Sofie,čtrnácti letá dívka,která není ve škole moc oblíbená a prožívá kruté období šikany.Před rokem jí totiž zemřela matka při těžké dopravní nehodě.Jednoho dne přijde do školy nový kluk, který je na tom stejně jako Sofie jenže je mu matka zemřela k...
Před vchodem stál Sebastian a řekl mi pouze,,Já...jsem se ti snažil říct, že Marika je Danova sestra."Takže on se snažil?!No...to si nemyslím, že by se nějak snažil něco říct.Podívala jsem se na něj,,Jasně a to ti mám, jako věřit?" Vydala jsem se zpátky k autu,věděla jsem, že za mnou Sebastian jde,ale nedokázala jsem se otočit a podívat se mu do očí.Zradil mě. Moc dobře věděl, že Dan byl můj kamarád a věděl, že mám o něj strach.Nastoupila jsem do auta.,, Tati,můžeme jet.",, Ale co Sebastian, ten s námi nepojede?",,Ne" Táta nastartoval auto. Pohled Sebastiana: Nechtěl jsem ji nějak urazit,ale jak jsem jí to měl říct. Očividně se semnou už nikdy nebude chtít bavit, taky bych se s takovým člověkem nechtěl bavit.Jsem lhář a blbec. Co?kde je auto? To ne oni odjeli,já jsem ji, asi pořádně naštval. Dobře nejspíše se budu muset vydat domů pěšky, no alespoň si trochu pročistím hlavu.Připáda mi to jako věčnost.No...možná se pletu. Za chvíli už musím být doma, protože už se kolem mě začínají objevovat domy a taky, že jo netrvalo to dlouho a stál jsem u vrat našeho rodinného domu. Pohled Sofie : Seděla jsem na parapetu ve svém pokoji a koukala ven, jak pomalu začíná pršet. Přemýšlela jsem nad tím vším, co jsem zažila v nemocnici. Ty dny nechci nikdy zpátky, ale jsou tam i takové, které bych ráda vrátila, chvilky s mým dobrým společníkem Danem.,,Sofie,jsi tam? " Ozval se za dveřmi tátův hlas.,, Ano, jsem pojď dál."Táta vešel do mého pokoje. ,,Nebudu tě rušit, jestli chceš můžu klidně odejít.",, Klidně tu zůstaň."Sice bych radši byla teď sama, ale společnost táty mi nevadí.Sedl si ke mě a já si opřela hlavu o jeho rameno,měla jsem pocit, že se rozbrečím. ,,Sofie,ty brečíš?"Táta vždycky pozná, když brečím.,, Ne,jsem v pořádku, asi mi něco nejspíš spadlo do oka. "Tak tohle je ta nejhorší výmluva, jakou jsem mohla říct.,,Nic ti do oka nespadlo, jsi smutná z toho, že tě Sebastian zradil a nebo z toho, že Dan...",,Zemřel"Teď už opravdu nezvládnu předstírat to, že mi něco spadlo do oka.No nic jdu si připravit věci do školy,ale stejně se už neučíme takže si nemusím brát tašku,co se děje? Aha já bych málem zapomněla, že táta měl volno pouze včera, nejspíš jsi půjdu číst, ale to mi jak tak koukám nevyjde.Dojdu si pro jogurt a vezmu si ho k sobě.,,Sašo,nech to být je to nebezpečné, můžeš si dost ublížit."Musím ho od té rychlovarné konvice dost, je v ní horká voda na čaj,kdyby to na sebe převrhl...Aaa nedokážu to ani vyslovit, odnesu ho do jeho ohrádky
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sice je už trochu menší, ale stačí to. Alespoň jsi můžu v klidu udělat čaj a tousty a nemusím se bát, že se Saša opaří.Co to do háje je?!Proč někdo hraje takhle pozdě večer na trumpetu?Fajn podívám se kdo to je, co to snad ne! On...se ještě opovažuje,jak chce má jedinou smůlu NEOTEVŘU!! O 2 hodiny později: Vážně ho to pořád baví tam hrát? Možná,že by pomohla...taková menší ledová sprcha, doběhnu si pro kýbl s vodou a ledem. ,, LASKAVĚ JSI JDI TROUBIT NĚKAM JINAM. "Vzala jsem kýbl a vylila jsem ho Sebastianovi přímo na hlavu, prásk...práskla jsem oknem a v klidu jsem si šla sníst jídlo.Po chvíli jsem nakoukla přes záclonu, jestli tam Sebastian náhodou stále nestojí a k mému štěstí už ne, ale na zemi něco je? V té tmě to není moc dobře k rozeznání, možná by to mohla být nějaká kytice...moc se mi před dům nechce, ale taky jsem dost zvědavá, co na té zemi leží.Sejdu ze schodů a pomalu otevřu dveře od domu, rozhlednu se,nechci, aby si mě nikdo všiml. Uf, vzduch je čistý, tak dobrá, rychle k vrátkům.Super.Jsou otevřené,no,co jsem říkala,je to kytka. Ten idiot, jsi snad myslí, když mi dá květinu, že ho hned budu milovat, ale to ne, to se pěkně plete, hošánek.Jak můžou být kluci, tak naivní,myslí si o sobě bůh ví co. Ale když dojde na holku, která je smutná, tak ji radši opustí.
