Twins || DRAMIONE ✅

~P R O L O G~

Krok a další a další... Sníh jí křupal pod podrážkou, vítr cuchal vlasy a unášel růžovou, vlněnou čepici. Už byla po té dlouhé cestě vyčerpaná. Po celém dnešku byla v celku dost vysílená. Ano, to je to slovo. Už neměla síly. Kroky zpomalovaly a dech byl přerývavý a nepravidelný. Srdce jí rychle bušilo.

Dnes se toho událo ale opravdu až příliš, zasloužila si malou pauzu. Konečně po té době.

Dnes ukončili veškerou nadvládu Voldemorta, když ho konečně porazili a on z posledních sil co měl, zemřel. Dál přišlo na řadu něco víc intimního. Jejímu vztahu s Ronaldem Weasleym bylo nadobro konec. Žádná láska ani vášeň. Všechno už dávno vyprchalo. A to si myslela, že tohle už bude konečně napořád. Vždyť byli tak šťastní! A ačkoliv ona tu teď pronáší tyto řeči, byla to ona, kdo to ukončil.

Dorazila před první dveře, které jí v Prasinkách přišly na oči. U tří košťat. Co jiného, že?

Otevřela dveře. Už tu bylo naštěstí docela vylidněno. Ale co čekat! Vždyť bylo půl čtvrté ráno. Už se tu alespoň hodinu neslavila Voldemortova smrt, ani nic podobného, i když intuice jí našeptávala, že se tu dnes pořádně řádilo. Ale co, vždyť byl pádný důvod k upřímnému smíchu a všeobecnému veselí a těmto oslavám, plných opitých lidí, takže nemohla nikomu nic zazlívat.

Ona sama jsem vlastně přišla svým způsobem to všechno zapít, oslavit, oslavit s panákem nefalšované, pěkně ostré ohnivé whisky.

,,Whisky." zašeptala, protože měla ještě hlasivky trochu pohlazené studeným větrem tam venku. Sedla si na barovou židličku mezi dva muže. Jeden byl o dvě sedadla dál, spal, hlavu složenou na baru a vedle něho půllitr čehosi. Typický ožrala, určitě častý návštěvník podobných pajzlů.

Zato někdo, kdo popíjel podobné pití co ona, otíral se cípem hábitu o její kabát a nechával svou kápy spadat do čela, v ní výřil emocemi.

,,Ještě jednou." řekla, už trochu silnějším hlasem. Barmanka k ní ihned přisunula vábně vonící alkohol.

,,Grangerová..." zasípal vedle ní. ,,Tebe bych tu nečekal... Alespoň ne bez těch tvých goril..." nechá spadnout kápy a odhalí tak blonďatou, bujnou kštici.

,,Malfoy..." povzdechne a obratí k němu zrak. ,,Už nemáš komu co dokazovat, nechceš mě přestat třeba urážet? Spolknout ty argumenty a nadávky a nechat mě napokoji?"

,,Nechci... Já totiž neurazil tebe." hájil se a u toho ucucával z malinké skleničky. ,,Na tobě není co urážet, teoreticky jsi dokonalá."

Stáhla obočí a těkala očima po jeho křivkách. Alkohol začínal působit a ona začala sama sobě motat hlavu. Byl zatraceně sexy. Jeho silný pohled a ty pocuchané vlasy, ostré rysy a vypracované tělo. Narozdíl od Rona tak atraktivní. Znepokojilo ji to.

,,Jak to sakra myslíš?" cukla sebou a zahleděla se mu zpříma do očí tak, jak to on dělal už celou věčnost.

,,Tak jak to říkám. Jsi dokonalá Hermiono." pravil a v ní cuklo ještě jednou když si uvědomila, že jí snad asi poprvé řekl křestním jménem. Když to říkal, naskočila jí husí kůže a všechno se v ní sevřelo.

,,Jsi dokonalá." vzal pramen jejích vlasů a strčil jí ho za ucho. Předklonil se a tak měla dívka možnost pocítit tu vzrušující vůni, drahé kolínské. Vážně jí neuvěřitelně přiváděl do kolen, zvláště když udělal jakýkoli pohyb.

,,Jsi tak..." nadechl se. ,,Nevinná."

A takhle to začalo... Písmena, z nich slova, věty a nekonečné konverzace... Ale jak to skončilo?