No touch or sight |YoonMin|

↪30↩

✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴
POHLED JIMINA
✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴

Byl ode mě takový kousek, prohlížel si můj obličej a já zase jeho,ta chvíle působila tak kouzelně. Připadal jsem si v tu chvíli jak v pohádce, Yoongi je můj ledový princ. Teď vážně,má opravdu ledové ruce. Heh. Doširoka jsem se usmál a zadíval se mu do očí,on mě taky.
A najednou se to stalo.
Jeho rty se zformulovaly do toho nejkrásnějšího úsměvu na světě a mě se zastavil dech,kdyby to šlo,moje brada leží v prachu na zemi a já nevěřícně sleduju tu krásu před sebou.

Usměvavého Yoongiho.

"Yoongi?"hlesl jsem omámeně.
"Hm?"
"Ty..ty.."to je tak neuvěřitelný! Může být tahle chvíle krásnější?
"Ty ty,co jsem udělal?"
"Ty..ty se usmíváš"

Jen co jsem to dořekl,čekal jsem,že se odtáhne,že mě něčím přetáhne,-no dobře,to ne,ale čekal jsem úplně jinou reakci. Yoongi si povzdychl a sklopil hlavu,úsměv mu ale z tváře nemizel,jen zčervenal.
Proboha ,proč je tak cute?
"Nechápu to"uchechtl se,nacož jsem pozvedl obočí a trochu se skrčil,abych mu pořádně viděl do tváře,co nechápe?
"A co?"
"To-tohle, všechno, vždyť se na mě podívej, usmívám se,směju se,snášim tvoje doteky a pohledy,mám takovej..divnej pocit,když tě vidim a seš poblíž,nechápu to,nevím ani co to znamená,co to je"pokroutil hlavou a věnoval mi dlouhý pohled plný radosti. Teda,aspoň myslím,že radosti. Nevěděl jsem co říct,ta slova byla tak dokonalá. Tahle chvíle byla tak dokonalá,že se nedala jakkoliv zkazit.

To jsem si ale jenom myslel.

"Yoongi"oslovil jsem ho mile,jen kývl hlavou.
"Tomu se říká láska"

✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴
POHLED YOONGIHO
✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴✴

"L-láska?"vykoktal jsem a zpanikařil, zastavil se mi dech,měl jsem pravdu,to není možný! NE, ŽÁDNÁ LÁSKA. Cukl jsem sebou a jeho ruku pustil,moje srdce bilo jako o život,už jen ta představa lásky. Šokovaně jsem vydechl a postavil se,těžce jsem polkl,vzal si batoh a zadíval se do země.
"Gie~klid,nic to ne-..".."Nenávidím tě,žádná láska,chápeš,Jimine?!"
prskl jsem a zakroutil hlavou.
"Ale Yoon-..".."Ticho"přerušil jsem ho. To snad není možný,nemůžu ho milovat! To nejde. NEJDE.
"To není láska"šeptl jsem a vydechl,z očí se mi spustily slzy,zase jsem zpanikařil. Jimin se zvedl,natáhl ke mě ruku,ale já ucukl a vyděšeně se na něj podíval,začal jsem kroutit hlavou,po tvářích mi tekly proudy slz,nešlo mi skoro ani dýchat.
"Ježiši,Yoongie~"vzdychl, tvářil se překvapeně.
NENÁVIDÍM HO!
"Nech m-mě.."vzlykl jsem a začal couvat,dokud jsem nenarazil do zdi, přes slzy jsem nic neviděl, popotáhl jsem a s posledními slovy; "Nenávidím tě,Jimine",jsem vyběhl ze dveří.
"Yoongi!"křičel za mnou,ale to už jsem byl pryč z toho baráku,kam mě už nikdy nikdo nedostane.

"Tomu se říká láska"

"Ne!"

✴✴✴

"Zlatíčko,jdu do práce,jídlo máš v lednici,ahoj!"houkla matka zpoza dveří, nacož jsem nic neřekl,dál jsem ležel na posteli,sledoval strop a chtěl umřít.
Už to je třetí den,co prakticky trávím jen v posteli,mobil mám vypnutej,ten idiot mi furt píše zprávy, nenávidím ho,tak moc,že to není ani možný. Všechno se pokazilo.

"Tomu se říká láska"

Furt mi ta slova zní v hlavě,jeho debilní hlas,úsměv..bože. Taky pořád nechápu,co jsem udělal, prostě jsem utekl,jak největší srab,proč jsem tak strašně zpanikařil?
Jo,chápu,nevěřím v lásku,ani jí nechci provozovat,fuj a tak,ale..proč jsem brečel?
Jsem fňukna,jak holka.

Každopádně jedno vím jistě,Jimina už nechci nikdy vidět,pokud měl pravdu s tím,že ho 'miluju', NEMILUJU,tak ne,už nikdy tam nepůjdu,on mě taky už nikdy neuvidí.
Obnovím svý starý pravidla.

Lidi..

pohledy..

doteky..

láska..

JIMIN..

s tím vším je konec,

je to hnus.

....

••••••
Shiteu 10000% #forreal

Tak s touhle kapitolou jsem extrémně nespokojená,že se to nedá ani slovy vyjádřit.

Bože  ! >:[..hrůza.

Sice předčasná otázka,ale co..

🌈HAPPY END🌈

X

🌹SAD END🌹

PS:já osobně jsem pro sad end ;D