Unloved | Drarry (CZ) ✓

37. kapitola

Následující ráno se Harry probudil přitisklý ke Zmijozelovým zádům, přičemž je od sebe oddělovala jen tenká vrstva Dracova trička na spaní. Chvíli jen tiše bez hnutí ležel, naslouchal tichému šumění moře díky otevřeným balkonovým dveřím a spokojeně vdechoval blonďákovu vůni, než se rozhodl využít toho, že druhý muž ještě stále spí. Opatrně se vysoukal zpod deky, kterou byli oba přikrytí a jen v boxerkách téměř po špičkách opustil pokoj. Svou neoblečenost nijak neřešil. Věděl, že jsou ve vile jen oni dva a nikdo jiný, koho by svým nahým hrudníkem mohl pohoršit.

S menšími obtížemi nakonec úspěšně dorazil do obrovské kuchyně, která ve svých skrytých poličkách ukrývala vše, co potřeboval na Dracovu sladkou snídani. Rozhodl se pro malé lívanečky, o kterých věděl, že je Zmijozel nikdy neodmítne - obzvlášť s borůvkovou marmeládou. Musel si ale pohnout, pokud chtěl jídlo zanést jako snídani do postele.

Do přípravy se zabral tak moc, že přeslechl tiché kroky na kouzlem vyhřívané podlaze.

Blonďáka vylákal z postele podivný chlad, který v ní panoval od chvíle, co ji Harry opustil. Proto, když nezaslechl sebemenší hluk z koupelny, ještě stále rozespalý vyšel z pokoje a vydal se černovlasého hledat do přízemí. O správnosti jeho rozhodnutí jej záhy utvrdila příjemná vůně smažících se lívanců.

Když spatřil Nebelvíra, jak stojí u sporáku a připravuje snídani, musel se polichoceně usmát. Potichu, aby Harryho dokázal překvapit, přešel až za něj a poté kolem jeho nahého hrudníku obmotal své paže. Tvář si přitom zabořil mezi ředitelovy lopatky a svým, díky nedávnému probuzení, nakřáplým hlasem do nich zamumlal: „Dobré ráno, Potty."

Nebelvír sebou lehce cukl při nečekaném dotyku, než se jeho rty v pochopení zformovaly do jemného úsměvu. „Dobré... Kazíš mi plány," oznámil blonďatému.

Draco se při jeho slovech zakřenil. „Chtěl jsi mě snad překvapit snídaní do postele?" popíchl druhého muže a konečkem ukazováčku přejel po jeho pokožce na hrudi.

„Chtěl," přiznal pobaveně Harry a odložil poslední lívanec na talíř k ostatním. Potom teprve vypnul indukční desku.

„Možná kdybys použil kouzla, tak to stihneš," zasmál se Zmijozel a odtáhl se od něj, aby mu nepřekážel.

Černovlasý se ale místo servírování rychle otočil a za pas si Draca přitáhl těsně na své tělo. „Chtěl jsem je připravit s patřičnou péčí a láskou, protože vím, že takhle je víc oceníš, nemám pravdu?" povytáhl obočí a dlaní pohladil menšího muže v prohlubni bederní páteře pod tričkem.

Blonďák se zamyšlením hraným v provokaci naklonil hlavu na stranu a dělal, jak hluboce uvažuje nad svou odpovědí. Při pohledu do Harryho tváře se však záhy zasmál. „To víš, že máš pravdu. Lívance připravované tebou a ještě k tomu s láskou.... co víc si přát."

„Provokatére," vydechl Nebelvír a něžně se usmál.

„Smí se tvůj provokatér zeptat, zdali před lívanci dostane i pusu?" sladce se na něj Draco uculil.

„Což o to, zeptat se určitě může," mykl Harry rameny v rozverném gestu.

„A jaká bude odpověď?" nepřestával se Zmijozel usmívat.

„Že ji nejspíš dostane," roztáhl černovlasý rty do širokého úsměvu pod vlivem toho blonďákova, načež se konečně sklonil a vpil se do jeho rtů.

Když se od sebe po chvíli odtáhli, musel se Draco spokojeně uculovat. „Tak taková odpověď se mi převelice líbila. Myslíš, že ji dostanu ještě jednou, když zopakuji svou otázku?"