Dopisy

9 1 0
                                    

Pohled Jamese-
Peter i já jsme si povídali o tom, co dnes budeme dělat, když zazvonil zvonek.
,,Dobrý den, žije tu slečna Corner?" zeptal se pán s balíčkem v ruce.
,,Ano!" Seběhla ze schodů Lea.
Něco tam s ním řešila a pak s balíkem zase vyběhla do schodů. Zavrtěl jsem nad tím hlavou a navrhl Peterovi, abychom se šli projít. Něco mi náhle blesklo hlavou.
,,Peter...Corner? Jmenuješ se tak ne?"
Peter vypadal, jakoby váhal, co odpovědět, hlavou ale zakýval a usmál se.
,,Špatné jméno?" zeptal se a zasmál se.
,,Ani ne, spíš jsem si chtěl být jistý."
,,No ovšem, ty vždycky." smáli jsme se oba.
,,Corner...zní to britsky, ne?"
,,Nejspíš ano, nevím. Sestra a já máme stejnou matku, ale jiné otce. Nechal jsem si jméno po matce a stejně tak sestra." řekl.
,,A jak se jmenuje tvůj otec?" zeptal jsem se zaujatě.
,,To nevím, nikdy mi svoje příjmení neodhalil." zasmál se, něco mi na tom ale neznělo
Dál jsem to neřešil a navrhl, že uděláme něco k obědu, nejsem sice moc dobrý kuchař..., no dobře neumím vařit, ale zkusím to.
Peter se dal do kuchtení a musím říct, že mu to šlo.
Zrovna krájel maso, když zazvonil znovu zvonek. Zvedl jsem se a řekl, že odpovím.
Byl tam pošťák s divným dopisem v ruce.
,,Pan Løvendeth?" zeptal se.
,,Ehm...ne, Løven...co?" řekl jsem zmateně, to jméno mi nešlo ani vyslovit.
,,Tady!" vykřikl Peter a odstrčil mě z cesty, vzal si dopis a zavřel dveře.
,,Co to má znamenat?" tázavě jsem se podíval na Petera.
,,Luuuhvendeth? To se nedá ani vyslovit."
,,No, proto preferuji po matce, Corner, tedy alespoň když se lidem představuji."
,,Od koho to je?" přesunul jsem pohled na dopis.
,,Od otce." povzdechl si Peter.
,,Od toho pravého otce? Nebo? Je ten v Americe vůbec pravý?"
,,Ne, není. Tohle je od mého pravého otce. Nikdy jsem ho neviděl. Žije v Norsku, neměl jsem moc šancí ho navštívit. Vždy jsme si jen psali, nejspíš mu otec zavolal o mém "výletu"."
,,Tak to se o tebe musí strachovat, ne?"
,,Tak blízcí si doopravdy nejsme." řekl Peter a začal rozbalovat dopis.
,,Zve mě k sobě. Do Norska. Prý se můžeme stavit. Doufám, že nečeká, že tam přijedu a začnu pracovat jako farmář."
,,Farmář? On má farmu?" rozesmál jsem se.
,,Vlastní jednu na venkově, jinak bydlí ale v Oslu."
,,Chceš za ním jet?" podíval jsem se na něj s nadějným výrazem ve tváři.
,,Nevím."
Vypadal zamyšleně, už jsem se chtěl zase na něco ptát, když v tom cítím nějaký smrad.
,,Kouř? Z če-" zastavím se a běžím do kuchyně.
Samozřejmě, že kuřecí maso je černé jako uhel a Lea, co se ho snaží zachránit stejně černá. Litoval jsem jí. Měl jsem si to hlídat.
K obědu byl nakonec salát. Lea už mi nejspíš vaření nedovolí a není se čemu divit.
Peter byl celou dobu zamyšlený. Najednou opět zazvonil zvonek.
Peter šel zmovu otevřít. Tentokrát se vrátil s dalším dopisem.
,,Páni, někdo je dneska populární. Od koho je tenhle?"
,,Ten je od...Hope?"

Stali jsme se X-meny?! 2Where stories live. Discover now