"Kolik je hodin?"pípl jsem nervózně, přičemž jsem byl pohledem zapíchlej v peřině před sebou.
"Uh... půl devátý"
"Sedíme tu skoro hodinu"
"Já... nevěděl jsem, že to bude tak těžký..."povzdechl si Jimin. Já taky ne.
"Nebudu kecat, radši bych spa-..."
"Yoongie, vždyť si to slíbil"přerušil mě hned a rychle mě objal, s jeho šikovností mě povalil pod sebe a dál mě drtil v pevnym, vážně pevnym, objetí. Vydal jsem ze sebe něco jako bručení, nenápadně jsem protočil očima a objetí mu oplatil.
"Já vim"špitl jsem. Sakra toho lituju. Fakt. Yoongi!
"Miluju tě..."dostal ze sebe tiše, poté zvedl hlavu a zadíval se mi do očí. Po celém těle se mi rozlil onen pocit čehosi, a ne, furt jsem na to nepřišel. Pousmál jsem se. "Taky tě miluju, Jimine"řekl jsem a snažil se udržet klidný výraz, ale stejně jsem se zasmál a zakroutil hlavou. Tohle je divný. Ne, to zvládnu.
Snad.✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴
POHLED JIMINA
✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴Na tváři se mi usadil široký úsměv a následně jsem Yoongiho lehce políbil na rty, cítil jsem, jak jsem okamžitě zrudnul. Miluju jeho rty! Jsou dokonalý! On je DOKONALÝ! Ah bože, na tento moment jsem čekal celý život! Jsem s Yoongim v posteli!
PROBOHA!
KLID
Vydechl jsem přebytečný vzduch a ponořil se do dalšího dokonalýho polibku, přičemž jsem se celým tělem nalepil na to jeho, zavřel jsem oči a užíval si to, jednu ruku jsem přemístil k Giho vlasům, a chystal se do nich zaplést prsty.
Mohlo to být ještě lep-
"Nesahej mi na vlasy"zabručel mi Yoongie do polibku, čemuž jsem se jen zakřenil a místo toho mu ruce nějak obmotal kolem krku. Netrvalo dlouho a oba rudí jsme se od sebe odtrhli.
Usmíval se.
Já taky.
Ani jeden jsme nic neříkali, v očích nám oběma hrál plamen vášně, teda... aspoň doufám, v tomhle se moc... nevyznám. Heh.
Gi si olízl rty, a než jsem se nadál, ležel jsem já pod ním, lehce překvapený, ale moc šťastný!AAAAA!
K mému překvapení se Yoongi zastavil, ležel na mě a díval se do zdi za mnou. Mírně jsem nakrčil obočí.
"Že tam není pavouk? Yoongi, já nesnáš-..."
"Ne"
"Tak co se děje?"zeptal jsem se zvědavě a líbl jej na tvář. Ahhh. Jen pokroutil hlavou.
"Nevim... jak dál"uchechtl se nervózně a věnoval mi jeden pohled, který jasně volal o pomoc. Užulil jsem se jak nejvíc jsem mohl a opět vyměnil naše pozice. Pomalu jsem mu začal rozepínat mikinu, srdce mi divoce tlouklo a tváře vyráběly další a další červeň, plně jsem se soustředil, abych nic nepokazil.
Hlavně to ne!
Když se mi podařilo se zbavit mikiny, udělal jsem to samé i s jeho tričkem.PANE BOŽE
PROBOHA!
Pootevřel jsem pusu a s tvořícím se úsměvem jsem zíral na polonahého Yoongiho, on je tak KRÁSNÝ! Bylo to jako mistrovské dílo, je bílý jako sníh a prostě.. Dokonalý. Ano, Min Yoongi je dokonalý!
"Tohle je trapný a divný zároveň, slintáš"ozval se Gi a tím mě taky vytrhl z menšího tranzu.
"Eh... Yoongie, jsi překrásný"vyhrkl jsem bezmyšlenkovitě a prstem přejel přes jeho hruď až po podbřišek, kde se mírně zachvěl.
Věnoval jsem mu tázavý pohled, jen se pousmál a odvrátil hlavu.TEĎ TO NESMÍM ZKAZIT!
Pomalu a hlavně opatrně jsem mu začal rozepínat kalhoty, tváře zase rudé a srdce až v krku.
V krku... pane bože.
Ani jsem si pořádně nevšiml, že Yoongie je už jen ve spodním prádle a bedlivě mě pozoruje, což mě taky znervozňovalo.
Hodně.
