,,Do you still love me?" |Vkook|

~59~

,,Tae, já mám celkem strach.“ skouskl jsem si ret. ,,Neboj, lásko, budu s tebou.“ podpořil mě a chytl mou ruku. Chvilku jsme tam jen tak stáli, ale pak jsem s nádechem zaklepal na dveře od ředitelny.

,,Dobrý den.“ řekli jsme zároveň. Ředitel se na nás otráveně podíval a vzdychl si. ,,Co vás sem přivádí?“ Stiskl jsem silně Taeovu ruku, stisk mi oplatil. ,,No, víte..“ nestihl to doříct, protože mu ředitel skočil do řeči. ,,Kim Taehyungu, jestli si zase něco proved–“

,,Ne, neprovedl.“ vyhrkl a podíval se na mě. ,,Tady Jungkook, by vám chtěl něco říct.“ Vykulil jsem na něj oči. ,,No, tak co mi chceš zdělit?“ zeptal se a opřel si rukou svoji hlavu. Začal jsem se celý klepat. ,,N-no, já... n-no..“ koktal jsem.

Objebovaly se mi kapičky potu na mém čele. Vážně se bojím.

,,Jungkooka šikanují.“ ozvalo se po chvilce. V ten moment, kdy to Tae řekl, se mi hodně rozbušilo srdce. Myslím, že za chvilku dostanu infarkt.

,,Cože? Kdo?“ zamrkal překvapeně ředitel a narovnal se. ,,Jung Hoseok, Min Yoongi, Kim Namjoon, Kim Seokjin a Park Jimin.“ vyjmenovával jména Tae a počítal na prstech. ,,Ta slavná šestka... teda pětka.“ vzdychl a podíval se s ustaraným pohledem na mě. ,,Jungkooku, posaď se a všechno mi řekni.“

Ano, velmi krátká kapitola, omlouvám se. Příští kapča bude delší :)))