Unloved | Drarry (CZ) ✓

15. kapitola

Další školní týden utekl jako voda, když se Harry ocitl opět na jeho konci, vítaje nadcházející vytoužený volný víkend. Nebyl tedy volný v tom pravém slova smyslu, ale páteční večer a možná i sobota s Kylem se jako práce považovat nedala. Pro ředitele Bradavic to byla svoboda, kterou už dlouho nepocítil.

Jako již po několikáté vyzvedl k večeru svého ministerského sekretáře v práci a vzal ho na jejich, v pořádí zřejmě již sedmé, rande. Ne, že by schůzky bývalý Nebelvír počítal. Každopádně věděl, že na každou jednu z nich se těšil a s každou další jeho radostný pocit jen rostl i jen proto, že bruneta uvidí a bude s ním moct trávit svůj čas. Těšil se na Kylův úsměv, na jeho jemný hlas a čokoládové oči, které se na něho usmívaly stále více a více. Rád poslouchal, co mladší muž říká a dá se říci, že si zamiloval jeho smích. Zamiloval si ho celého. Kyla jako osobnost. Samozřejmě věděl, že každý má nějaké nedostatky, ale pocit, že je bývalý Zmijozel dokonalý, se ho jen tak nehodlal pustit.

Sám se přistihl, že se usmívá i jen z představy hnědovlasého muže a že se jeho úsměv rozšiřuje pokaždé, když se blíží jejich další schůzka. Bylo to neskutečné; neskutečně krásné. Něco, co Harry ještě nikdy nezažil, a proto se rozhodl dnes udělat další krok kupředu.

„Líbí?" zeptal se s širokým úsměvem, když stál vedle Kyla v plavkových kraťasech na okraji velkého bazénu, kdy byla osvětlená jenom voda uvnitř a jinak v místnosti vládla naprostá tma. Díky jejich dlouhým rozhovorům a několika filmovým večerům už věděl, že brunet vodu zbožňuje, proto vybral pro jejich dnešní rande večerní plavání. Majiteli plaveckého bazénu poskytl obnosný důvod, proč bude bazén a přilehlé prostory patřit protentokrát jen jim dvěma.

Brunetovy oči jen zářily, když si prohlížel osvětlenou vodu. „A jak," vydechl okouzleně, než se mu konečně podařilo odtrhnout zrak od dějiště jejich dnešní schůzky. Se širokým úsměvem plným upřímného nadšení se otočil ke svému společníkovi a zcela spontánně jej odměnil za dnešní snažení dlouhým polibkem.

„To jsem rád," zasmál se tiše Harry do polibku, a ani se nijak nesnažil skrývat, jak si jejich blízkost užívá. Úsměv, který zdobil Kylovu tvář, byl už jen jako třešnička na dortu stejně jako šťastné jiskření v hnědých hloubkách.

„Vážně jsme tu sami?" zeptal se s nevírou, nevzdaluje se od Nebelvíra na více než několik málo centimetrů. Když se dnes dozvěděl, že společně půjdou na bazén, nepředpokládal, že zde neuvidí ani živáčka. Vypadalo to, že si jeho ředitel dal tu práci a zajistil jim naprosté soukromí.

„Hm," přitakal Harry se zamručením, načež opět roztáhl rty do úsměvu a lehce dlaněmi pohladil Kyla po nahém pasu. „Myslel jsem, že to tak bude lepší," naklonil lehce hlavu do strany.

Brunet se tiše zasmál. „Je to tak přímo nejlepší," opravil černovlasého, načež jej objal kolem krku a vtiskl mu krátkou pusu. „Jsi úžasnej."

„Ano? Jak moc úžasnej?" pobaveně si menšího muže změřil pohledem, načež se nepatrnými krůčky začal spolu s ním přesouvat k okraji bazénu.

„Jako Patrick Crüger ve svým novým filmu," zachichotal se hnědovlásek bezelstně.

Harry vyklenul obočí. „Herec? Tak to je teda od tebe pěkný přirovnání," zasmál se s potřesením hlavou, načež Kyla zastavil na samém okraji bazénu. Stačil jeden krůček a byl by ve vodě.

„Byl bys radši tím nejúžasnějším chlapem v celým vesmíru?" vsadil tentokrát druhý muž na romantické vyznání.

„Pro tebe?" naoko se bývalý Nebelvír zamyslel s pohledem někam vzhůru na zhasnutá světla, než hlavu opět sklonil a zahleděl se brunetovi do očí. „Vlastně jo," mykl rameny.