,,Do you still love me?" |Vkook|

~47~

,,Takže už ten projekt máš z krku?" zeptala se Jae a dala si sousto svého oběda do pusy. Kývl jsem na souhlas a dále se rýpal v jídle. ,,Proč se v tom tak rýpeš?" řekla s plnou pusou. ,,Nemám na to chuť." odstrčil jsem ten hnus a opřel se o opěrátko židle. ,,To říkáš vždycky." zasmála se.

,,Ahoj mil- ehm... Ahoj Kookie." ozval se Tae a sedl si vedle mě. Jenom jsem se na něho usmál a podíval se na Jae. ,,Taehyungu, co tu chceš?" řekla otráveně. Spalovala ho pohledem. Je to děsivé. ,,Přišel jsem za Jungkookem, vadí?"

Jae si jenom odfrkla a stoupla si. ,,Jestli mu zase ublížíš-" nedořekla to, protože jsem jí skočil do řečí. ,,Jae, uklidni se. Tae se změnil a.."

,,Jungkooku, vím co je to za člověka. Dávej si pozor." řekla se smutkem v očí a odešla odnést zbylé jídlo.

Co to do ní vjelo? Vím, že se o mě bojí, protože mi Tae ubližoval, ale změnil se. Nebo ne?

...

Šel jsem s Taem k mojí skříňce si obléct bundu a boty. Konečně půjdu domů. Chystal jsem se odemknout skříňku, ale najednou mě na ni Taehyung silně přirazil. Překvapeně jsem zamrkal.

,,T-Tae co to děláš? Děsíš m-" nedořekl jsem to, protože se jeho rty přilepily na ty mé. Miluju jeho rty. Přesně tohle jsem potřeboval. ,,Tae n-nech toho. Co když nás někdo uvidí?" odžduchl jsem ho s menším úsměvem. ,,No a co?" zašeptal a znovu spojil naše rty v jedno. Obmotal jsem svoje ruky okolo jeho krku. Cítil jsem jak jeho ruce zaputovaly k mému zadku. Musel jsem se usmát do polibku. Oba dva jsme si užívali přítomnost toho druhého, ale najednou...

,,J-Jungkooku? T-to si děláš srandu?"

Ozval se hlas mojí kamarádky.