Flashback:
„To jsem blázen.", řekl CC a sedl si na postel. Na nic jsem nečekala, lehla si na záda a vší silou kopla zespodu do matrace. „AAA!", vykřikl CC a já se začala smát jako pominutá. Najednou mě někdo čapnul za nohy a vytáhl z pod postele. Byl to Andy.
Konec flashbacku
Andy:
Pokud Clary chtěla, abychom se lekli všichni, tak se jí to neuvěřitelně povedlo. Myslel jsem, že ji přetrhnu. Když se začala smát, sáhl jsem pod postel a vytáhl ji za nohy zpátky. CC se ještě pořád klepal strachy a já se neudržel a začal se smát taky. Během chvíle jsme se všichni váleli smíchy na zemi, než nás přišla seřvat sestřička, že jsme v nemocnici a děláme moc velký hluk.
Když jsme se uklidnili, ukázal jsem Clary na stůl. Povedlo se nám na třetí pokus upéct malý dort. Byla z něj nadšená a abych řekl pravdu, myslím, že se jí v očích ukázaly i slzy. Byl jsem rád, že jsme ji dojali. Z ničeho nic vypískla. „Hromadné obětí!" Vypadalo to, že nás každou chvíli umačká. Po kolektivním objímání jsme si nechali přinést papírové talířky a nakrájeli dort. Původně měl být jen pro Clary, ale ona trvala na tom, že si každý vezme aspoň kousek.
Když se přiblížil konec návštěvní doby, přišel do pokoje doktor. „Vážení, podle výsledků testů musím říct, že se stav slečny rapidně zlepšil. Myslím, že pro vás udělám malou výjimku a propustím ji už dnes. Pan Biersack a pan Purdy, pokud si dobře pamatuji vás dva..", řekl a ukázal na mě a Ashe, „ .. se mi zaručí za to, že se o slečnu postaráte a při případných potížích, které ale neočekávám, se s ní ihned dostavíte na kontrolu. Přeji hezký večer.", zakončil doktor svůj proslov odešel.
Clary se ihned pustila do balení. Když narazila na svoje oblečení, poprosila nás, abychom na ni počkali venku. Ještě stále byla v nemocniční košili a chtěla se převléknout. Poslechli jsme a vyšli ven na chodbu. CC se ihned ujal slova. „Já jsem tak rád, že už s náma dneska odjede." Spokojeně jsem kýval hlavou. „Mohli bychom udělat konečně tu party, která byla naplánovaná na včera.", napadlo Jakea. „Jo..skočím objednat pizzu a koukneme se.." „Na Batmana!", skočil jsem Jinxxovi do řeči. Ash se chytl za čelo. „Proč já? Proč zrovna já musím minimálně jednou měsíčně čučet na Batmana? Sakra! Vždyť už to známe zpaměti, Andy!", rýpnul si. Vyplázl jsem na něj jazyk, když v tom se otevřely dveře a z nich vyšla Clary. „Kdo tady mluvil o super hrdinech?", řekla se zájmem v očích. Udivilo mě, že je má taky ráda. „No...to bylo původně v plánu na včera, teda. Chtěli jsme objednat pizzu, to šel teď zařídit Jinxx, a pak mrknem na Batmana, jak už jsi jistě slyšela Andyho.", objasnil CC. „Jé, to je super. Aspoň nejsem jediná, kdo má slabost pro hrdiny od DC," řekla Clary a celá se rozzářila.
Po chvíli přišel Jinxx a vzal Clary věci, které nesla v ruce, a popoběhl od ní. „Vím, co mi chceš říct, ale já ti ty věci prostě vezmu. Jsem gentleman, jak říká Sammi.", řekl Jinxx a obdařil ji zářivým úsměvem. Clary se zachichotala. „Díky ti!" Celou dobu, co jsme šli, jsem měl neskutečnou chuť vzít ji za ruku, ale stejně jsem to neudělal. Byla to jen chuť, nebo spíš bláznivý nápad, ale nechtěl jsem, aby si kluci zase něco mysleli. Stačilo, co si o nás povídali ráno.
Jak jsem tam vedle ní šel, najednou mi Clary zmizela. Prudce jsem se otočil a viděl ji na Ashových zádech. „No co?! Je to přece marod, tak nebude chodit po svých!", ohradil se Ash. Clary se zasmála a chytila ho za vlasy. Postupně tahala za pramínky, aby Ash zatáčel a nenarazil s ní. Celou cestu dělali kraviny a já se ujistil, že ji mezi sebe konečně přijali. Teď už nebudou moci říkat, že ji znám jen pár dní a že je pro nás všechny vlastně cizí, protože ji už mají také rádi.
