsem se smát. Ještě na mě koukl. Rychle jsem se otočila k němu zády. Přisunul se ke mně. Jen sem čekala co udělá. ,,Kde je vystrčeno tam je dovoleno" šeptne a zase mě chytne za zadek. Trochu jsem jekla. Začal se smát. Jen sem se na něj otočila. S opřenými lokty na mě koukal. ,,Kdy řekneš klukům, že jsi nikam neodjela?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Nevím" odpovím a on se na mě kulišácky koukne. ,,Když nikdo neví, že jsi tady, tak tě nikdo nebude hledat" řekne spíš pro sebe a pootočí na mě hlavu. Zasmála sem se a natáhla se kousek za něj. Dal mi pusu a ještě se usmál. 

Flashback:

,,Je mi líto Julie, ale ty nejedeš" řekne ředitelka a já na ni kouknu. ,,Nejedu?" zeptám se a ona kývne. ,,Tady paní vychovatelka měla pravdu. Jsi ze všech v této místnosti nejmladší. Vždyť ti ještě není osmnáct" řekne a všechny se na mě podívají. ,,Abych to upřesnila... Bude, ale až za dva týdny. Promiň, ale ještě nějakou dobu tu budeš" dodá a já kouknu na tu vychovatelku. Nenápadně na mě kývla. Mírně jsem se usmála. ,,Děkuju" naznačím a ona znovu jen kývne. Snažila jsem se skrýt svoje nadšení. ,,To je hrozný. Není ani plnoletá, ale tahá se s devatenáctiletýma". Jen sem dělala, že je neslyším. Skvělý. Teď si o mě myslí, že jsem ještě děvka. Vždyť rok a něco nic není. Je to jenom 365 dní. To je nic.

Tak a to je pro dnešek zase vše. Asi... Nevím to napsat takže losos a užívejte den. 

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW: Sorry za chyby