~23~

1.3K 92 3
                                    

,,Jungkooku, na to musíme jít!“ křikla Shin a ukázala na velkou atrakci. ,,Ne! Na to nepůjdu!“ zaječel jsem. Začínají mně bolet hlasivky, jak neustále pokřikuju. Nenávidím pouťe.

,,Nebuď srab!“ vyšlo z ní a bouchla mě do ramene. ,,Shin, j-já ti nevím. Nemám rád –“

,,Jungkooku, už jsem na tom jednou byla a není to nic hrozného.“ mrkla na mě. Pouze jsem vzdychl. ,,Beru to jako souhlas. Pojď!“ vzala mi ruku a táhla mě k tomu obřímu stroji hrůzi.

Klepou se mi kolena a celý se třesu. Strašně se bojím.

,,Jungkooku!“

Nadechl jsem se a šel k moji šílené kamarádce. ,,Už můžeme jít.“ řekla radostně. ,,J-jo, j-jasně.“

Sedli jsme si na celkem měkkou sedačku. ,,Bude to zábava. Uvidíš!“ zasmála se. Mně moc do smíchu nebylo.

,,Do you still love me?" |Vkook|Kde žijí příběhy. Začni objevovat