CC:
V restauraci jsme byli mnohem déle, než jsme původně plánovali. A to je proto, že Adel si odmítala objednat pizzu. „Vždyť je to jedno z nejlepších jídel a jíme ho pořád!“, hájil jsem se. „No právě! Jíme ho pořád. Taky už mi to leze krkem. Takhle jednotvárná strava. To už bych raději šla jíst kořínky!“, stála si Adel trucovitě za svým názorem. „Tak to se vsadím, že kořínky bys nesnědla.“ „No já si zase myslím, že je toho plně schopná, CC.“, postavil se Jake na stranu Adel. Ona se na mě jen podívala a zlověstně se jí blýsklo v očích. „Říkáš, že se klidně vsadíš, jo? Tak platí. Když sním kořínek nějaké rostliny, která samozřejmě není jedovatá, sníš kořínek taky.“, navrhla a založila si ruce na prsou. „A když to nezvládneš?“, zeptal se za mě zvědavý Ash. „Tak si se mnou jeden den můžeš dělat co chceš.“, řekla Adel a já se v její tváři snažil najít alespoň náznak toho, že pochybuje o tom, zda to zvládne, ale ať jsem hledal sebevíc, nic jsem nenašel. Klukům se naše sázka evidentně velice líbila a s radostí pozorovali naše přeměřování se soupeřnými pohledy.
Nakonec se nám podařilo zaplatit a byli jsme i tak laskaví, že jsme tomu číšníkovi podepsali vše, co nám podstrčil. Adel mu ještě napovídala, co všechno nám může předložit k podepsání a ohromně se bavila tím, že nás začaly bolet ruce. Líbilo se mi, že si byla sebou tak jistá v domnění, že naši sázku vyhraje. Ale po posledním podpisu jsem začal uvažovat nad tím, co se stane, když opravdu sní kořínek. „Chceš tu sázku vzdát?“, popíchla mě Adel, protože vytušila, na co myslím. „Jak jsi na tohle jenom přišla? Já nikdy nic nevzdávám!“, odvětil jsem a trucovitě pozvedl obličej k nebi. „Aby ti do toho nosu nenapršelo.“, rýpla si opět Adel a cvrnkla mě do tváře, načež se kluci začali opět lámat v pase. „Jak podlá jsi! Zlomila jsi mi srdce!“, řekl jsem uraženě. „Zas tak hrozný to nebude, ty chudinko.“, zasmála se Adel, popadla mě za ruku a vlekla mě za sebou směrem k parku. Využil jsem situace, vytrhl ruku z jejího sevření a objal ji kolem pasu. „Ty jsi to jen předstíral!“ „Možná, ale díky tomu jsem docílil toho, co jsem chtěl.“, odpověděl jsem a usmál se na ni. „Víte co, vy hrdličky? My jdeme uskutečnit tu naši trojku.“, houkl na nás Ash. Jakmile to vypustil z úst, jedna starší paní, která vedla dvě děti za ruce, se na něj pohoršeně podívala a převedla děti raději na druhou stranu ulice. „Nech si zajít chuť, prase.“, hájil se Jake. „Ale co je špatného na tom, že si chci zajít na pořádný pití?“, bránil se zase Ash, ale to už ho Jinxx s Jakeem táhli do nejbližšího baru s připomínkami, že dnes platí on. „ A my bychom se mohli vydat uskutečnit tu sázku, ne?“, zeptala se Adel a já jen přikývl.
Pokud jsem někdy o Adel aspoň trochu pochyboval, musím to vzít s okamžitou platností zpět. Ona se vážně vydala hledat nějakou rostlinu a nakonec ji i našla. Vůbec jsem tomu nevěřil, ale ona byla odhodlaná sázku vyhrát. Vytrhla květinu ze země, odtrhla z ní kořínek a hladově se na něj zadívala. Stál jsem tam s otevřenou pusou. „Tváříš se poněkud šokovaně, CC.“, vykvikla smíchy. „Nevěřil jsem, že to skutečně uděláš.“, objasnil jsem situaci. „Náhodou, můžeš být pyšný. Budeš se kamarádit s Budhou!“, pípla a opět se začala smát. Poté otevřela pusu a chystala se ten kořínek sníst. Na nic jsem nečekal, přiskočil k ní a vytrhl jí danou část rostliny z ruky. Díky tomu rychlému pohybu Adel ztratila rovnováhu a já ji jen tak tak zachytil. „Co to děláš, CC?“, zeptala se mě šokovaně. „Právě jsem vymyslel něco mnohem lepšího, než je tahle sázka.“ „A to-to má být jak-ko co?“, zakoktala se Adel, protože jsem ji u sebe držel velice blízko. Na tuto otázku jsem čekal celou dobu, a proto jsem si Adel přitáhl ještě blíže k sobě a letmo se otřel svými rty o ty její. Když jsem se odtáhl, zkoumavě jsem si ji prohlížel. Hleděla do mých očí a nevěděla co říct. Postavil jsem ji tedy zpět na pevnou zem a snažil se nekoukat se na ni. „CC?“, zašeptala po chvíli. „Ano?“ „Co to bylo?“ „Adel, já.. Neměl jsem to dělat, ale chtěl jsem. Omlouvám se.“, řekl jsem zahanbeně a otočil se k odchodu. Ihned mě otočila zpět čelem k sobě. „Neodpověděl jsi mi na otázku. Ptala jsem se CO to bylo?“, řekla pevným hlasem a propalovala mě žhnoucíma očima. „To měla být pusa.“ Ještě nikdy jsem se necítil tak trapně, opravdu. Polévalo mě horko a v ústech mi rázem vyschlo. „Tohle že byla pusa?“, zachichotala se Adel, vytáhla se na špičky, zároveň s tím si přitáhla můj obličej co nejblíže k sobě a na rtech mi zašeptala. „Tohle je pusa, CC.“ A poté mě dlouze políbila.
