No touch or sight |YoonMin|

↪41↩

✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴
POHLED JIMINA
✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴

"Jimine,"ozvalo se tiše, nějak moc jsem to nevnímal a pokoušel se znovu usnout, bude to tak lepší.
"Park Jimine,"trochu jsem sebou cukl, když jsem v tom hlasu rozpoznal... Yoongiho. Yoongi?
Pomalu jsem od sebe odlepil víčka a lehce překvapeně se podíval na osobu sedící přede mnou. Moje srdce vynechalo úder. Pane bože! Yoongi!
"Yoongi?"pípl jsem, nacož se jen pousmál a povzdychl si, jinak furt seděl prakticky nehybně přede mnou. Co tu dělá?
"O-omlouvám se"kuňkl jsem a skousl si ret, není tohle jen sen? Proč by sem Yoongie chodil?
"Nemáš se za co... omlouvat"řekl s malým úsměvem a upravil si čepici. Miluju jeho čepici.
Co to říkám proboha.
"Copak ty nejsi naštvaný?"vyprskl jsem překvapeně. "Dal jsem ti pusu, Gi, máš na to právo"dodal jsem smutně a sklopil hlavu do klína.
"Mrzí mě to, já... prostě už jsem to nevydržel, mám tě fakt moc rád, Yoongi, tak moc že... se ti to bojím říct,"jen co jsem to dořekl se mi po tváři svezla slza, popotáhl jsem a radši ty oči zavřel. Zase brečím.
Najednou jsem na své tváři cítil dotek, překvapením jsem oči otevřel a zadíval se na něj, Yoongi mě pohladil po tváři. Bože.
"Nebul, buď trochu chlap, Mine, a poslouchej"uchechtl se a odtáhl. "I když si to nerad, vážně se za to nenávidim,  připouštim, jsem nakonec i rád, že si mi dal... tu pusu. Víš, Jimine, něco jsem si uvědomil..."

PANE BOŽE

PROBOHA

NEMŮŽU DÝCHAT

Klid.

"N-no?"s nadějí v očích jsem se k němu trochu nahnul, skoro jsem nedýchal a čekal, co se stane, co Yoongi řekne.
Nadechl se a pohled namířil znovu na mě, na rtech se mu rozlil sladký úsměv a spustil.
"Já tě... mmhmm"
"Ehm... ještě jednou?"zasmál jsem se.
"Já tě... m-.. to je trapný"odfrkl si, nacož jsem ze sebe vydal přidušený smích a pohladil ho po ruce.
Má ledové ruce.
"Není to trapný"ujistil jsem ho, věnoval mi krátký pohled a hlavu opět sklopil.
"Miluju tě"

P-PANE B-BOŽE

DÝCHEJ

AAAAA

KLID, HLAVNĚ KLID!

PROBOHA

NEMŮŽU... DÝCHAT!

PANE BOŽE PROBOHA ANO!

Nechal jsem pusu dokořán a nevydal ze sebe ani hlásku, jako bych nemohl dýchat.
"Um... Jimi-...".. "Taky tě miluju, Min Yoongi!"zakřičel jsem z plných plic a hned na to na něj skočil, převalil jsem ho i s židlí na zem a uvěznil ho v pevném objetí.
"Miluju!"vypískl jsem a zahrabal hlavu do jeho krku, byl jsem v tu chvíli tak šťastný, z očí se mi draly slzy radosti a srdce tlouklo jak nejrychleji mohlo.
"Jimine, klid~"zasmál se a objetí mi opětoval, vsál jsem jeho vůni a brečel mu do ramene, já... Pane bože!
"Č-čekal jsem na tu chvíli tak dlouho"fňukl jsem a hlavu zvedl tak, že naše obličeje dělilo jen pár centimetrů, dívali jsme si navzájem do očí. Má nádherné oči.
"Nebreč"šeptl s tím nejdokonalejším úsměvem na světě a poplácal mě po hlavě, nacož jsem se jen zašklebil a popotáhl.
"To je ten nejlepší den v mém životě"
"V mym... taky"
"Vážně mě miluješ? Neděláš si srandu, že ne?"optal jsem se.
"Vážně tě... mhmm"
Celou místností se ozval můj smích a já s dlouhým povzdychem zabořil hlavu do Yoongiho hrudi.
"Taky tě miluju, navždy"
"Um... Jimine?"
"Ano?"
"Já... neříká se mi to úplně nejlíp, jo..."odmlčel se a polkl.
"Ale asi jsme rozbili tu židli", na to jsme se oba dva zasmáli a já jen pokroutil hlavou. Strýček to zaplatí. Když jsme se dosmáli a ze mě už vyšel jen prapodivný zvuk, všechno utichlo a čas se jakoby zastavil, olízl jsem si rty.

"Uhm... smím tě políbit?"

•••
PANE. BOŽE T^T

*brečí v posteli, jaký to je shit*

AHHHH. No. Ok xD

Tak... snad se kapitola líbila :'D 💞🌈
Chtěla bych jen s lítostí oznámit... že příští kapitola...=} EPILOG
Možná, ale pravděpodobně ano, přece jenom už to je moc dlouhý :')

Taky vám moc děkuji za 22K přečtení, cením si toho a stěží dýchám nad tím,
jak jste úžasní 🍒🌈💞

ILYSM 🌈💞

And..

💓💓💓💓

HAPPY TAETAE DAY

💓💓💓💓