,,Do you still love me?" |Vkook|

~57~

,,Vážně mě nemiluješ, Jungkooku?“ ozvalo se za mnou.

Lekl jsem se. Hodně.

Pomalu jsem se otočil na osobu. Neměl jsem slov. On.. on mě celou tu dobu slyšel? ,,Co... C-co.. t-tu...“ Jsem tak v šoku, že už ani mluvit neumím. Nevím, co dělat. Myslím, že každou chvíli spadnu, protože mě moje nohy neudrží, hodně se třesou.

Taehyung se ke mně začal pomalu přibližovat a já couval. Co to dělá? Narazil jsem na stěnu a jeho ruce třískly vedle mojí hlavy. Znovu jsem se lekl. ,,Jungkooku, teď řekni pravdu prosím,“ zašeptal. Jeho hlava byla hodně blízko od mojí. Cítil jsem jeho teploučký dech. Objevila se mi po celém těle husí kůže. ,,miluješ mě?“  zeptal se zoufale. Podíval jsem se do jeho krásných očí. Nejde to. Už mu nemůžu lhát. Jemně jsem kývl na souhlas.

Taehyung si odfrkl. ,,Tak proč si mi lhal? Proč si mi tak moc ublížil? Proč si mě... podvedl?“ Na konci se mu zlomil hlas. ,,Tae, nechtěl jsem ti ublížit..“ vydechl jsem. ,,Ale ublížil.“ řekl zlostně. ,, Proč si to udělal?“ pokračoval.

Sklonil jsem hlavu. Pořád jsem se nepřevlékl do školní uniformy. Musím smrdět po potu. ,,Proč si mě podvedl?“ vypadlo z něj. Zadržel jsem dech.

,,J-já.. tě... n-nepodvedl.“

,,Co?“ zamrkal Taehyung překvapeně. ,,Nikdy bych ti to neudělal.“ dodal jsem a znovu se podíval do jeho hnědých očí. Vládl tam zmatek a úleva. ,,Ale však.. ty cucfleky..“ zašeptal. Po chvilce mu to došlo. V jeho očích zavládla zlost. ,,Kdo ti to udělal?“ zavrčel.

Mlčel jsem. Tae pochopil, že mi do řeči moc není, tak začal přemýslet. Teda, podle jeho obličeje to tak vypadalo. ,,Udělal ti to Jimin, že jo?“ Jeho jméno řekl nahlas, abych to slyšel. ,,J-jo, ale neublížíš mu, že ne?“ Ne, že bych nechtěl aby mu ublížil, ale kdyby to udělal, tak by měl hodně velký problém, jelikož jsou na něho všechny učitelky zasedlé. Dokonce i ředitel. Mohli by ho vyhodit ze školy.

,,On ti může ublížit a já jemu ne?“ řekl naštvaně. ,,Tae prosím. Jsem v pohodě, vidíš?“ snažil jsem se ho uklidnit. Svoje ruce jsem přiložil na jeho tváře. Podívali jsme si navzájem do očí. Ucítil jsem, jak mi ruce dává na boky. Byl správný čas. ,,Tae, můžu tě políbit?“ zeptal jsem se ho. Nic neříkal, jenom mě propaloval pohledem.

Chtěl jsem znovu okusit ty jeho nádherné rty.

Začal jsem se k němu přibližovat. Byli jsme tak blízko, jenže to přerušil zvonek zvonící právě na hodinu. Otráveně jsem vzdychl a odtáhl se od něho. Proklínám všechny zvonky.

,,J-já jsem ještě nebyl v šatně se převléknout.“ zašeptal jsem a plácl se do čela. ,,Já taky ne.“ vyšlo z Taeho a chytl mi ruku, která byla na mým čele. Začervenal jsem se. ,,Tak aspoň nebudu mít jenom já neomluvenou hodinu.“ zasmál jsem se a chystal se opustit záchody, ale Taehyung mě rychle vzal do náruče. ,,Tae, co to?“

,,Jen tak.“ zasmál se.

Dlouho jsem nevydala kapitolu, protože jsem hodně nemocná a málem jsem skončila i v nemocnici, ale to nikoho nezajímá :D Jelikož mi je už líp, tak kapitoly budou vycházet pravidelně :)) Jinak už se pomalu blížíme ke konci příběhu :c