7

1K 86 21

od YOIxMM

od YOIxMM

With _Teryishappy_

jediného koho bych chtěl vidět jsou moje rodiče ale to nemám šanci...

Moc jsem nepochopil jeho odpověď, jelikož jsem si nebyl jist, zda by se na mě těšil.
Z okénka jsem uviděl velké město, do kterého jistě za chvilku vjedu.

BadMac🍍💦:"Kde se zrovna nacházíš? A co máš na sobě?"

Rychle jsem naťukal novou zprávu a já si všiml, že autobus zastavuje u první zastávky, kde momentálně vystupuji.
Ještě předem jsem si šel odložit věci do hotelu, kde mám zarezervovaný pokoj.

Zase mě z poslouchání a čtení vytrhla zprava...
Sakra proč to chce vědět ?To je snad nějaký úchyl 😂To snad ne...budu mu věřit

SadTini🍌😢:"Ehm no mám černé tepláky a červené tričko MARVEL proč?"

SadTini🍌😢:"Jo a jsem na zahradě "

Snad mu to bude stačit ...

Došel jsem do hotelu a zaplatil za svou pobyt v pokoji, kde jsem si odložil věci a vzal si peněženku s mobilem.
Takže sirotčinec je odsud pár metrů, ale jenom musím najít správnou ulici.
Hotel moc kvalitní nebyl, ale chtěl jsem mít hotel blíže k sobě.
Pomalým krokem jsem se vydal k sirotčinci. Moje srdce bušilo jako o závod, až jsem přemýšlel, že se otočím a jako slaboch odjedu domů, jenže místo toho jsem šel dál.
Přišla mi od něho znovu správa a já se zastavil u železných bran. Pohlédl jsem vzhůru a ihned poznal, že tohle je ten sirotčinec.
Po přečtení jeho zprávy jsem se nalepil na kovové mříže jako totalní idiot a hledal ho, bohužel jsem ho nikde nemohl spatřit.

BadMac🍍💦:"Dobře... Počkej chvíli."

Odepsal jsem a vešel kovovou bránou na zahradu. Asi by bylo dobré ohlásit, že jdu jako návštěva za Martinusem.
Vešel jsem do budovy a přišel k recepční, která mě propalovala pohledem.
"Dobrý den, jdu za Martinusem." Nevině jsem se na ni pousmál, ale ona nechápavě pozvedla obočí a chvíli mě skenovala pohledem.
"Martinus se nachází momentálně na zahradě v zadní části zahrady." Ještě jednou mě přeskenovala pohledem a ja měl strach, aby ta ženská do mě nevypálila díru.
Slušně jsem poděkoval a vydal se směrem ven.

SadTini🍌😢:"Co prosím ?!"

Odepsal jsem okamžitě jelikož jsem vůbec nechápal jeho zprávu...to si ze mě jako střílí?

Šel jsem dál a spatřil ho. Ležel na zemi a hleděl do mobilu. Měl sluchátka.
V krku mi vyschlo a já nevěděl, co dělat. Byl krásný.
Myslel jsem tedy, že měl blonďaté vlasy, ale nejspíše jsem se spletl.
Přišel mi nehorázně roztomilý a já se ho chtěl dotknout.
Šel jsem k němu blíže a jemně mu zaklepal na rameno, aby věděl o mé přítomnosti.

Trhl jsem sebou a vyndal si sluchátka a semkl k sobě pevně víčka...myslel jsem si že mě Kevin uhodí ale nic...pomalu jsem otevřel oči a uviděl blonďáčka...Marcus?!
T:"Marcusi?"řekl jsem velmi nejistě a doufal že se mi to nezdá

Ahoj 🔒
Tak tady další kapitolka a snad se líbila
Omlouvám se za chyby 🧹💫