Twins || DRAMIONE ✅

~24~

Heyly:

Probudila jsem se na ošetřovně s neuvěřitelnou bolestí hlavy.

,,Ahoj ségra." ušklíbne se na vedlejším lůžku ležící Deisi. Vypadá odpočatě a proto jsem ráda, že alespoň jedné z nás je trochu lépe.

,,No ahoj!" usměju se a pak se podívám automaticky tam, odkud slyším přicházet čísi kroky.

,,Dobré poledne dámy. Slečno, přinesla jsem vám vaší snídani a lektvar proti bolesti hlavy." usměje se na mne a na stolek vedle mě pokládá tác s náloží palačinek, toastů se slaninou a dvě volská oka. Dostanu hlad a proto rázem na to, že mi hlava třeští, zapomínám.

,,Ty se máš! Sice jsem svoji porci snědla ale jak na to koukám, dala bych si ještě..." olízne se Deisi, která mi doopravdy tiše závidí. Chápu ji, zapíjet tohle všechno horkým kakaem je blaho.

,,Co tu vůbec děláš? Slyšela jsem něco o tom, že jsi omdlela Malfoyovi v náruči, drbům moc nevěřím, ale je to pravda?"

,,Dostala jsem se do jeho mysli..." pokrčila jsem rameny, jako kdyby to bylo jaktěživ jasné. Deisi vykulí oči a hltá každé mé slovo. Cení si mě, poznám to. Získala jsem si u ní respekt právě v tuhle chvíli.

,,Viděla jsi něco?" posadí se a rukou v obvazech vezme skleničku a napije se.

,,Páni! Tobě už je líp!" vyhrknu a ona si ukazováček přiloží ke rtům. Pšššt.

,,Nechce se mi do školy." protočí panenkami a já se jen ušklíbnu. No jistě, tohle byla celá ona. Zasměju se, protože mi její rozlítaný charakter příjde komický.

,,Viděla jsem, jak se muchloval s naší mámou." zaškaredím se nad vzpomínkou, jich dvou jak jsou na sebe nalepení, tělo na tělo.

,,Fůůj!" vyplázne jazyk zhusením, tak jako já před tím. ,,Moment? Cože?" zarazí se.

,,Jo, sama jsem to viděla, říkal, že spolu něco měli před asi dvanácti lety..." křivě se šklebím a pak ve mně hrkne.

,,Ehm, Deisi?" zamumlám a najednou příjde madam znovu, v ruce má ampulku s páchnoucím lektvarem a já si uvědomím, že zrovna tohle před ní rozebírat nechci. ,,Řeknu ti to potom."

,,Ale já vám něco řeknu ihned." přiběhne až k nám a usmívá se. ,,Slečno Deisi, poslední výsledky testů ukázaly, že jste už naprosto v pořádku, jen se tu kolem večeře stavíte ještě pro jeden lektvar a rovnou můžete nastoupit do školního režimu." prozradí jí a moje sestra jen zakňučí něco ve smyslu, že přesně to měla v plánu. Všichni víme, že neměla a že se nechtěla ve škole ještě nějakou chvíli ukázat.

,,Vy můžete také odejít, ale do školy ještě pro jistotu nechoďte."

Deisi má věci sbalené a já ještě s tím trochu otálím, přeci jen ona spěchá na výuku, já mám ještě čas.

,,Už půjdu, ahoj! Fred na mě určitě čeká!" zamávala mi ode dveří a odešla.

,,Počkej!" vykřikla jsem na ni, ale bylo pozdě. Byla pryč a já se musela se svými myšlenkami poprat sama.

Sedla jsem si na zem a ztěžka oddechovala. Rozbrečela jsem se.

Tak kapitola nahrazující středu, kdy jsem přišla v pět ze školy a spala až do čtvrta ráno 😂

Doufám, že se trocha sesterské lásky zalíbila 😊

Na co myslíte, že Heyly přišla 🤔

Pište dál otázky na CHARAKTER ASK a moc děkuju za ty předchozí, které když jich bude dost, zpracuji 😁

Tínka 🖤