Adel:
Nikdy bych nevěřila, že se osobně setkám se členy Black Veil Brides, ale když mi Clary prozradila, že ona se s nimi zná a dokonce mě zavedla před jejich dům, myslela jsem, že jen sním. Otevřela jsem ústa dokořán a doslova skenovala vilu pohledem. Byla ještě hezčí než na fotkách a vypadala i mnohem majestátněji, než jsem si kdy představovala. Stihla jsem akorát ten dům vychválit, když se na mě Clary opatrně podívala. „Ale nekřič, až je uvidíš, prosím.“, zaškemrala a já ji ujistila, že bych toho nebyla schopná. Nejsem jako ostatní fanynky, které by byl schopné vykřičet si hlasivky. Já je jen chtěla vidět a cítit se konečně zase plná síly. Tak moc ovlivňovali můj život, že to ani možné nebylo.
Clary stiskla tlačítko zvonku a celým domem se rozezněl jeho křik. Následovaly ho dunivé kroky a dohadování mezi obyvateli, kdo první otevře. Tiše jsem se pro sebe zasmála, když v tom se dveře rozlétly dokořán a v nich stál Andy. Ano ten Andy Biersack, který se zamilovaně zahleděl na Clary a okamžitě si ji přivinul do náruče. Byli spolu tak sladcí.
Nejspíš ji i políbil, ale to jsem neviděla, protože mou pozornost upoutala druhá osoba, která se vecpala za Andym do dveří. Přímo přede mnou stál CC, Christian Coma můj největší idol, a koukal na mě s otevřenou pusou. Vypadala jsem stejně jako on, ale CC k tomu všemu ještě začal mrkat jako panenka pro malé holčičky. Nikdy jsem nevěřila, že ve skutečnosti bude ještě úžasnější než na všech fotkách a ve všech videích, které jsem kdy viděla. Přišla jsem si jako v transu. CC na tom nebyl o moc lépe, ale Andy nás z tohoto stavu vysvobodil. „Víte, co? Já s Clary vyrazím na stanici a CC zatím může provést Adel po domě a představit ji klukům.“, řekl a já musela uznat, že je to skvělý nápad. CC místo jakékoli odpovědi mi nabídl rámě a mně se do celého obličeje rozlila červeň. Nejistě jsem pozvedla koutky úst a zavěsila se do CC-ho.
Jakmile jsem se ocitla v předsíni, opatrně mě pustil, zavřel za námi dveře a já se mohla vyzout se svých bot. Doma je obvykle kopnu, kam chci, ale tady jsem je pečlivě urovnala, aby nikomu nepřekážely. „To je dobrý. Stejně je tady bordel.“, pronesl CC, přičemž se mu lehce třásl hlas. „On je ze mě nervózní?“, ptala jsem se sama sebe v duchu. Nad tou představou jsem se usmála a můj úsměv se rozšířil ještě více, když mě CC opět jemně chytil a vedl hlouběji do domu.
Došli jsme až do obývacího pokoje, kde se na pohovkách válel zbytek skupiny, to znamená Ash, Jinxx a Jake. Všichni se na mě usmívali jako sluníčka a já se nervózně zahihňala. Nechala jsem vlasy spadnout do obličeje, aby mě nikdo neviděl, ale CC si toho všiml, uchopil mezi prsty neposlušné prameny a zastrčil mi je za ucho. „Takhle ti to sluší mnohem víc!“, řekl povzbudivě a já zrudla ještě více. „Ehm, ehm.“, zakašlal Ash a já sjela pohledem od CC-ho k němu. „Co se takhle představit?“, zeptal se přátelsky a už se ke mně hrnul s nataženou rukou. „Já jsem Ashley, ale pro tebe Ash, krásko.“, pronesl galantně a CC za mnou zavrčel. Velmi mi to zalichotilo. Otočila jsem se k němu a pohledem ho ujistila, že je to v pořádku. On na nic nečekal, přitáhl mě k sobě blíž a Ashovi zastoupil cestu. „Myslím, že nás tady ta kráska, Ashley, moc dobře zná a mně je potěším, říct vám její jméno.“ Jakmile toto pronesl, opatrně se na mě podíval a nejspíš čekal, že mu napovím. Vyprskla jsem smíchy a postavila se vedle něj. „Jmenuju se Adel. Teď už to víš i ty, CC.“ Kluci se po sobě divně podívali, a pak se začali popadat za břicha a jejich těla se také otřásala smíchy. „Tady CC žárlí a ani neví, jak se jmenuje.“, prskal Jake při každém výdechu. Nedalo mi to a připojila jsem se k nim. Nakonec to vzdal i CC a už jsme všichni klečeli na zemi a utírali si slzy z očí. Takhle bych se mohla bavit každý den.
Andy:
Jeli jsme spolu celou cestu mlčky směrem k policejní stanici. Clary jen bezmyšlenkovitě hleděla dopředu přes přední sklo. Měla takový skelný pohled a já se cítil velmi nejistě. Moc by mě zajímalo, nad čím přemýšlí. „Nervózní?“, zeptal jsem se šeptem. Otočila hlavu směrem ke mně a zahleděla se mi hluboko do očí. Já ihned poznal odpověď. Vyčetl jsem z jejího pohledu smutek i paniku. Nejraději bych si ji přivinul do náruče a utěšoval ji, ale teď jsem měl na starost řízení, a proto jsem se zaměřil zpět na vozovku. Pravou ruku jsem z řadící páky přesunul poslepu na ty její malé a dnes studené prsty a jemně jsem ji hladil přes klouby. Spokojeně zavrněla, zabořila hlavu do opěradla a zavřela oči.
