Idol Producer ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Idol Producer 26

Yixing
Původně mi vadilo, že nejsem s Xukunem v týmu, ale možná je to tak lepší. Kdyby mi měl vyznávat lásku, tak bych se asi neudržel. Nakonec ji vyznává Jacksonovi, který se na celé kolo rozesměje svým lachtaním smíchem, popadá se za břicho a válí se na zemi. Xukun se zahanbeně rozhlédne a zakryje si rukama obličej, ale musím ho přestat sledovat, protože mi zrovna lásku začne vyznávat Zhangjing, který sám o sobě rudne a rudne s každým slovem. Musím říct, že je to sladký, jak je malinký a do toho začíná být rudý jako rajče. Když od něj s úsměvem zvednu oči, abych se zadíval na ostatní, tak si odkašlu a úsměv mě trochu přejde, když se na mě Yanjun dívá dost vražedně. Mám pocit jakoby mi krkem projížděla kudla, ehm, a docela to bolí, ten jeho pohled mrkne občas na Zhangjinga, ale hlavně sleduje mě.
"U-Um, děkuju, to bylo moc hezké vyznání." usměju se na něj a poplácám ho po rameni. Zaculí se a odběhne se postavit vedle Yanjuna, který, ehm, mě pořád vraždí pohledem. Následují další hry, u většiny z nich se smíchem nemůžu ani popadnout dech. Všechno mě bolí a já jsem rád, že se mládež může takhle odreagovat. Přece jenom bylo toho stresu na ně moc, i další vyřazování nebo další disciplíny pro ně budou snazší, když si dají den odpočinek. Ale musím říct, že mi budou chybět. Ať to dopadne, jak chce bude mi chybět vidět je v jednom celku. Všech 100 trainees, už od zítra nebudou spolu a už asi nikdy po tom.
Po náročném, ale zábavném dni se všichni rozloučíme a než ještě zalezu na pokoj, tak mrknu na Xukuna. Zakývá hlavou a po asi hodině za mnou dojde a hned skočí do postele.
"Mám strach." Zamumlá, když leží vedle mě a tulí se ke mě. Prohrábnu mu vlasy a snažím se ho uklidnit.
"Pročpak," vtisknu mu do jeho hebkých vlasů pusu a víc si ho na sebe natisknu a snažím se ignorovat, jak přesně do sebe naše těla zapadají. "vždyť se nemusíš bát, je jasné, že budeš vybraný." pohladím ho konejšivě po zádech.
"To, asi to zní namyšleně, ale já vím, ale....nechci přijít o kamarády." povzdechne si a zaboří mi hlavu do hrudi.
"Tak ukaž...Justin, ten se určitě dostane-"
"Ale Justin bude smutný, když se nedostane s Chengchengem." zamrká na mě. povzdechnu si a zasměju se.
"Justin a Chengcheng určitě projdou, Zhengting taky a Ziyi projde určitě taky, Quanzhe se taky dostane a Linong taky, to jsou ti, se kterými se hlavně bavíš, ne? Tak se nemusíš bát." zakroutím hlavou, ale pořád cítím, jak je napjatý.
"Co když jsem je nějak zklamal, nebo, um, si lidí myslí, že už jsem svojí šanci měl a dají hlasy někomu jinému a já se tam nedostanu-" pohladím ho po tváři a vpiji se do jeho rtů. Přeruším tenhle nesmyslný tok jeho myšlenek. Vím, že se mi to povedlo ve chvíli, kdy slastně vzdychne a prohrábne mi vlasy. Po chvíli líbání se od něj odtáhnu a nosem se otřu o ten jeho.
"Nebuď hlupáček, moc nad tím nepřemýšlej a běž spát, mh?" usměju se na něj.
"Můžu tady? Justin mě bude krýt." zamrká na mě a vidím v jeho očích, jak moc v to doufá. Ale zakroutím hlavou.
"Bude lepší, když se vrátíš, zítra po vyřazování to bude klidnější." opře se bradou o mojí hruď a zamrká na mě.
