,,Do you still love me?" |Vkook|

~54~

,,Ty.. ty mě podvádíš?!“ rozkřikl se a práskl ruce vedle mojí hlavy. Natiskl jsem se co nejvíce na stěnu. Dostal jsem velký strach. ,,Tae.. tak to není–“

,,A jak to teda je?! Máš po celém krku cucfleky a kousence, které ode mě nejsou. Takže?!“ Začaly se mi po tvářích kutálet slané slzy. Kdyby věděl co se mi stalo, neřval by po mně. ,,Čí je to dílo?“ zeptal se naštvaně. Sklonil jsem hlavu a začal hystericky brečet. ,,Podívej se na mě když s tebou mluvím!“ zvýšil hlas a chytl mě za vlasy, silně za ně zatáhl, čímž mi zvedl hlavu. Bolelo to. ,,Miluješ mě ještě?“ zeptal se zoufale.

Ano, miluju tě. Strašně moc. Ale musím to ukončit.. pro tvoje bezpečí. Promiň Tae.

,,Ne, nemiluju tě...“ zašeptal jsem. Taehyung o krok couvl. ,,Tak proč... Proč si mi každý den říkal, jak strašně mě miluješ a že mě nikdy neopustíš? Proč–“ začal plakat. Rozbušilo se mi srdce. Poprvé vidím Taeho brečet. Je ale smutné, že to já ho rozbrečel. ,,Tae..“

,,Nemluv na mě!“ křikl a otočil se zádama ke mně. Opřel se o umyvadlo a rozbrečel se ještě víc. Šel jsem k němu a objal ho ze zadu. Ta vůně mi chyběla. ,,Promiň Tae. Bude to pro nás oba lepší.“ zašeptal jsem a políbil ho na krk. Podivil jsem se, že mě od sebe neodstrčil.

Vyšel jsem ze záchodů a rozbrečel se na novo. Tak moc to bolelo.
.
.
.
.
A teď musím zařídit, aby ho jeho bývalá partička nechala na pokoji.