No touch or sight |YoonMin|

↪38↩

23:15

S povzdechem jsem se přetočil na druhý bok a zadíval se na člověka, co spal vedle mě, na Jimina, upřímně nechápu, jak spolu můžeme spát na jedné věci, v tomhle případě na gauči. Na posteli ne, to bych ho zabil. Naše obličeje od sebe dělilo jen pár centimetrů, hm, možná víc, matika mi nikdy nešla, a i když jsem nechtěl, tak jsem si ho prohlížel. Zavřený oči, pusu dokořán, jsem rád, že mu z ní natáhne, vypadal vážně klidně, konečně už trochu dýl nevidim jeho slavný úsměv. Heh.
Jedním prstem jsem mu přejel po tváři, nic to s ním díky bohu neudělalo, ale moment ...co to teď jako dělám sakra?
Nah, prstem jsem i přes svou nechuť vytvářel kruhy na jeho baculatý tváři, na rtech mi hrál malý úsměv. Totálně nic nechápu.

Co k němu vlastně cítim? A je to tady, měl bych spát.
Ruku jsem stáhl zpátky k sobě a vydechl, zas mám ten pocit, stejně jako když mě objal, a když už jsem u toho, odkdy se dva kluci jakože objímají, drží se za ruce a chovají se jak... jak...
"Ani nevíš, jak moc tě nenávidím, Park Jimine"zašeptal jsem a i přes svůj úsměv jsem se zamračil. Jen mi komplikuje život, měl jsem kvůli němu infarkty a pořád dokola se mě snaží zabít 'divnej pocit', fakt skvělý. Co se to se mnou stalo? Kde je ten starý, z doteků a pohledů lidí znechucený Yoongi?
Hm?
Nikde. Pryč.
A za to všechno může tohle stvoření co mi dejchá do ksichtu. Uchechtl jsem se a pokroutil hlavou, prst jsem znovu přemístil na jeho tvář a zas mu začal vytvářet různý obrazce, dělám to JEN z nudy.
"Jak mě můžeš mít rád"odfrkl jsem si nechápavě a zívl si, naposledy jsem svým prstem přejel po jeho kůži a následně jsem se odebral k spánku, stejně, kdo ví, co bych dělal dál, spát bude nejlepší. Bože.

"Yoongie?"
"Yoongi, já nespim"
"Vstávej"
"Neříkej, že usneš tak rychle, to není možný"
"... nebo snad jo?"
"Všechno jsem slyšel a taky jsem vnímal i tvoje doteky"
"Ježiš, počkej, to znělo divně... proboha"
"No, možná je lepší, že spíš"
"Mám tě rád, Min Yoongi, hodně rád, kéž bys věděl jak moc"
"Děkuju za objetí, tenhle den byl úžasnej"
"Tak.. Tak jako ty"
"Achjo, nevím, jak dlouho to ještě vydržím.."
"Dobrou noc, Gie~"

JÁ NEUSNU.

✴✴✴

Dalo mi to práci, ale po nějaké chvíli jsem odlepil víčka od sebe a znechuceně se podíval na svět v podobě bílého stropu. Nejradši bych spal ještě tak pě-...

Moment.

Počkat.

Opatrně jsem svůj plně probuzený pohled namířil směrem dolů, kde jsem na sobě cítil něčí dotek, vytřeštil jsem oči, jen co jsem viděl Jimina, omotaného kolem mého těla, prosím ať tohle je jen debilní sen. Prosím tě, Ďáble. S uklidňujícím nádechem jsem si skousl ret a pokusil se trochu posunout, ale stejně bych teď sebou rád škubl a-..
"Hmmm"ozval se Jimin spokojeně. Pane bože.
Zafuněl jsem a protočil očima, dobře, klid, zas mě jenom objímá. Nah.
Opatrně jsem přemístil svou ruku k té jeho a nějak ho odpojil od mého těla.

To znělo sakra divně.

Povzdychl jsem si a to samé udělal i s tou druhou, pak jsem Jimina celého odvalil na druhou půlku a konečně, sice totálně spocenej a zadýchanej, jsem se vyplazil z gauče.
Sedl jsem si do křesla, pohled jsem namířil na stále spícího Jimina a nakonec jsem se usmál.
Ani nevim proč.
Stejně to je kvůli němu.
Při mém pozorování jsem si něco uvědomil, on mi přece něco večer říkal, ne?
Hm, jenže co to bylo. Já jsem takový idiot, kdybych držel hubu, on by byl taky ticho. Jo počkat...

"Mám tě rád, Min Yoongi, hodně rád, kéž bys věděl jak moc"

Co když mám Jimina ta-...

"Um... Proč mě pozoruješ, když spím, Yoongie?"

..... Um

•••
Dobře, dobře...

OMLOUVÁM SE

Opravdu se nenávidím za tyhle shiteu opožděný kapitoly ;-;...

Ale i tak děkuju moc za 18K přečtení ♥🍒♥🍒

ILYSM

💞💞💞

Ještě jednou pardon, ale prostě jsem hrozně chytrá a nějak se mi povedlo si přenastavit klávesnici, takže jsem nenapsala ani ň, a pokud ano, tak to moc nešlo a bylo to na smrt.

Pokusím se další kapitolu vydat co nejdřív, s tím taky musím popřemýšlet i o YoonMin smutu, protože popravdě, moc se mi do toho nechce, ale tak.... to samozřejmě záleží na vás ♥

Bye 🍒♥