Stali jsme se X-meny?! 2

Jamesi!

Pohled Petera:
Musel jsem se zamknout v pokoji. James pořád otravoval, co mi Hope píše, i když jsem mu většinu toho, co napsala přečetl nebo řekl, pořád mě s tím otravoval a pak následujícími dotazy jako třeba: ,,A odpouštíš jí?" nebo ,,Takže budete teď přátelé?"
Měl jsem chuť ho praštit. Po nejspíš půl hodině přemýšlení jsem vykoukl z pokoje.
Hmmm...nejspíš už ho dotazy přešly.
Šel jsem do obýváku, James zrovna koukal na dokument o pštrosech.
Lea měla v ruce opět ten balíček, co si převzala.
,,Co je v tom balíčku?"
,,To bya chtěl vědět, co?" zasmála se a začala vybalovat... cosi.
,,Je to-" zastavila se a odtáhla mě na chodbu mimo obývák.
,,Takže, od Jamese jsem se dozvěděla, že bude mít brzo narozeniny a tak pro něj už mám dárek." usmála se na mě.
,,A co?" zeptal jsem se a dělal, že jsem to věděl.
,,Hrneček s pštrosem!" zašeptala/zařvala mi do ucha.
Málem jsem chytil záchvat smíchu a pak mě něco napadlo. James o pštrosech básnil odjakživa, ale viděl je někdy v zoo naživo?
Nebo se jich mohl dotknout?
TO BUDE MŮJ DÁREK.
O pár dnů později nastal den Jamesových narozenin. A všechno šlo hladce.
Měl radost z hrnku. Jídla a dort mu chutnal. Jenže pak přišel můj dárek. Jeli jsme do Zoo. James nevěděl proč.
Dojeli jsme tam. Došli k pštrosům. James měl radost a pak přišla hlavní atrakce. Dotknout se pštrosa a já se mýlil. Chovatel přišel a zavedl Jamese za plot. Já jsem nechtěl, protože tohle nemusím a Lea se pštrosa bála.
James nadšeně šel k němu. Jenže pštros ho nejen klovl, když se ho James pokusil dotknout, ale dokonce ho svalil na zem a utekl.
Takže James jel na pohotovost.
No nejsem to nejlepší kamarád na světě?
Ležel tam tři dny, než ho pustili znovu domů.
Když přišel, usmíval se a ani ne pár minut po příjezdu začal:
,,Víš ty co, Petere? Já nejen že viděl pštrosa, ale dokonce byl napaden pštrosem a teď mám tuhle hustou jizvu."
Vyhrnul si kousek tričko. Měl na levém boku malou jizvu délky malíčku a šířky jehly na šití.
,,Jamesi...to je jen škrábnutí a zmizí to za týden."
James se na mě podíval s výrazem lháře a řekl:
,,Ne ne! To mě klovl ten pštros!"
,,Ne, pštros klovl pečovatele. Jen my jsme mysleli, že klovl tebe, protože si zaječel a tím jekem si ho vystrašil, povalil tě, ty ses škrábl o klacík a pštros utekl." řekla Lea naprosto s vážným pohledem.
,,Když to řekneš takhle, tak to zní nudně," ohradil se James, ,,prostě mě napadl pštros."
Já jsem se jen plácl do čela a šel nahoru do pokoje. Lea tu má knihovnu. Šel jsem se kouknout. Měla tu spoustu knih, z kterých jssm usoudil, že je vlastní kvůli povinné četbě. Pak jsem tam zmerčil balíček, co nesla před pár dny. Vzal jsem ho do ruky a i když jsem věděl, že bych neměl. Opatrně jsem si ho prohlížel. Nebyl odeslán z Anglie. Byl z Evropy. Pomalu jsem ho otevřel...

Ahoj,
da da daaaaaa další část je na světě.
Doufám, že se líbila a hezký zbytek prázdnin.

Váš
ProfesorY