~33~

1.2K 116 2
                                    

Utíral jsem si obličej zelenými papírovými ubrousky, co jsou na každých toaletách. Už mi krev netekla, ale mám hodně napuchlý nos. Vyhodil jsem ubrousky do koše a znovu si opláchl obličej. ,,Ehm...“ odkašlal si někdo. Rychle jsem se na osobu podíval. Kapky vody mi kapaly na spocené černé tričko.

,,Učitel mi řekl, ať se na tebe podívám. No, jsi v pohodě?“ zeptal se hlubokým hlasem. ,,Ano, jsem v pohodě, Taehyungu.“ vzdychl jsem.

Vzal jsem si další ubrousky a utřel si mokrý obličej. ,,Omlouvám se. Já jsem nechtěl.“ řekl najednou. Nechápavě se na něho podívám. ,,Ty se mi omlouváš?“ zašeptal jsem. ,,Hmm... vypadá to, že máš naražený nos.“ přiblížil se ke mně, ale já couvl. ,,Jsi divnej.“ vypadlo ze mě. Ušklíbl se. ,,Prvně mě šikanuješ, a teď se ke mně chováš jako ke kamarádovi? Nedává to logiku!“ vykřikl jsem.

,,Já–“

,,Radši mlč.“ skočil jsem mu do řeči.

Vyhodil jsem ubrousky a odešel z WC.

,,Do you still love me?" |Vkook|Kde žijí příběhy. Začni objevovat