Cards🃏❤️[Marcus & Martinus](Incest)

33

With _Teryishappy_

"Já tebe taky..." Ještě jednou jsem ho políbil do vlasů a usnul.

Ráno mě probudilo něčí odkašlání..protřel jsem si oči a u dveří jsem zahlédl doktora a kousek od něj Macovi boxerky..a sakra...
D:"Pane Gunnarsene nechcete mi něco vysvětlit"řekl celkem naštvaně doktor.

Slyšel jsem něčí hlasy a snažil se schovat do peřin... Peřinu jsem si přehodil přes hlavu a cítil jenom, jak mi koukají nohy ven. Znovu jsem usnul.

T:"Já...To"
D:"Poslouchám"podíval se na Marcusovi nohy a svůj pohled zpřísnil
T:"To...to je můj přítel Marcus"vykoktaljsem ze sebe a Marcusovi odkryl peřinu z hlavy a pohladil ho po líčku"Maci...vstávej...nenechávej mě v tom samotného"

"A v čem..." Zamumlal jsem, jelikož mě štvalo jenom, jak se tu s nikým bavil. Zvedl jsem hlavu a viděl doktora. To už jsem se na 100% probral.
"Jej... Dobrý den." Znervózněl jsem.
"Přítel? Vždyť jste jako odraz v zrcadle!" Vyjel naštvaně doktor a já chytil Tiniho za ruku.
"Nejsme blbý." Řekl jsem už o něco s klidným tónem.

T:"Úplně odraz ne...já mám přece jen obarvené vlasy"
D:"Na barvě vlasů nezáleží...myslel jsem to rysově a tak"štěkl po mě doktor

"A není to jedno? Je to náš život." Vyjel jsem po něm.
"A co jste potřeboval?" Řekl jsem o něco klidněji.

D:"Martinus má jít na tu krev aby nezkolaboval"
T:"Já tam nechci"povzdechl jsem si a objal Maca

"Půjdeš tam." Vyhrkl jsem a při tom jsem pohlédl na doktora, který se na mě děkovně usmál.
"A teď se prosím vás oblečte." Hned, co to dořekl, odešel.

T:"Nechci tam"povzdechl jsem si a koukl se na Maca svýma psíma očima(jen si to představte😭❤️😍těma čokoládovýma/bahnivíma očkama😂💦)

"Tohle mi nedělej..." Zaskučel jsem a rychle se vyhrabal z peřiny. Rychle jsem se oblékl a Tinimu podal nemocniční košili.
"Nezkoušej žádné psí oči a obleč se." Políbil jsem ho.

T:"Ale notak...na ostatní to zabírá tak proč na tebe ne"přehodil jsem si přes sebe košili a šel za Macem...

"Protože já jsem na tvou roztomilost už zvyklí."Počkal jsem až dojde ke dveřím, které jsem mu následně otevřel. Stál tam doktor a už na nás čekal.
Pootočil jsem hlavou ke straně a zadrhl se mi knedlík v krku. U automatu stál ten drobný klučina a pozoroval mě. Znovu...
Třeba je to jen schoda náhod...
Otočil jsem se směrem k Tinimu.

Koukal na nějakýho kluka...vůbec se mi nelíbí...Marcus na něj koukal nějak moc dlouho ale co já melu...však chci aby si našel přítele jiného než já...
T:"Tak já půjdu sám a ty se s ním jdi seznámit"falešně jsem se na něj usmál a ukázal směrem ke klukovi

Nechápavě jsem na něho pohlédl.
"Zapomeň na to, já s tebou půjdu." Nemohl jsem si nevšimnout, že ten úsměv byl zlomený.
Chtěl jsem mu říct, že mě můj osobní stalker zachránil život, ale radši jsem mlčel.

T:"Jen jdi musíš se seznamovat"znovu jsem se falešně usmál"Mě to nevadí...budu rád"vadí ale co mám dělat

Měřil jsem si ho nechápavým pohledem. Dělá to schválně?!
"Mám svou hlavu... Klidně budu do smrti sám než tě s nikým podvádět." Naštvaně jsem pobídl doktora, aby nás tam odvedl. Tinusovi jsem radši nevěnoval ani jeden pohled a šel za doktorem.

Pouze jsem si povzdechl a následoval doktora...

...

Odnesl jsem ho v náruči do jeho pokoje.
"Řekni mi, o co ti tam šlo. Proč bych měl chodit za neznámým člověkem?" Položil jsem ho na postel a smutně na něj hleděl.

T:"Já nevím...Prostě chci být v jistotě že budeš potom šťastný..."usmál jsem se na něj nějak aby to vypadalo věrohodně

"Nepůjde to hned..." Posadil jsem se vedle něho.

T:"Ale zvládneš to že?"smutně jsem se na něj podíval

Nechtěl jsem mu lhát.vařil se ve mě vztek. Život je tak nespravidelný.
"Zvládnu? Eh... Jasně! Všechno bude v pořádku!" Vykřikl jsem s ironií v hlase, že by to poznal i debil.

T:"Macu prosím...nebuď kvůli mě smutný"koukl se na něj a povzdechl si"prosím"

"Je tam naděje, že tě ta operace zachrání a já s tím jen tak neseknu. Miluju tě a budu... Nemám důvod tě opouštět."

T:"Macu"Koukal jsem na něj a bál se že se rozbrečím

"Tini... Nevzdám se tě jen tak." Přitáhl jsem si ho do objetí a pocítil slzy, co se mi nahrnuly do očí...

T:"Mací"objal jsem ho a rozbrečel se"prosím slib mi to"

"Já... Nemohu." Několik neposlušných slz si našlo cestu ven.

T:"Proč ne"povzdechl jsem si

"Protože miluju jen tebe." Políbil jsem ho do vlasů.

T:"Co to je vlastně láska ?"vypadla mi z úst tahle nesmyslná otázka

Ahoj 💦
Omlouvám se za chyby 💙
A snad se kapča líbila ❤️