,,Do you still love me?" |Vkook|

~60~

Seděl jsem s Jae na lavičce v parku, kde trávím celkem dost času. ,,Jae?“ prolomil jsem ticho, co tu panovalo už dlouho. Kývla hlavou ať pokračuji. ,,Řekl jsem to ředitelovi. O té šikaně.“ vydechl jsem a usmál se. Jae se zatvářila vystrašeně, ale pak se usmála taky. ,,Vážně? A proč si mi neřekl ať jdu s tebou? To jsi tam jako šel sám?“ pokládala mi otázky. ,,Šel se mnou Tae.“ řekl jsem a podíval se na ní. Jae se zamračila a sklonila hlavu. ,,Vy.. jste se zase dali dohramady?“

Kývl jsem na souhlas a usmál se. Neviděl jsem ho pár hodin a už mi chybí. ,,Aha...“ řekla otráveně a stoupla si. Nechápavě jsem na ni pohlédl. ,,Slyšela jsem, že je Jimin v nemocnici kvůli němu.“ skřížila si ruce na hrudi. Vykulil jsem oči a rychlostí světla se postavil. ,,On je v nemocnici?!“ vykřikl jsem a zatřásl s ní. ,,Jo je, ale proč se o něho tak bojíš? Však ti ublížil.“

,,To jo, ale–“ najednou jsem se zarazil. ,,Počkej, odkud víš, že mi ublížil právě on? Nikdy jsem ti to neřekl.“ zamyslel jsem se. ,,Umm..jen hádám. Hele, já už půjdu. Ahoj!“ začala ode mě utíkat pryč. Nechápavě jsem tam chvíli postával a pak šel domů.

Odemkl jsem vchodové dveře, vyslékl si bundu a vyzul se. Zamířil jsem líně do mého pokoje. Otevřel jsem dveře a svalil se na měkkou postel. Spokojeně jsem zabručel a převaloval se. Najednou jsem ucítil dotek na zádech. Otevřel jsem oči a skočil z postele na podlahu. Myslel jsem, že je to Jiminův duch, který mě přišel zabít, ale jakmile jsem uviděl osobu, kterou miluji, se uklidnil. ,,Tae, co tu děláš a jak ses tu dostal?“ stoupl jsem si a šel k němu blíž. ,,Musím na tebe teď dávat pozor a také si mi chyběl. Jo a dostal jsem se sem oknem.“ ukázal na otevřené okno. ,,Aha..“ pípl jsem a přitulil jsem se k němu. Nasál jsem jeho nádhernou vůni.

Zvedl jsem hlavu a dal mu dětskou pusu. ,,Miluju tě, Taehyungu.“ zašeptal jsem. ,,Já tebe taky, Jungkookie.“ usmál se a trošku do mě žduchl, což zapříčinilo pád na postel. Sedl si na mě obkročmo a nahl se pro pusu. Já, jelikož jsem zmrd, tak jsem dal hlavu na stranu, takže mi políbil krk místo rtů.

,,Kookine.“ zasmál se a tentokrát mi přidržel hlavu, abych neudělal to stejné. ,,Jak si mi to–“ nedořekl jsem to, protože mě políbil. Bylo to plné citů a chtíče. Jeho ruka vyhrnula moje tričko a pohladila mi hruď. Přerušil jsem polibek a chytl jeho ruku. ,,Tae, počkej.“

,,Copak?“ zeptal se nechápavě. ,,T-Tae, j-já nemůžu.“ sedl jsem si a sklonil hlavu. ,,V pořádku.“ usmál se a objal mě. ,,Promiň mi t–“ nedořekl jsem to, protože mi přiložil ukazováček na rty. ,,Neomlouvej se. To já bych měl.“ zašeptal a zase si mě přitáhl do objetí.

Uuuuu... Konec se už blíží.. 🙊
Zítra výjde další kapitola. Máte se na co těšit :))