Idol Producer ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Idol Producer 25

Xukun

Když jsem si předtím vybíral PPAP, tak jsem z toho byl nadšený. My všichni jsme z té písničky byli nadšení, ale to se změnilo ve chvíli, kdy jsme viděli video, které nám zobrazovalo choreografii.

Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna tohle bude typ roztomilé písničky, vlastně, když jsem na to potom po sléze přišel, tak jsem málem dostal infarkt. Neumím být roztomilý, neumím se tvářit a chovat roztomile a nebyl jsem v naší skupině jediný, komu to dělalo problém. Nejednou se naší tělocvičnou rozlehlo to, že se z některých stávají schizofrenici z té písničky, protože u většiny částí musíme být roztomilý a pak najednou přepnout a být cool.

Jakmile jsem měl před kamerou sdělovat svoje pocity, tak jsem byl nervózní, chtěli, abych udělal něco roztomilého a abych se tvářil roztomile, ale nešlo mi to spíš jsem se styděl. Říkal jsem to i Yixingovi, že mi to dělá problém, on má ale jiný názor, pro něj jsem prý roztomilý pořád, ale mě to tak nepřijde.

Dotančíme svoji písničku a ukloníme se. Napjatě čekáme, až dotancuje i tým B, abychom se pak dozvěděli, která ze skupin vyhrála. Cítím se opravdu nervózní, šíleně nervózní. Opravdu jsme se snažili, každý z mého týmu...dřeli jsme na tom, aby bylo všechno perfektní, několikrát jsem děkoval i Yixingovi, protože mi s těmi kroky pomáhal a já potom mohl pomáhat i ostatním.

Jsme všichni šťastní, když náš tým vyhraje, poblahopřejeme i týmu B za jejich snahu a hlavně proto, že jejich vystoupení bylo taky super. Plácnu si s Quanzhem a usmějeme se. Po nás ještě zbývá píseň Can't stop. Původně jsme se pak měli všichni sejít v obrovské hale, abychom se připravili na to, co bude dál a kdo bude z nás 100 vyřazen. Ale trénování naších písní bylo opravdu náročné a hlavně také hrozně zdlouhavé, původně jsme měli mít volný den včera, před vystoupením, ale to nebylo možné, všichni jsme ještě trénovali. Dokončovali a zlepšovali se poslední důležité věci, někteří ani nestihli vypilovat všechno, co měli v plánu. A tak nám bylo před vystupováním řečeno, že mezi touto Group Battle a vyřazováním bude den volna, abychom se všichni uklidnili.

„Jsem toho názoru, že je mnohem lepší, když budeme mít všichni ještě jeden den pospolu, než bude vyřazování," ujme se mluvení Ronghao, když se na sobě s Yixingem zase zasekneme pohledem. Ne, že by si toho někdo, kromě něj všiml, všichni jsme unavení a naprosto mrtví. Zajímalo by mě, jestli vůbec někdo ještě vnímá tento jeho proslov. „a taky nás napadlo, že by bylo skvělé ještě zažít nějaké společné aktivity, zabavit se a přijít na jiné myšlenky a užít si společný čas, než vás bude jen půlka." Zakývá hlavou, všichni tak nějak zaskandují, ale zní to spíš jako mrtvolné zabručení.

Nachystám si pyžamo a věci do sprchy, Justin dělá to samé a společně čekáme, než nás ChengCheng vyzvedne, aby nás odvedl do sprch. Po cestě vezmeme ještě Quanzheho a Linonga, všichni následujeme ChengChenga, který je jako naše navigace. Pak se před sprchami shromáždíme a čekáme, než jsme všichni zase pohromadě, aby nás odvedl zpátky.

„Dneska nikam nejdeš?" šeptne směrem ke mně Justin, když si lehne do postele a já začnu lehat taky. Yubin se na nás divně zadívá, ale nakonec někam odejde. Máme s Justinem postele defacto vedle sebe, protože v pokojích jsou dvoupatrovky vedle sebe a my oba ležíme dole a hlavy máme u sebe, abychom si mohli povídat.

„Dneska ne." Smutně si povzdechnu a podložím si bradu rukama, ve kterých držím polštář.

„Proč ne?" zamrká na mě a unaveně zívne.

„Kvůli těm aktivitám zítra budou mít ještě poradu a Xingie neví, kdy skončí." Zdrobnělinku jeho jména tichounce zašeptám, aby to nikdo neslyšel. „Vypadáš moc šťastně." Mrknu na Justina, až mě to překvapí, jak se jeho tváře lehce zbarví do červena.

„Jen mám...radost...ChengCheng měl dneska tolik hlasů a bylo vidět, že mu to hodně zvedlo sebevědomí." Našpulí rtíky. Už předtím jsem si všiml, jak se vždycky malinko rozzáří, když o něm mluví, ale...jelikož buď trénujeme anebo jsem u Yixinga, tak jsme zrovna neměli moc času si popovídat, takže toho trošku využijeme. No, alespoň do chvíle, než se vrátí Yubin a my ztichneme a přestaneme si povídat.

„Můžete si klidně povídat dál." Sjede nás nechápavým pohledem.

„My už jdeme stejně spát." Odsekne mu Justin, trošku ho to naštvalo, že přišel zrovna, když se hodlal mi říct něco důležitého. Ale nevrátíme se k tomu a já unaveně složím hlavu na polštář, ani na něj nestihnu myslet, protože vyčerpaně usnu.

„Takže, dobré ráno." Pozdraví nás hlasitě Xiao. „Doufáme, že máte hodně energie, protože dnešek si užijeme. Zatím prozradím jen to, že budeme soutěžit po skupinách a my, porotci, budeme soutěžit s vámi, takže si to užijeme." Řekne ještě nadšeněji. Justin vypadá, že spí ve stoje, chvíli přemýšlím, jestli ho nemám nějak podepřít nebo něco, když se chvilkama ospale kolíbá ze strany na stranu, ale zapomenu na něj, promiň Justin, když se objeví Yixing a já se rozzářím jako sluníčko.

„První soutěž bude vymyšlení básně, kterou budete někomu vyznávat lásku." Přečte Ronghao první úkol a pak se začnou vybírat týmy po 5 lidech.

Zacuká mi koutek, když jsem ve skupince s Jacksonem, Quanzhem, Justinem, Linongem a Yubinem. A já tak moc chtěl být ve skupince s Yixingem, to není fér!