Flashback:
„Stůjte!! ... BENE!" křičela jsem mezi vzlyky. Andy mě chytl ještě pevněji a já se i přes to snažila uvolnit své tělo. Marně. Stejně mi docházely síly. Rozvzlykala jsem se ještě víc a zhroutila se Andymu do náruče.
Konec flashbacku
Andy:
Koncert probíhal přesně podle plánu do té doby, než při písni Lost It All někdo zaječel. Z toho křiku mi přeběhl mráz po zádech a očima jsem hledal, odkud se to ozvalo. Bylo to hned z první řady. Nad nějakým klukem se skláněla černovlasá dívka a plakala. Mávnul jsem na kluky, ať přestanou hrát. Popošel jsem blíže k okraji podia a všiml si kaluže krve, ve které slečna klečela. Zděsil jsem se. Ten hoch, možná to byl její přítel, bezmocně lapal po dechu a ztrácel barvu. Jakási bruneta zakřičela mým směrem, abychom zavolali sanitku, ale to už Jake utíkal pro mobil do šatny. Seskočil jsem z podia a snažil se dostat blíž, ale přes masu lidí to bylo nemožné.
Zanedlouho přijel doktor a chtěl naložit teď už bezvládné tělo kluka na nosítka. Strčil jsem do jedné dvojice, abych si probojoval cestu kupředu, popadl černovlásku do rukou a odtáhl ji kousek stranou. Doktor se na mě vděčně usmál a věnoval se umírajícímu pacientovi.
Když doktoři odcházeli s nosítky směrem ven, dívka se mi vytrhla a utíkala za nimi. Celou cestu křičela: „Bene!" Tak takhle se jmenoval její přítel, Ben. Rozběhl jsem se za ní, abych ji uklidnil. Myslím, že to opravdu potřebovala. Našel jsem ji, jak se snažila nastoupit do sanitky. Doktor jí to striktně zakázal. Chytl jsem ji za ruce, přitáhl k sobě a objal ji.
„Hej holka, jak se jmenuješ?" zeptal jsem se, abych ji mohl oslovit jménem. Prý to pomáhá více, když se snažíte uklidnit člověka a znáte jeho jméno. „Clary," hlesla. Má hezké jméno, to musím uznat.
„Clary, uklidni se," zašeptal jsem. V tu chvíli se prudce narovnala. Myslím, že mě poznala. Čekal jsem, jak zareaguje, ale naneštěstí se sanitka rozjela a Clary se mi snažila vytrhnout. „Stůjte! BENE!" křičela za odjíždějícím autem. Nebylo jí to nic platné. Uvěznil jsem ji mezi paže a nechal, aby se vyplakala. Po chvíli její odpor povolil a ona mi spadla do náruče.
Ash:
Abych pravdu řekl, byl jsem dost v šoku z toho, co se při dnešním koncertu stalo. Nechápal jsem, jak mohl ochrance u dveří proklouznout někdo, kdo se pokusil tady v aréně někoho zabít a... asi se mu to bohužel povedlo. Ten kluk nevypadal vůbec dobře, když ho odváželi, a podle reakce jeho přítelkyně... Bylo mi z toho hrozně zle. Andy se sebral a utíkal někam pryč. Možná chtěl tu dívku uklidnit. Strašně rád totiž lidem pomáhá.
Jake odběhl do šatny zavolat sanitku a už se nevrátil, proto jsem se rozhodl, že se tam s kluky za ním podíváme. Stejně už nemá cenu snažit se vystupovat. Ani bych nechtěl. Představoval jsem si konec turné úplně jinak. Myslel jsem, že se budeme bavit, což jsme taky první hodinu dělali, ale po tomhle se nedá pokračovat. Zhoupl se mi žaludek.
„CC?" zavolal jsem přes rameno. CC se vedle mě objevil s ustaraným výrazem na tváři. I jeho to očividně vzalo. „Řekni Jinxxovi, ať jde do šatny a zkusí zavolat Andymu, kam jdeme."
CC kývnul hlavou, ale stále se neměl k odchodu. „CC," zavrčel jsem.
„Víš, Ashi, co kdybychom šli rovnou do dodávky? Vždyť ten, kdo provedl tuhle nechutnou sviňárnu tomu klukovi, může být stále v budově?" vyklopil. Musím uznat, že někdy mu z hlavy lezou i dobré nápady, a tak jsem kývl a vydal se s ním i Jinxxem pro Jakea do šatny. Odtud jsme šli společně do naší dodávky a celou cestu mlčeli. Jen by mě zajímalo, kam se poděl Andy. Snad bude v pořádku.
