First Love

*36 Konec příběhu

Dnes je poslední den co jsem na letní škole, ale prázdniny ještě nekončí. Zadívala jsem se na prázdné stěny u postele, na nich předtím totiž viselo několik fotek, které jsem si tu za celou dobu stihla udělat. Nebylo to samozřejmě jediné co jsem stihla, našla jsem si nové přátele a možná se dala dohromady i s Patrikem. Ano, správně s Patrikem, s tím klukem kterému jsem se snažila co nejvíc vyhýbat, teď chodím. Sebastian je pro mě minulost, ale já pro něj nejspíš ne za celou dobu mi nedal ani na chvíli pokoj, nebýt Milana s Patrikem, tak bych ho nejspíš poslala někam, ale kluci to vyřešili za mě.,, Sof" ozvalo se od dveří.,, No, co je? " Půjdeš se s námi na snídat, nebo budeš v pokoji?",, Jasně už jdu" Vyšla jsem z pokoje kde už na mě čekali Milan a Patrik. Sešli jsme schody a vydali se do jídelny, překvapivě jsme tam byli první, což u nás tří nebylo zvykem. Pozdravili jsme učitele a šli si sednout k našemu stolu.,, Nemůžu uvěřit, že jsme tu poslední den a  že se teď zase neuvidíme. " Řekl Milan.,, Souhlasím, nevím jestli se mi odtud bude vůbec chtít, když jsem sem jela měla jsem divný pocit a chtěla jsem, aby to co nejdřív skončilo, ale teď bych dala cokoliv za to, abychom tu mohli ještě zůstat",, Přesně, bylo to tu super, nikdy bych netušil, že si tu najdu přátelé.",, Jenom přátelé?" Podívala jsem se na Patrika ukřivděním výrazem.,, A samozřejmě tu nejskvělejší holku, co jsem si mohl přát. " Po snídani jsme se šli projít okolo hradu, jelikož to byl poslední den, tak jsme si taky mohli dělat co jsme chtěli. Do odjezdu zbývalo ještě dost času, takže jsme měli dost věcí v plánu.,,Tak kam vyrazíme jako první?",, No nevím jak vy dva, ale já si zajdu do knihovny.",,Do knihovny, co tam?" Vzít si knížky, paní knihovnice mi slíbila, že mi daruje sadu knížek.",, Jakých knížek?" Upíří deníky a pak ještě Stefanovy deníky." Fajn tak mi půjdeme nahoru a až se vrátíš tak se půjdeme podívat na tu zříceninu co je kousek odsud.
Na zříceninu jsem vyrazili asi hodinu před našim odjezdem, takže jsme měli co dělat, abychom stihli autobus.,,Takže tady se vidíme naposled." Patriku, proč bychom se viděli naposledy, vždyť  spolu chodíme do třídy. "  Usmál se na mě, ale já nedokázala ani to. Jeho pohled byl tak upřímný, pomalu začalo docházet, co tou větou myslel.,, Proboha, jak mi to nemohlo dojít hned. Nešlo by nějak udělat, že by si jel s námi?" Přesně, něco vymyslíme a  pojedeš s námi. " No...tak mi dejte vědět až na něco přijdete. Já se mezitím půjdu připravit na cestu, protože za chvíli odjíždím, takže  bych vám chtěl říct, že jsem hrozně rád že jsem s vámi mohl trávit čas.,, Sofie, tobě se chci ještě jednou omluvit za to co  jsem ti udělal. " Milane, jsi strašně fajn kámoš, doufám, že se v budoucnu  uvidíme." Podívala jsem se na Patrika a šla k němu obejmula jsem ho a do ucha pošeptala: Vše odpuštěno.  Prostřídala jsem se s Milanem, kluci si pouze podali ruce, došli jsme společně až na nádvoří zámku, kde na Patrika čekal ten vůz, který ho přivezl a na nás už tam čekal autobus. ,,Tak já už musím, mějte se a ještě jednou děkuju za skvělý prázdniny. " I my děkujeme, ale už taky musíme." Rozloučili jsme se a šli nastoupit do autobusu, ještě tam nebyli zdaleka všichni, takže jsme čekali dobrých pětadvacet minut, né-li víc. Už se moc těším domů za tátou a Alexem, ale bude mi to tu chybět.
O pár hodin později začal autobus zastavovat na místech, na kterých se nabíralo, jako na posledních. Mě a Milana, ještě čeká asi dvou a půl hodinová cesta, takže za tu dobu se ještě můžeme pobavit a domluvit se na návštěvu, i když oba víme, jak to je mezi mým otcem a Milanovým. Nečekala bych, že ta cesta tak rychle uteče, protože jsme právě přijížděli do našeho sousedního města, začala jsem si sbírat věci a připravovat se na vystoupení z autobusu, když autobus zastavil na zastávce, kde mě před tím nabýrali, tak jsem se naposledy rozloučila s Milanem a vyšla ven. Šimon mi pomohl vytáhnout kufr a popřál mi hezký zbytek prázdnin, usmála jsem se a také mu popřála hezký zbytek prázdnin. Autobus se začal rozjíždět, tak jsem ještě naposledy chtěla Milanovi zamávat.

Ciao, tak jsme na konci příběhu. Doufám, že se líbil budu moc ráda za nějaký komentář, jestli budete chtít pokračování. Zatím mám v plánu  1 novou věc, ale uvidím jestli ji zrealizuji🥰📝