"Tak chci ještě pusu." našpulí svoje neodolatelné rtíky. Jak bych mu mohl říct ne? Zasměju se a přitáhnu si ho blíž k sobě, abych se mohl vpít znovu do jeho rtů. Aniž bych to ovlivnil, tak ho přetočím pod sebe a nalepím se na něj. Jeho ruce si najdou cestu po mém krku až na můj zátylek, kde spojí svoje ruce a přitáhne si mě k sobě blíž. Víc rozkročí nohy, abych byl na něm nalepený úplně. Pohladím ho po bocích a nechci se od něj nikdy odtrhnout, ale bohužel už je pozdě a měl by se vrátit. Postupně polibek zpomaluji z vášnivého líbání na pár nevinných pus. Odtáhnu se od něj a pomůžu mu vstát. "Tak utíkej." vtiskneme si ještě pár polibků a v následující chvíli za ním zavírám dveře. Sednu si na postel a začnu si číst dokud u toho unaveně neusnu.
Další den po skončení vyřazování si unaveně sednu v parku před studiem. Musel jsem Xukuna takhle škádlit. Hned, jak jsem dostal výsledky volení, tak jsem se musel culit. Věděl jsem, že skončí první. Chtěl jsem ho napínat co nejdéle. No, napínal jsem všechny, hlavně jsem si vychutnal Justina, Chengchenga a Zhengtinga, jejich reakce byli k nezaplacení. Ale ve chvíli, kdy jsem to moc napínal a Xukun vypadal, že se rozbrečí, tak jsem toho nechal a sdělil mu jeho právoplatné první místo.
Chtěl jsem jít hned po konci za ním, ale většina Trainees se šla objímat s ostatními, co neprošli. Šli se utěšovat a gratulovat a nechtěl jsem se mezi ně nějak plést a tak jsem se šel zatím jen tak projít. Stejně se s ním uvidím večer, tak to snad vydržím. Ale nemůžu se dočkat až mu k jeho prvnímu místu pogratuluji.
"No, vždyť jsem ti to říkal, Xukun dosáhl svého," zasměje se hlas v dáli. Vidím postavu, ale nevidím, kdo to je, ale jeho slova ke mě dolehnou. Nastražím uši a zaposlouchám se. " hraje si na neviňátko, na to, jak je nemotorný a roztomilý, ale je to zákeřná svině, to všichni víme. Hned, jak získal Yixingovu náklonnost a imunitu, tak se začal všude naparovat. Že prej svést ho není nic těžkého. Stačilo jen pár kroků a měl ho omotaného kolem prstu. Kdyby jsi slyšel, jak se pořád chvástá tím, jak mu Yixing leží u nohou. Když jsem se ho ptal, jestli to s ním myslí vážně, tak se mi vysmál. Říkal, že si před ním hraje na roztomilého chlapečka, který potřebuje jeho péči a ve skutečnosti se netěší na nic jiného než na to až to skončí, aby se ho mohl zbavit, prý se mu úplně hnusí, pořád ho osahává a líbá a že pak vždycky chce zvracet. No jo, ale pro body na víc se musí trpět, viď. Vždycky, když uděláme nějakou chybu při tanci a Yixing nás seřve, tak se na nás Xukun tak....škodolibě podívá a pak tu chybu udělá taky a sklidí jen lehký úsměv a slova jako: ‚To bylo ale špatně, Xukun'. Vždycky se tváří tak namyšleně, bože, jak je mi z něj nechutně. hele končí pauza musím běžet, pa." postava odejde a já jen tak opařeně sedím a koukám do prázdna. Co ...co? Počkat, to není pravda, asi jsem se přeslechl nebo je to jen nějaký vtip, haha. Zvednu se a zamyšlen a hlavně zničen těmi slovy se vydám zpět do studia. Trainees už jsou na pokoji chtě nechtě mě nohy zavedou na patro, kde má Xukun pokoj a zastavím se před ním.
"Hele, jak to máš s Yixingem?" slyším hlas, který moc nepoznávám, ale ten další....ten bych poznal i za tisíc let.