"N-no... teď... já?"zakoktal jsem se a nahlas polkl, nacož Yoongi váhavě pokýval hlavou.
"Dobře..."sice to pro mě bylo těžký, ale co nejrychleji jsem si sundal tílko a hned po něm i kalhoty, a nastal ten moment, kdy jsme naproti sobě seděli jen v jedné látce a ani jeden nemluvil.✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴
POHLED YOONGIHO
✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴SAKRA!
Nervózně jsem si trhal ret a čekal, co se bude dít dál, ale zatím to moc nadějně nevypadá. Nah.
"Tak teď nebo nikdy, dobře?"hlesl Jimin.
"Zvládnem to"dodal.
Vydechl jsem a nadechl se, pokýval jsem hlavou a naklonil se k němu, letmo jsem ho políbil na rty a následně svůj pohled namířil na jeho boxerky.
To nedám. S hlasitým zabručením jsem zavřel oči a stáhl mu onu látku, co tohle všechno odstartuje.
Fakt je nahatej.
Neotevřu oči. NE.
"Yoongie~ klid"zasmál se svým smíchem a pohladil mě po tváři, klid?!
"Hm..."
"Uvidíš, bude to úžasný".
Zdá se mi to, nebo je až moc velký optimista? Nah. Pomalu jsem otevřel oči a pousmál se, políbili jsme se a během chvilky jsme oba, vážně nazí, leželi na sobě. Respektive, já na Jiminovi. Je to divný. Sakra divný. To stvoření se mi přisálo na rty a rukama putovalo po mém těle, nějak jsem se ho snažil napodobit, ale... bože.A přišel ten osudný moment.
"To není dobrý nápad,"zašeptal jsem, pohled jsem měl zapíchlej v Jiminovym pozadí a nervózně kmital očima.
"Neboj, Yoongie, věřím ti a nemůžeš mi ublížit..."řekl Jiminie a dotyčným zadkem zakroutil. Zhluboka jsem se nadechl a udělal TO.
"Ah, Y-Yoongi!"výpískl a prohnul se v zádech, já v tu chvíli agresivně držel víčka u sebe a nehýbal se.
Sakra!
Co mám dělat?!
"G-gi?"pípl.
"No?"
"Uhm... m-můžeš"zasténal a já se v něm automaticky pohnul, další, nový, divný pocit zalil mé tělo a něco ve mě opět ožilo. Kdo ví co. Tentokrát jsem oči nechal otevřené a společně jsme sténali přes celou místnost, furt tomu nemůžu uvěřit. Bože? Bože!
"Pane... ah~"
"J-jo~"
Přirazil jsem co nejsilněji jsem mohl a za návalem čehosi jsem zaklonil hlavu, vyšel ze mě dlouhý a sakra hlasitý vzdych, po tváři mi tekl pot a já v pohybech pokračoval.
Jo, je to divný. Nah. Kašlu na to.
"Bože můj! Yoongie, ano! Ah~"Jimin se prohnul v zádech a já v ten moment vyvrcholil.Sakra trapný to je...
"J-Jiminie... ah~"vykřikl jsem a naposledy přirazil, v ten moment svého vrcholu dosáhl i Min, s výkřikem mého jména, samozřejmě. Udýchaně jsme se svalili vedle sebe, jen co jsem dopadl na matraci, snažil jsem se popadnout dech, srdce mi vyskakovalo z hrudi a já měl pocit infarktu.
"Yoongie~"
"A-ano?"
"Bylo to... dokonalý, tak moc tě miluju, děkuju..."vydechl a propletl si se mnou prsty.
"Bylo, a... taky tě miluju, moc,"
"... Jiminie~"•••
Pane. Bože.
Ne..... xDD
TO JE KATASTROFA!
TOTÁLNÍ SHITEUUUUU
PANE DOKTORE, ZABIJEŠ MĚ PROSÍM?!
naaaaah, hrůza, že?
A TO MI TO TRVALO TAK DLOUHO >•<... omlouvám se za rakovinu, a asi i za zklamání... xD...~ :DKaždopádně tímto se loučím a ukončuji tuto knihu ~ ✔
Bye And BiG ILYSM 🍒💞
ČTEŠ
No touch or sight |YoonMin|
FanfictionMin Yoongi, na první pohled norm-... ne, bohužel ne. Yoongi už osmým rokem trpí panickou hrůzou z cizích doteků, pohledů a přítomnosti lidí celkově. Nemá lehký život, co vám budu povídat. Jeho matka, jakožto ta, co se o něj stará a snaží se mu pomoc...