Idol Producer ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Idol Producer 31

Chengcheng

"Děje se něco?" prohodí Zeren, když ho táhnu do jiné místnosti. Ignoruju jeho otázku. Tohle jsem zrovna nepotřeboval vidět. Myslel jsem si, že jsou to jen kamarádi, ale možná jsem se zmýlil. Možná ho má Justin rád a já bych neměl být sobecký parchant. Měl bych mu to přát. Měl bych být šťastný, že aspoň on bude šťastný. Ale v srdci vím, že pokud nebude se mnou, tak nikdy nebudu šťastný. Jenže já si na něj už nemůžu dělat nárok. Ne po tom, jak jsem se uzavřel, když jsme nastoupili do Yuehue. Měl jsem o něj bojovat. Měl jsem mu říct, že s tím nesouhlasím. Když za mnou přišel s tím, že by jsme se pro naše dobro měli rozejít. Měl jsem víc protestovat. Měl jsem křičet a žadonit, aby to odvolal. Místo toho jsem to jen tupě přijal a tím jsem se ho vzdal. Ale možná, jen možná mě v tu chvíli už ani nemiloval. Nebo neměl rád, nebo ho to jen nebavilo. Já ani nevím. Nikdy jsme si city neřekli. Bylo to jen takové tiché porozumění. Já věděl, jak se cítí a on to věděl o mě. Ale třeba je opravdu ve vztahu potřebná komunikace. Třeba je opravdu potřeba ty slova říct tomu druhému. Ne jen o nich vědět, aby to byla pravda. Začnu pochybovat o tom, že mě někdy měl rád, ale o svých citech pochybovat nemusím.

"Tak coo." dloubne do mě, když sedíme v místnosti a ani jeden z nás nic nedělá ani neříká.

"Jen mě to na chvíli rozhodilo, promiň." povzdechnu si. Vidět ho, jak se s ním objímá. Já vím, že to má těžké a myslel jsem, že mezi ním a Yixingem je to jasné. Že se není čeho bát. Už zezačátku jsem si všimnul, že je s ním Justin moc kamarádský. Že se ho zastává a tráví s ním většinu času, ale mysle jsem, že je to jen kamarádství. Ale třeba, to, jak se teď Yixing chová k Xukunovi je pro Justina šance? Možná je to jeho šance, jak mít lepší život. Jak být s někým koho .....miluje? Trhnu sebou i při těch slovech se zatřesu. Jen představa, že někdo jiný uslyší ta slova, která já neměl šanci slyšet mě irituje.

"Pořád ho máš rád?" pozvedne obočí a dloubne do mě. Povzdechnu si a sklopím hlavu. Myslel jsem, že jediný, kdo o tom ví, je Zhengting. Než se stihnu zeptat, odkud to ví, tak pokrčí rameny: "Zhengting to vyblil všem ve skupině." odkašle si. Povzdechnu si a plácnu se do čela, ale on od tématu neutíká. "Tak?" urguje mě pro odpovědi.

"Jo, pořád, ale on mě ne." zakroutím hlavou a složím hlavu do dlaní. Začne mě hladit po zádech a konejšivě mi brouká nějakou melodii.

"Hele a...um, co kdyby jsme sehráli nějakou scénku před ním? Když bude žárlit, tak k tobě ještě něco cítí, ne? A když ne, tak budeš vědět, že už je to za ním". vážně se na mě zadívá.

"Když já nevím, přijde mi to jako podraz." podrbu se v zátylku. Opravdu je mi to proti srsti, hrát před ním nějaké divadélko.

"Dobře, v tom případě tu seď a utápěj se v otázkách, zda tě má nebo nemá rád, můžeš si rovnou vzít sedmikrásku a otrhávat z ní okvětní lístky a ptát se ji." pokrčí rameny, připraven se zvednout. Zoufale ho chytnu za ruku a donutím ho si zase sednout.

"D-Dobře, můžeme to zkusit, ale jakmile by ho to mělo nějak zranit, tak toho necháme!" vážně se na něj zadívám, pokřižuje se a zapřísahá se mi. "A jen tak pro informaci, proč to děláš? Cítíš ke mě něco?" zvědavě pozvednu obočí, protože mě to opravdu zajímá. Vytřeští na mě oči a začne dělat, že zvrací. Svíjí se v křečích a dělá zvuky zvracení a bůh ví čeho.

"Oh, tu představu nevyženu teď z hlavy, rhohg." začne znovu dělat, že zvrací. Nechápavě se na něj dívám a musím říct, že se mě to trochu dotklo, ehm.

"To stačí, chápu." dloubnu do něj a on se zasměje.

"Takže chápeš jakou oběť pro tebe pokládám?" změří si mě pohledem. Přikývnu a povzdechnu si. "Fajn, očekávám kompenzaci za zdravotní újmu, pokud se dáte dohromady, tak budeš můj osobní sluha po dobu měsíce." ďábelsky se zasměje. Proč mám pocit, že se upisuji krví ďáblu? Povzdechnu si, šance jsou ale malé na to, abych se já a Justin dal zase dohromady a tak přikývnu a společně si plácneme. Celou dobu pak probíráme náš, tedy spíš jeho, plán. Je do toho až děsivě moc zapálený a je tak vážný jako by to byl jeho vztah. Než se nadějeme, tak svolávají na večerku. Dojdeme spolu ke mě před pokoj a shodou okolností kolem prochází Justin s Xukunem . Snažím se na sobě nedat znát, jak mě píchlo u srdce. Ale zorné pole mi zastíní Zeren, když mi dá ruce kolem krku a obejme mě.

"Dobrou, Cheng." pohladí mě po hrudi a pošle mi vzdušnou pusu a odcupitá. Neměl jsem ani čas zkouknout Justinovu reakci, protože jsem byl překvapený, ale když odešel a tak jsem zpoza rohu slyšel, jak se Zeren kácí na zem a buď doopravdy zvrací nebo to hraje fakt dobře. Protočím oči a vejdu k sobě do pokoje.