"S ním? Ale haha, co tě němá, vždyť ani není můj typ, je to všechno jen hraní." skousnu si bolestně ret a projdu chodbou až k sobě do pokoje. Plácnu sebou na postel a zabořím hlavu do polštáře. Bože, nejhorší je, že...mi přirostl k srdci takovým způsobem, že se neubráním slzám. Yixing je ti 26 a brečíš, protože si z tebe utahoval devatenáctiletý kluk....jak to může být ještě horší? Naletěl jsi mu. Chtěl s tebou chodit jen proto, aby měl imunitu. Haha, já mu dám imunitu. Můj smutek se postupně začíná měnit na zlost. začínám zuřit z pomyšlení, jak hluboko jsem mu propadl. Zvednu se z postele, prohrábnu si vlasy a naštvaně začnu chodit do kolečka. Ono to vlastně dává perfektní smysl. Proč by se mnou chtěl jinak chodit. A já myslel, že bych se mu mohl líbit. Že by jsme mohli cítit to samé, ale on moc dobře věděl, co dělá. Moc dobře věděl, že pár zakroucení zadkem, roztomilých úsměvů a sexy pohledů a jsem jeho. Naštvaně si svléknu sako a zahodím ho do kouta. Snažím se frustrovaně nezakřičet.
"Ťuk, ťuk, tak jsem tadyy." otočím se na patě, když se otevřou dveře a ten až moc známý a tak krásný hlas se donese k mým uším. Zadívám se na něj, jak za sebou zavře a doběhne ke mě. Dřív než stačím zareagovat, tak jsou jeho ruce kolem mého pasu a jeho hlava na mém rameni.
"Měl jsi pravduuu, vyhrál jsem." zašvitoří. Normálně by mi to přišlo roztomilé, ale už ho nedokážu vidět jinak než jen jako prolhaného hada.
"Pusť mě, Xukun." řeknu chladně. Celý ztuhne a překvapeně se odtáhne.
"D-Děje se něco?" zamrká na mě a chytne si lem trika.
"Myslím, že...by jsi měl odejít." vydám ze sebe a prohrábnu si naštvaně vlasy.
"U-Udělal jsem něco? P-Promiň." slyším v jeho hlase, jak se snaží nevzlyknout. Ah, je to dobrý herec, možná by se měl stále věnovat natáčení seriálů než být idolem.
"Prostě...vypadni." zavrčím na něj a ukážu na dveře. Nenechám se znovu obelstít tou jeho tvářičkou. Vzlykne a chce ke mě udělat krok a tak ho udělám já. Dupnu směrem k němu až se lekne a pomalu se rozejde ke dveřím. Pořád se po cestě rozhlíží, zatímco mu po tváři stékají slzy, asi čeká, že si to rozmyslím. Že řeknu: ‚Haha, vtip.' a obejmu ho, ale to se nestane a já čekám jen jak zavře dveře než se složím s povzdechem na postel. Měl jsem to hned tušit, že je něco špatně. Byl jsem moc zaslepený, ale už se nenechám tahat za nos.

"Xukun, co kdyby jsi dával pozor a tancoval konečně pořádně!!" vyjeknu a hodím po něm knížku, co jsem měl po ruce. Lekne se a celý nadskočí. Vidím v jeho očích, jak se snaží nebrečet. Justin a Chengcheng se na mě překvapeně zadívají. Zrovna máme ranní roztancování a najednou vidím, kolik chyb jsem u něj ignoroval. "Tomu říkáš tanec? Budeš tu tak dlouho, dokud se tenhle primitivní krok nenaučíš, tak přestaň čumět a dělej!" chladně ho sjedu pohledem a zavrčím to na něj. Něco pískne a víc sevře lem trika.
"You Lay, přišel jsem tě střída- panebože, nezabíjej mě." dojde ke mě Jackson, vrhnu na něj svůj pohled až z toho vypískne. Řekne mi, že si bude teď přebírat rozcvičku, protože budou cvičit rap. Přikývnu a dáme si ještě poslední kolo toho tance.
"Xukun, děláš si ze mě sakra srandu? Tancujete to dneska po páté a ty děláš pořád tu samou chybu, jak jsi mohl vyhrát to by mě zajímalo. Znova." ukážu na něj, aby to zatancoval solo. zakroutím hlavou. "Znova." zopakuji to. Udýchaně posmrkne a zavře pevně oči a znovu začne tancovat. "ZNOVA!" vyjeknu, když to pořád není ono a po páté si povzdechnu víc nahlas. "To nemá cenu, radši už netancuj, jinak si budu muset vypíchnout oči." zakroutím hlavou. Jackson má vytřeštěné oči směrem ke mě. Dám mu papíry s body trainees a odejdu k sobě do pokoje, kde si hlasitě povzdechnu.