49

468 44 10

od YOIxMM

od YOIxMM

With _Teryishappy_

"Dobře." Mezitím jsme došli k jeho pokoji a já vzal za kliku.

Hypnotizoval jsem dveře a když už se konečně otevřeli tak se v nich oběvila ta moje blonďatá hlava...
T:"Macu jsem tak rád že jsi v pořádku..."chtěl jsem se za ním rozběhnout a objat ho ale moje noha mi to neumožňovala...

Mamka mi pomohla a hned na to opustila místnost..
"Co ti všechno udělali?" přišoupl jsem se k němu a hned na to sykl.

T:"To co tobě udělali...."vzal jsem si jeho obličej do rukou s začal si ho prohlížet

"O mě se nestarej, já jsem jenom kretén, co to způsobil." Sklopil jsem zrak, jelikož jsem na něho nemohl pohlédnout. Jsem hroznej vůl...

T:"To je v pohodě Macu...já to nějak zvládnu...hlavně že ty jsi v pořádku"
D:"To budeš mít celkem složo hele"

Vylekaně jsem se podíval na toho kluk a oddychl jsem si.
"Děkuju ti moc Danieli, že si Tinuse zachránil.."
"To nestojí za řeč." Usmál se.
"Moc se ti za to omlouvám." Položil jsem si hlavu na Tiniho rameno a zavřel oči.

T:"To je v pohodě"usmál jsme se a objal ho
D:"Měl by jsi mu to ukázat"sakra...nemůže chvíli držet hubu?

"Co tím myslíš?" podíval jsem se na něho nechápavě a Martinuse chytil za ruku.

T:"Nech to být"
D:"Martinusi doprdele neodmlouvej a ukaž mu to"křikl po mě už dost nasraný Dan

"Martinusi.. Prosím." Špitl jsem a podíval jsem se na něho s obavami.

T:"Tak dobře"povzdechl jsem si a odkryl svou nohu...měl jsem ji zavázanou ale stále z toho tekla krev

"Co přešně ti provedly?" Hleděl jsem mu na nohu a potom na Daniela.
"Co mu přesně udělali? Doprdele." Sykl jsem celkem rozrušeně.

T:"Macu...jsou to jen dva prsty je to v pohodě"snažil jsme se znít v pohodě ale moc mi to nešlo

"Cože?!" Vylítl jsem ze sedu, ale hned na sykl. Pocítil jsem slz v očích.
"Zabiju je oba dva." Chytil jsem se za břicho a snažil se dýchat v klidu.

T:"Marcusi klid...zhluboka dýchej...O čem jsi s námi chtěl Dane mluvit?"

Posadil jsem se pomalu zpět na místo a zhluboka dýchal. Zabiju je... Udělám jim to samé jako oni Martinusovi.
"Marcusi, sleduju ti už nějakou chvíli už z vlaatní vůle... Vlastně už od minulé školy... To já jsem řekl Thomasovi, kde se nacházíš, protože... Protože jsem záviděl Martinusovi. Měli jsme udělat vyměnu. Jim bych dal Martinuse a za to bych měl Marcuse." Zhluboka jsem dýchal a snažil se rozmyslet, abych toho kluka nezabil.

Koukal jsem na něj s otevřenou pusou...
T:"Jakože jsi žárlil na to že já jsem s Macim?"

"Jo..." Vydechl poraženě. "Mohl si za mnou normálně přijít, pobavit se o tom." Snažil jsem se znít v klidu. "Já vím, ale bál jsem se s tebou bavit..." Sklopil zrak.

T:"Nech to být...stejně tu asi moc dlouho nebudu takže kdyžtak pak si Maciho můžeš vzít"zasmál jsem se a pohladil Maca po líčku"Aspoň budu vědět jak dopadl"

"Ani nápad. Nic proti tobě Danieli, ale já se tě Martinusi jen tak nevzdám. Miluju tě a bez tebe tu dlouho nevydržím." po tváři se mi svezla slza.

T:"Macu...tuhle debatu jsme už vedli takže tak...ale taky všechno může dopadnout dobře takže to nebudem řešit"

"Danieli, mohl by jsi na chvíli pryč?" Pouze přikývl a odešel.
"Martinusi, já tohle řešit budu. Je tu naděje, že přežiješ, že budem navždy spolu. Já kvůli blbým nemocem tě nebudu opouštět, ani kvůli člověku, který má na mě crush nejspíše tři roky."

T:"Víš co...zatím se nic neděje takže zatím si to užijem a budem v pohodě...nebudem nic řešit ok?"

"Martinusi ale já to chci řešit. Chci, aby jsi si uvědomil, že tam naděje je, že přežiješ."

T:"Macu...já na to nechu myslet...prosím"

"Promiň... Jenom mě to užírá a tak moc bych chtěl, aby jsi byl v pořádku." Objal jsem ho.

T:"To já taky...Já taky"povzdechl jsem si a objal ho též

Ahoj
Tady další kapča
Snad se líbila
Omlouvám se za chyby

🔜😘😏