Stali jsme se X-meny?! 2

Sto dolarů

Pohled Toma-
Cítím se hrozně. Možná bych vám měl říct, o co vlastně jde. Potom, co Hope odešla, si každý říkal, jestli zůstane outsider a nebo si najde přátele, přítele a tak.
Samozřejmě, že kluci mě donutili přijmout hloupou sázku. Sázku o to, že když sbalím Hope a dokážu s ní zůstat jeden měsíc, dají mi sto dolarů. A když ne, dám jím já sto dolarů.
Já vím...hrůza. Vlastně by je to ani nenapadlo, lidi se o Hope nezajímali, když odešla, ale kvůli tomu "skandálu" o jejím bratrovi, to vědí všichni a reflektory teď svítí jen a jen na ní. Já si toho všiml i předtím, protože se mi tehdy líbila a seděla vedle mě. To s jejím bratrem bylo pravdivé, skutečně jsem s ním tu konverzaci vedl. Když však odešla, tak jsem prostě věděl, že se musím posunout. Takže jsem začal chodit se spolužačkou Kate. Ona o té sázce ví, dokonce mě jí přiměla přijmout. Je posledlá maturitním plesem a šetří na něj už od třetí třídy, když zjistila, že existuje.
Není ale pravda, že bych nic nestanovil. Řekl jsem jim, že jestli bude ve vážném vztahu, tak sázka padá. A jestli jsem jí slyšel dobře, tak není.
Přemýšlel jsem, že vycouvám, ale jsem ze třídy jediný, kdo by tuhle sázku mohl splnit, proto se na mě soustředili skoro všichni. Ano rodičák dokáže divy, když tam musíte s otcem a on se zdraví se svými přáteli z kuželek a shodou okolností tam s vámi čeká váš kamarádák, který je prakticky pak vypráví bulvární článek o všem, co vidí.
Toho kluka jsem celkem litoval, viděl jsem mu v očích smutek, jako by Hope lhala. Ale já jí věřím, možná v zoufalosti, že sázka nakonec uplyne rychle a já s ní nezajdu do moc vážného vztahu a pak vycouvám, bez toho, aby mě zabil její otec, nebo ona.
Zrovna sedím na gauči a Hope mi spí v náručí. Před námi běží zapnutá romantická komedie, co Hope vybrala. Přemítám o té sázce a následně koukám na Hope.
Bože můj, můžu tohle vůbec udělat. Podmínka sázky taky byla několik romantickým "výprav", prostě rande a obrázek z nich, aby věřili, že jsem s Hope opravdu někam chodil. A trávit s ní čas skoro každý den, alespoň 2 hodiny. Když se ale teď koukám na její obličej, vypadá tak bezstarostně. Myslel jsem, že ztráta bratra bude hrozná, ale jako by se nic nestalo. Pokaždé když jí vidím, jen září radostí. Miluje mě, hodně mě miluje. Je to na ní vidět. Já chodím do dramatického kroužku, takže nemám problém s tím předstírat, že jsem do ní zamilovaný, jsem prý jeden z nejlepších herců. Ale poslední dobou mě začíná tahle sázka hodně vadit, Hope je každý den víc zamilovanější, já nevím, jestli to vydržím, už jsou to skoro dva týdny. Musela být hodně zoufalá, nečekal jsem, jak lehké to bude, když jsme se poprvé políbili. Teď si říkám, jestli mě neměla ráda celou tu dobu. Možná-
,,Nad čím přemýšlíš?" stočil jsem pohled z obrazovky na Hope, v mém klíně.
,,O ničem, jen sleduji film." usmál jsem se a políbil jí na čelo.
,,Fajn, co se stalo, před pěti minutami." ukázala na notebook.
,,Ty to snad víš?" ušklíbl jsem se.
,,Jop, tenhle film jsem viděla alespoň dvacetkrát. Takže houby, nekoukal jsi na to. O čem si přemýšlel."
,,O tom jak roztomile vypadáš když spíš a o tom jestli zítra se mnou půjdeš do akvária." vymyslel jsem rychle.
,,Jasné" usmála se.

Tak to je pro dnešek vše. Doslova- je 23:59. Snad se vám líbilo.

Váš
ProfesorY