"... a-ale já to nepotřebuju, j-jsem v pořádku..."
"Nejsi, Yoongie, nejsi v pořádku, potřebuješ pomoct, takhle to dál nejde," povzdychla si.
"Nepotřebuju... po-pomoct."
"Né? Tak proč se klepeš?" zeptala se.
"P-protože... protože..." ne...
"Protože proč?"
"Protože se n-na mě díváš..."
"To je všechno?"
"P-protože... sedíš vedle mě..."
"Kde sedím, Yoongi?"
"N-na mé po-posteli..."
"Takže jsi v pořádku? Stále ti to tak přijde?" zvážnila.
"N-ne..."
"Tak vidíš, zítra jedeš, už toho mám dost, nejsi normální."
"J-já...-"
Matka odešla.
A takhle to všechno začalo...
Nejsem normální, nikdy jsem nebyl a ani nebudu, to ona nepochopí... nikdy.
••••
Aňovasejo ^^
Vítám vás u nové ff, rozhodla jsem se pro YoonMin, je to kvůli jedné úžasné holčině a taky to plánuju déle, Vkook už stačil :3
Takže tak, doufám že se bude líbit ♥↩
ČTEŠ
No touch or sight |YoonMin|
FanfictionMin Yoongi, na první pohled norm-... ne, bohužel ne. Yoongi už osmým rokem trpí panickou hrůzou z cizích doteků, pohledů a přítomnosti lidí celkově. Nemá lehký život, co vám budu povídat. Jeho matka, jakožto ta, co se o něj stará a snaží se mu pomoc...
