Tato kapitola je jako omluva pro všechny, kteří ji čekali mnohem a mnohem dřív.
Také bych ji chtěla (nebo aspoň konec) věnovat Kláře, která mi navodila tuto "náladu" a díky tomu jsem byla schopná vůbec něco takového napsat. :33
Juliet:
Nikdy bych nevěřila, že se mi podaří vymyslet tak skvělý plán, jak od sebe dostat Andyho s mojí adoptivní sestrou Clary. Už jen skutečnost, že si Andy po rozchodu se mnou, s úžasnou Juliet Simms, začal myslet na Clary, mě přiváděla na ty nejpodlejší plány. Když jsem je nachytala po pohřbu Claryina kamaráda, jak po sobě lezli u nás před domem, podařilo se mi je na chvíli od sebe odtrhnout, ale dlouhého trvání to nemělo. Musela jsem jednat jinak. Sice jsem to byla já, kdo vztah Andy – Juliet ukončil a to nehezkým způsobem, ale nemohla jsem dovolit, aby si Andy někoho našel dříve než já. Sice jsem se zahazovala s několika dalšími kluky, ale to byly románky tak na dvě až tři noci, než mě přestali ti dotyční bavit, a pak jsem zase byla jednoduše single.
Kdesi uvnitř mě prahla minulá Juliet po Andym stále tou prvotní a vroucí láskou, ale moje skutečná část, která chtěla mít Andrewa jednoduše jen pod kontrolou, převyšovala vše ostatní.
Když jsem jednoho večera šla sama po ulici a jen tak přemítala, jak bych ty dva od sebe dostala, potkala jsem onu skupinu „namakanců“. Byli zřejmě už v podnapilém stavu a mysleli si, že si se mnou užijí, ale to se přepočítali. Jakmile se mě jeden z nich dotkl, uštědřila jsem mu ránu kolenem do slabin. Schoulil se mi u nohou a prosil o odpuštění. To mě rozesmálo a dalo mi velkou práci uklidnit se, abych je mohla dá se říct poprosit o službu. Nebylo těžké přesvědčit je, aby na mě počkali v té a té ulici a tam se do Andrewa pustili, když jim odměnou byl slíbený obnos peněz. A nebyl to jen tak nějaký malý balík, stálo mě to docela dost, ale co já bych pro to neobětovala?
Tak jsem se jednoho dne vydala k němu do vily a bylo mi hned jasné, že je tam Clary s nimi. To se mi hodilo ještě více. Zazvonila jsem a čekala, že mi přijde otevřít právě on, ale naneštěstí se ve dveřích objevil naštvaný Ashley a odmítal mi Andrewa zavolat. Nebylo lehké ho přesvědčit a také se mi to nepovedlo. Zabouchl mi dveře před nosem a já v jednu chvíli chtěla odejít a vzdát to, ale když už jsem za to vyhodila tolik peněz, musela jsem zazvonit znovu. S trochou víry jsem docílila toho, že mi nakonec otevřel sám Andrew a já mohla spustit část svého vymyšleného divadla.
Nejprve se mi moc nedařilo přesvědčit ho, že bych se chtěla jen omluvit za to, co jsem udělala, ale když jsem řekla, že by nebylo dobré, aby to slyšela má sestra Clary, svolil a vyrazil se se mnou „projít“. Chudák netušil, že to nebude přátelská procházka. Hned, jak jsme se dostali do oné uličky, jsem obrátila kartu. Ta hodná Juliet byla ta tam a na scénu přišla ta skutečná, která chtěla vše zničit. Ani nevím, kdy se ze mě stala taková zrůda, pokud mě tak někdo chce nazvat, ale líbilo se mi to. Chtěla jsem, aby Andrew trpěl, nebo spíš aby díky němu trpěla Clary. Možná by bylo jednodušší, kdybych si Andrewa získala, než kdybych ho nechala zmlátit, ale co bolí Andyho, bolí i Clary a naopak. Tímto jsem se řídila.
Moji poskoci „namakanci“ s ním byli hotovi během několika málo minut. S výsledkem jsem byla spokojená a ještě větší radost jsem měla, když se ve zprávách rozneslo, že Andrew přišel o svoji přítelkyni, která si kladla za vinu jeho zranění.
Celý plán se mi vydařil, ale potřebovala jsem zlomit ještě Andrewa. Rozhodla jsem se pro tu nejpodlejší možnost a to, že jakmile zavřeli Clary do psychiatrické léčebny, kvůli šoku (jsem velmi informovaná, stačí mít lidi na správném místě), vydala jsem se za ní, abych na recepci podala informace o její rodině atd. Vydávala jsem se za její opatrovnici a dala jim k dispozici mé jméno v domnění, že se Clary jmenuje ve skutečnosti Juliet a schovává se pod pseudonymem Clary Jackson. Byle jednoduché to vysvětli, zvlášť když se to dalo přirovnat k programu o ochraně svědků. Navíc se to hodilo i mně, protože někdo z blízkosti Black Veil Brides nahlásil přepadení Andrewa na policii a na mé jméno byl vyhlášen zatykač. Takhle jsem měla jistotu, že zvládnu dvě mouchy jednou ranou.
