MY STALKER (MY HUNTER)

~1~

„Tiano já tě zabiju!!" Křičela jsem přes celý dům na moji mladší čtrnáctiletou sestru. „Seš moc líná na to, abys šla za mnou nahoru." Odpověděl mi na to ten spratek. „Tiano, naklusej okamžitě dolů." Křičela jsem na ni. „Říkám, že si moc líná." Smála se u schodů Tiana. Vzdychla jsem a prohledala jsem jí aktovku. „Co děláš?" Změnila výraz v obličeji. „A hele." Řekla jsem ironicky, když jsem našla poznámku v její žákovské. „Balí učitele biologie." Přečetla jsem nahlas. „Co by na to řekl táta?" Zeptala jsem se jí. „Fajn, co chceš za mlčenlivost?" Řekla. „Nebudeš na mě drzá a potřebuju peníze." Odpověděla jsem. „Faaajn." Řekla s rukama nad hlavou.

Donesla mi 300 a začala se chovat mile. Věděla jsem, že to hraje, ale užívala jsem si to. Vzala jsem propisku a podepsala poznámku mamčiným podpisem. Ani máma ani nikdo se to nedozví.
„A když už máš moji žákovskou tak zeměpis za pět." Usmívala se jak neviňátko. Protočila jsem oči a podepsala i tu pětku.

Nejsem žádný rebel, ale se sestrou máme prostě takový smlouvy.
„A co Derek?" Zeptala jsem se jí. „Nic novýho." Odpověděla a vydala se do svého pokoje.

Vzala jsem si jablko a odešla do svého pokoje, nachystala jsem se do školy stejně jako moje sestra.

„Jsem doma!!" Ozvalo se zdola. Máma. „Ahoj mami." Běžela Tiana obejmout mamku. „Ahoj mami." Řekla jsem též. „Tio tady máš nějakou pozvánku na nějakou oslavu." Řekla máma a dál probírala poštu. „Účty, účty, nájem." Odříkávala si máma. „Tady je nějaký dopis pro tebe Rey." Podala mi mamka dopis a já si prohlédla bílou obálku. „Máte hlad holky?" Zeptala se.
„Já jo." Vzdychla Tiana. „Já ne, jdu do pokoje, musím se učit." Povzdechla jsem si a vydala se nahoru.

Prohlídla jsem si obálku a otevřela jsem ji. Byli v něm dva papíry. Jeden menší a jeden větší. Jako první jsem si přečetla větší papír.
Ahoj Rey,
bohužel ti nemůžu říct kdo jsem, ale jsem rád, že si čteš tento dopis a prosím přečti si ho sama, děkuji.
Jsi krásná a nadaná a šikovná a.... Prostě úžasná, odpusť mi, že jsem takový hrr. Jestli potřebuješ zodpovědět nějaké otázky přečti si druhý menší papír.

Sama pro sebe jsem se usmála a přečetla si i druhý papír.
Prosím přijmi žádost od JstalkerJ:)
Asi o tři vteřiny později mi přišla žádost od tohoto účtu. Dobrá náhoda zasmála jsem se pro sebe, abych zahnala ten zvláštně nervózní pocit který jsem z toho dostala.

Hned na to mi došla zpráva

JstalkerJ: Ahoj Rey
Me: Ahoj?
JstalkerJ: Děje se něco?
Me: Ne. My se známe?
JstalkerJ: Já tebe ano, ale ty mě ne.
Me: A nepřijde ti to divný?
JstalkerJ: Promiň, budeme zatím přátelé
Me: To zatím se mi nelíbí : D
JstalkerJ: A jak se jinak máš?
Me: Jde to ty?
JstalkerJ: Teď si píšu s tebou, takže perfektně.
JstalkerJ: Co ty a kluci?
Me: Alone jak jinak. Proč tam máš to JstalkerJ????
JstalkerJ: Protože se mi to tak líbí ;)
Me: Budu muset končit. Mám sraz se svou bff
JstalkerJ: Ok tak si to užij ahoj

Usmála jsem se sama pro sebe a nachystala se ven. Když jsem šla kolem mamky, rychle jsem ji vysvětlila, že mám sraz s Monicou. Pak jsem se rozběhla do kavárny, kde máme sraz.

„Rey, zase pozdě." Smála se mi Monica. „Já vím, promiň." Vzdychla jsem. „A už víš tu novinku?" Zeptala se. Jen jsem nechápavě zakývala hlavou. Nevěděla jsem to. „Bude ples, asi za měsíc." Smála se. „A ty už víš s kým tam půjdeš." Usmívala jsem se. „Jasně, půjdu tam s Henrym. A ty?" „Já jsem forever alone, jak jinak." Monica chvíli přemýšlela a pak řekla hlubokým hlase. „Zahrajeme si hru. Musíš si do měsíce najít kluka." Začali jsme se zase smát. „Poslyš, neměla by ses na ten Saw dívat tak často." Odpověděla jsem.

Byly jsem venku asi tři hodiny a povídali jsme se a blbly jsme. Jsme prostě jak malý, ale jsme prostě takový a baví nás to, dokonce jsme potkaly naše spolužáky Victora a Keyna. Tak nás zase na ty kraviny bylo trochu víc. Pak jsme si ještě zašli všichni do kavárny a dali jsme si kafe a nějaký ten dezert. Nakonec mě Monica asi v pět hodin doprovodila domů.

„Ahoj mami, ahoj Tio." Zavolala jsem přes celý byt. "Ahoj Rey, Tiana jela do obchoďáku není tady. Přijede večer s tátou." Řekla mamka. Šla jsem za mamkou do kuchyně. Vzala jsem si nějaké ovoce, ale než jsem se do své hrušky stihla zakousnout spustila mamka. „Za chvíli je večeře. Nech to ovoce." Zakroutila jsem očima a hrušku vrátila.

Zavřela jsem dveře od svého pokoje. Lehla jsem si na postel a asi na dvě vteřiny jsem zavřela oči, ale hned na to mi přišla zpráva na messenger. Podívala jsem se mobil a na tom svítilo oznámení. JstalkerJ vám napsal zprávu. Povzdechla jsem si a rozklikla chat.

Ahooooj. Tady je první díl mého prvního příběhu. Budu ráda za vote a za komentář atd. S láskou