Idol Producer ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Idol Producer 11

Xukun

Všichni napjatě čekáme na to, co bude. Naše skupina A je úplně nahoře, panebože, mám strach a šíleně mi buší srdce. Ale když dolů k ostatním na pódium dojde Yixing, tak se moje srdce rozbuší úplně z jiného důvodu. I přes to, jak jsem vysoko a jaká dálka nás odděluje si všimnu, jak jeho pohled směřuje ke mně, plný nervozity se na něj usměju. Nahodí vážný výraz, když svůj pohled upře někam jinam, než na mě.

A pak to začne, je tu...hodně přeřazování. Někteří postoupili výš, ale spoustu z nich spadlo dolů. A skupina F se stává větší a větší řadou. Moje srdce začne bít zběsileji, když je naše skupina na řadě s přeřazováním.

Justina, Zerena, Ziyiho přeřadili do skupiny B. Linonga přeřadí do C. Celý se zatřesu, když jeho pohled padne zase na mě. Panebože, já nechci do F. Nebo mě přeřadí až do Z?

„Xukun a Chaoze, pojďte si dolů pro hodnocení." Řekne a já mám co dělat, abych nepropadl hysterickému záchvatu. S Chaozem se chytíme sebe navzájem a držíme se, abychom oba dva neomdleli.

„Půjdu určitě do F." šeptne Chaoze na pokraji zhroucení.

„Počkejte." Řekne Yixing najednou. Zastavíme se na druhém schodu, cítím na sobě jeho pohled, přiblíží si mikrofon k ústům, usměje se a nic neříká. No tak, nenapínej mě! Cítím, že mám tak 2 sekundy před infarktem. Chaoze infarkt už pravděpodobně dostal. „Zůstaňte kde jste, vaše hodnocení se nemění." Potutelně se usměje, neee, ho to asi baví, takhle mě stresovat, spadne mi kámen ze srdce, tak se zeširoka usměju a několikrát radostně poskočím. Usměje se na mě a sklopí hlavu, vrátíme se zpátky na místo a šťastně se obejmeme.

„A pro skupinu A a B mám za jejich snahu odměnu." Usměje se a mě se rozzáří oči. Odměna od Yixinga? Chci odměnuuu! „Hodně jste se snažili, poznal jsem, že jste opravdu dřeli, abyste ze sebe dostali to nejlepší. Takže," zadívá se na mě. Už zase mě napíná, mám pocit, že to dělá schválně. Zamrkám na něj, aby si pospíšil a už konečně řekl tu odměnu. „na víkend se mnou pojedete na takový...oddychový týden. Ale nebudeme se flákat, dám vám lekne zpěvu a tancování, takže si toho važte. Ostatní zatím budou o víkendu pilovat Ei Ei, aby bylo natáčení úspěšné." Zakývá hlavou. Rozzáří se mi oči víc, ahhh, celý víkend....s Yixingem. Chvíli se bojím, aby neohlásil, že se rozhodl, že já nepojedu, skrz moji nešikovnost a to, že mě neustále musí zachraňovat, a že by si rád od mého zachraňování odpočinul.

Ale nic takového neřekne a já se přistihnu, jak se culím jako sluníčko.

„A taky...je tu jedna důležitá věc, než na víkend odjedeme. Někdo musí být v centru při Ei Ei a ano, hádáte správně, bude to někdo ze skupiny A. Takže Áčka, máte hodinu na přípravu, kdo z vás bude nejlepší a dostane nejvíc hlasů, tak bude v centru. Hodina." Mávne a všichni se odebereme pryč, no, my Áčkaři hodně ve spěchu, protože běžíme do třídy, abychom se připravili.

Oh, panebože, chtěl bych být v centru...moc bych chtěl být v centru. Chtěl bych tancovat přímo uprostřed, před jeho očima. Od té doby, co jsem tady, tak netancuju jen proto, že to miluju, ale tancuju hlavně proto, že mám pocit, že jemu se to líbí. Když před ním tancuju, mám pocit jako by okolní svět přestal existovat, jeho oči sledují jen mě a já si nepřeji nic jiného, jen to, aby na mě myslel, abych se zasekl v jeho hlavě tak jako se zasekl on v té mé.

Proč musí být hlavním porotcem? Kdyby jím nebyl, možná bych se tolik nebál se k němu přiblížit, ale...nechci, možná ani tak nejde o to, co by si o mě říkali ostatní, spíš mi jde o to, že nechci, aby on byl viděn ve špatném světle. Um, měl bych si připravovat svoje sólo a měl bych přestat tolik přemýšlet. On by měl přestat ovládat mé myšlenky.

Vyběhnu ze třídy, abych si ještě odskočil. Místo ale na cestu se s ním srazím, když jde po chodbě a znovu skončím v jeho náruči. Někdy mám pocit, že se mi tím osud snaží naznačit to, že do jeho náruče prostě patřím. Mm, jak moc bych do ní chtěl patřit.

„Omlouvám se." Šeptnu, ani si zprvu neuvědomím, jak uvolněně mám položené ruce na jeho hrudi. Čas jako by se zase zastavil, když se naše oči zase střetnou.

„Měl bys mi přestat pořád skákat do náruče." Lehce se usměje a taky to zašeptá. Nevím, proč oba šeptáme, ale proboha, je tak sexy, když šeptá. „Nehledě na to, že takhle by nás opravdu neměl nikdo vidět, ne, když mi máš za 15 minut ukazovat sólo." Cítím, jak jeho palec lehce pohladil můj bok. Ne, to se mi možná jen zdálo.

„Slibuju, že přestanu vybíhat bezmyšlenkovitě ze dveří." Lehce si skousnu ret. Pořád stojíme u sebe a já jsem pořád v jeho náruči, ani jeden z nás nevypadá, že by mu to vadilo. Ale oddálíme se od sebe, když slyšíme kroky, které jdou chodbou, sklopím hlavu, když zpoza rohu vyjde Jackson a pozvedne obočí. Radši se vydám tam, kam jsem původně chtěl jít. Rychle si odskočím na záchod a pak se ještě vrátím do třídy, ještě mám chvilku, než nám uběhne hodina, tak si ještě zopakuji a dám dohromady pár věci a pak se, společně s ostatními, dojdu shromáždit kvůli sólům.