With _Teryishappy_
T:"Miluju tě"zašeptal jsem mu do ucha a začali se mi klížit oči a já po chvilce nadobro usl
...
Nejspíše jsem uslu na lavičce v čekárně, jelikož mě doktor vzbudil a tím přerušil můj sen o Martinusovi. Chtěl jsem mu říct, že ho taky miluju a budu, jenže realný svět mi potřeboval něco vzkázat.
"Pane Gunnarsene?" promluvil na mě doktor znovu a já si promnul oči.
"Jak je Martinusovi? Mohu ho už vidět?" usmál jsem se, ale on zakýval hlavou na náznak nesouhlasu.
"Váš bratr... Operaci nezvládl, zemřel." Nehybně jsem seděl a do očí se mi postupně hrnuly slzy. Nechával jsem je vyjít na povrch a podíval se na něho.
"Řekněte, že žertujete, řekněte mi, že on tu je se mnou." začal jsem brečet.
"Je mi to moc líto." Povzdychl si a odešel. Nemohl jsem být na tom místě ani minutu a rozběhl se pryč. Vrážel jsem do lidí a uviděl most. Skočím... Bez něho to tu nezvládnu.
Rozběhl jsem se přes silnice, ale než jsem stačil doběhnout, pocítil jsem prudkou bolest a potom všude už byla tma.
Že bych se dočkal? Budu konečně už s ním navěky? Pokládal jsem si tyhle otázky do kola, až nakonec bolest ustoupila a já cítil, jak moje tělo postupně chladne.Tak jo
Tohle je definitivní KONEC a doufám že se tahle knížka líbila🖤🥺😏Chci straně poděkovat _Teryishappy_ že si našla čas a tuhle knížku se mnou stloukla...jsem jí za to vděčná...
Myslím si že kdyby jste chtěli tak nemáme problém něco zase vymyslet a napsat...❤️💦☺️No a to asi bude všechno...a kdyby náhodou jste se nudili tak se můžete podívat buď na Terky či moje knížky...jsou k dispozici...😉
🔜💕😱